PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nejenže v jejím podání zazní dvě ze čtyř skladeb večera, navíc bude Yuja Wang celý večer dirigovat, z toho polovinu programu od kláves.“

„Jako jedno z takto provedených děl si vybrala Janáčkovo Capriccio pro klavír levou rukou a komorní orchestr.“

„Po pařížské premiéře 20. ledna 2024 zamíří turné ještě do čtyř míst blíž k našim hranicím.“

Světová hvězda klavíru, čínská pianistka Yuja Wang se vydává na pětidílné evropské turné. Začíná v Paříži a končí ve Vídni. Hudební ikona svůj pobyt na pódiu tentokrát pozvedne o stupeň výš – vedle hry na klavír se chopí i taktovky. Navíc zazní skladby našich velikánů.

„První skladbou se stal Karneval, koncertní předehra op. 92 Antonína Dvořáka, oslavující život jako nespoutaný živel v době před masopustem.“

„Technické mistrovství prokázal Jan Mráček s klidným nadhledem a samozřejmostí.“

„Dirigent Robert Kružík dal dílu plasticitu a dramatičnost a dokázal vytvořit hutné, barevné hudební plochy, naplněné emocemi a duchovním poselstvím.“

Druhý abonentní koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle ve dnech 11. a 12. ledna nabídl publiku stěžejní české skladatele. Zazněla koncertní předehra Karneval od Antonína Dvořáka, Fantasie pro housle a orchestr g moll Josefa Suka v podání houslisty Jana Mráčka a Symfonie č. 1 Bohuslava Martinů – vše pod taktovkou Roberta Kružíka.

„V souvislosti s významným rokem pro českou hudbu nebylo překvapením uvedení Předehry z opery Prodaná nevěsta, která otevřela slavnostní večer.“

„Kateřina Kněžíková přinesla lyrickou krásu; Richard Samek vyjádřil zvědavost a možná i zmatení v důsledku setkání s Juliettou.“

„Janáčkova filharmonie opět prokázala kvalitu a působivě vstoupila do dalšího roku.“

Letošním Novoročním koncertem vykročila Janáčkova filharmonie do očekávaného Roku české hudby a nabídla večer složený z děl skladatelů Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Koncert se 10. ledna konal v prozatímních prostorách ostravského kina Vesmír, které na několik let nahradilo domovskou scénu filharmonie v Domu kultury. První ze čtyř připravovaných novoročních koncertů také připomněl výročí samotného hudebního tělesa – ostravská filharmonie tento rok slaví 70 let od založení. Orchestr a sólisty na koncertech řídí šéfdirigent Vassily Sinaisky, který svou spolupráci s filharmonií končí letošní sezónou.

„Jako dynamický mladík dirigentské taktovky vstoupil raketově na česká hudební pódia, ale pak se dočkal doma takřka třicet let totálního zapomnění.“

„Poprvé v Americe vystoupil v roce 1982 a hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra. Úspěch měl neuvěřitelný, do programu mj. zařadil První symfonii Bohuslava Martinů!“

„Imponoval mu hektický život, partitury studoval v letadle a nesčíslněkrát se spolu s manželkou stěhoval; v Kalifornii mu vyhořel dům, když byl na jakémsi turné.“

Není tomu ještě ani čtvrt roku, co se 25. října 2023 v Praze uzavřela životní dráha Zdeňka Mácala, někdejšího šéfdirigenta České filharmonie. A letos 8. ledna by tento sugestivní, charismatický umělec, který bohužel příliš krátce a přitom neobyčejně výrazně poznamenal český hudební život, oslavil 88. narozeniny. Vzhledem ke své pestré a extrémně bohaté umělecké dráze odešel zcela netypicky, bez oficiálních smutečních poct, provázen v tisku spíše jen drobnými vzpomínkovými články. Světská sláva, polní tráva, jak říká často používané přísloví; v Mácalově případě to platí dvojnásob.

„Sólového partu se ujala Barbora Perná, disponující průrazným, barevným a v akustických podmínkách mariánskolázeňského Casina volumézním mezzosopránem.“

„V sekci trubek se výtečně rozezněly slavnostní fanfáry Sukova sokolského pochodu V nový život. Dirigentu Baborákovi patří dík za to, že vybral skladbu plnou optimismu a vitality.“

„Pod zdravě muzikantským vedením svého dirigenta orchestr přednesl Dvořákovu ‚Novosvětskou‘ se snahou podat co nejlepší výkon.

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních má hned několik specifik – může se pochlubit nejdelší historií, na mapě naší republiky zaujímá nejzápadnější polohu a díky lázeňství zpříjemňuje chvíle mnoha zahraničním návštěvníkům. Zároveň však má i 130 svých stálých abonentů, kteří na koncerty dojíždějí i ze vzdálenějších míst. Rok české hudby 2024 se místnímu obecenstvu otevřel v pátek koncertem s názvem Prolog.

„Jeho Symfonie Asrael, jedno z vrcholných děl, se zcela jistě vyrovná závažností obsahu a dokonalostí zpracování hudbě Mahlerově.“

„Vydání Sukovy Serenády Es dur podpořil Johannes Brahms, který předtím v sedmdesátých letech podobným způsobem zásadně napomohl zahraničnímu zájmu o Dvořákovu hudbu.“

„Slepí hudci z Pohádky léta jsou pětiminutový hudební výjev, který nelze zapomenout.“

V roce 1892 napsal první ze svých dodnes slavných děl. Zároveň založil s kolegy konzervatoristy České kvarteto. Z osmi desítek skladeb, které zkomponoval, nese sedmatřicet opusové číslo; roky, po které působil v kvartetu, dosáhly počtu jedenačtyřiceti. Narodil se v Křečovicích na Sedlčansku 4. ledna 1874, tedy před sto padesáti lety, a zemřel jako jedenašedesátiletý v Benešově v květnu 1935. Jmenoval se Josef Suk a v roce 1892 mu bylo osmnáct.

„Ve dvou jednovětých skladbách Antonína Dvořáka naplno a suverénně využil daný prostor houslista Jiří Vodička.“

„Předehra k Prodané nevěstě – v posvěceném okamžiku mistrovský kus v neméně mistrovském provedení, jakého by nedocílil žádný jiný orchestr na světě.“

„Rapsodii v modrém zahrála pianistka Olga Kern s obrovskou energií v rozpětí od romantismu rachmaninovovského typu po dobovou populární hudbu.“

Rok české hudby 2024 otevřela Česká filharmonie na Nový rok večer programem přenášeným televizí, který zazněl v Rudolfinu už odpoledne a také předtím na Silvestra. Stejně jako Marek Eben ve svém nenapodobitelně laskavém a trošičku hubatém průvodním slovu, ani dirigent Jakub Hrůša v něm nenechal náhodě žádný detail. Za přispění houslisty Jiřího Vodičky a klavíristky Olgy Kern se ze sledu populárních čísel od českých mistrů a od Gershwina od prvních do posledních okamžiků stala hudební událost.

„Dvořákova hudba přinesla pohodovou atmosféru a zvědavost na další program.“

„Mix symfonické a jazzové hudby byl umocněn ozvučnou deskou, na které do rytmu hudby stepovala Martina Konečná.“

„Dirigentovi se podařilo vybičovat orchestr k vrcholnému, až živočišnému výkonu, za který se mu dostalo bouřlivých ovací.“

Filharmonie Brno pořádá koncerty na Nový rok pravidelně již od svého založení v roce 1956. Letos, v Roce české hudby, pod taktovkou amerického šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, zvolila neotřelý česko-americký program. Suitu A dur „Americkou“ Antonína Dvořáka vystřídal Koncert pro step a orchestr Mortona Goulda se stepařkou Martinou Konečnou, následovala Suita pro orchestr Porgy a Bess George Gershwina a závěr patřil Bohuslavu Martinů a jeho skladbě Le Jazz. Odlehčený, přesto precizně provedený program publikum nadchl.

„Chuhei Iwasaki akcentoval etnickou pestrost jako jednu z neodmyslitelných vlastností hudební kultury.“

„Rafinované rytmiky v Prelude, Fugue and Riffs Leonarda Bernsteina se s úspěchem jako sólista zhostil Jan Oblištil, první klarinetista orchestru.“

„Jako výtečný sólista se ve virtuózní Tarantele Giovanniho Bottesiniho představil další člen orchestru, vedoucí kontrabasové skupiny Václav Hořák.“

Ta tam jsou naštěstí léta, kdy se v porevolučním období v Plzni rozhodovalo o existenci symfonického tělesa. Velký sál Měšťanské besedy, který se v posledních hodinách loňského roku zaplnil doslova do posledních čtverečních metrů, mohl někdejší skeptiky opět přesvědčit o tom, že Plzeňané klasickou hudbu potřebují. Zásadní roli hraje v Plzni i jistá hrdost na nikdy nepřerušenou tradicí tamějšího kulturního života, zároveň pak i vědomí nezbytnosti ji soustavně podporovat. Návštěvníky silvestrovského podvečerního koncertu 31. 12. nebyli jen abonenti koncertních řad, skladba posluchačů byla pestřejší, mnozí přijeli dokonce i ze vzdálenějších míst. Šéf Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki tentokrát zvolil program, který se výrazně lišil od toho, co orchestr předvedl v posledních letech, včetně loňského roku.

„Je na Kabeláčově Mysteriu času něco českého? Přesto je to jedna z nejlepších českých skladeb.“

„V hlavním městě operní invence holt tolik nekvasí.“

„Česká hudba nepotřebuje žádné kvóty.“

Rok české hudby 2024, který právě začíná a který je tentokrát ještě posílen důrazem nazývaným Smetana200, vzbuzuje hrdost i otázky. Jako výsledek vzájemného zvažování a poměřování obou možných postojů a přístupů se nabízí přesvědčení, že to, čemu se říká česká hudba, je charakteristické otevřeností ke světu – že prokazuje schopnost přijímat podněty z okolí a zároveň nabízet světu vlastní invenční řešení.