KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Hudební svátek s českými kvartety. Tradice a nový vítr english

„Ad hoc sestavený ansámbl splnil svou úlohu se ctí a výtečně pohyblivý kontrabas přesvědčivě ‚tvrdil muziku‘.“

„Klasicistní dílo bylo naplněno agogickou kázní.“

„Úvod první věty s krásným uvedením tématu ve viole byl sám o sobě událostí.“

V úterý 20. února 2024 se konal v koncertním sále Pražské konzervatoře další koncert 32. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze. Hosty Václava Hudečka byly dva komorní soubory – Wihanovo kvarteto a Ševčík Quartet. Wihanovci, v záskoku za kvarteto Apollon, potěšili hudbou Antonína Dvořáka a mladý soubor hrál Haydna.

Program večera uvedl Václav Hudeček humorně laděným komentářem, kterým přiblížil dvojitý záskok v řadách účinkujících. Místo původně plánované účasti kvarteta Apollon přijalo pozvání Wihanovo kvarteto, ovšem s jistou personální úpravou. Violoncellistu tohoto souboru Michala Kaňku zastoupil Adam Klánský, který je stabilním členem souboru Ševčík Quartet od července roku 2022. Obě kvarteta se pak k provedení první skladby programu sloučila do komorního ansámblu, který doplnil Rostislav Tvrdík na kontrabas. Sólo v Koncertu pro housle, smyčcový orchestr a continuo G dur, R 310 Antonia Vivaldiho z cyklu L´estro armonico hrál Václav Hudeček. Ad hoc sestavený ansámbl splnil svou úlohu se ctí a výtečně pohyblivý kontrabas přesvědčivě „tvrdil muziku“.

Po proměně podia usedl ke svým partům soubor, jenž nese jméno legendárního českého profesora houslí, který učil celý svět. Mladý soubor Ševčík Quartet, který vstoupil na pódia v roce 2020, nastudoval pro koncert Smyčcový kvartet A dur, Hob III:36 Josepha Haydna. Provedení v partech všech hlasů, zejména s naplněním brilantního partu primu v horních polohách, bylo sympatické. V akustice koncertního sálu konzervatoře zněly nástroje kvarteta konkrétně, zejména violoncello, a s dobrou charakteristikou barev. Klasicistní dílo bylo naplněno agogickou kázní. Vkusné tempo v adagiu, elegantní menuet a výrazové vystižení pohodové nálady naplnilo podtitul „Sluneční“, který cyklus Haydnových kvartetů s opusovým číslem 20 právě pro tuto charakteristiku dostal. Členy souboru Ševčík Quartet jsou Pavla Tesařová – první housle, Michael Foršt – druhé housle, Matouš Hasoň – viola a Adam Klánský – violoncello.

Po přestávce koncertu patřilo podium Wihanovu kvartetu, stálici komorní scény doma i v zahraničí. Ze svého bohatého repertoáru si pro tento koncert zvolilo jeden z reprezentativní opusů domácího autora. Byl to Smyčcový kvartet F dur, op. 96 „Americký“ Antonína Dvořáka. Úvod první věty s krásným uvedením tématu ve viole byl sám o sobě událostí. Jakub Čepický má barevně bohatý a celistvý tón a vede ho s uvážlivým vibratem. A to už deset let, poté co mu kvarteto vyměnilo housle za violu, aby zaplnil místo po odchodu jednoho člena souboru. Stejnou kvalitu přednesu jsme znovu zažili v úvodu druhé věty Amerického kvartetu, do které nás uvedlo dueto sekundisty s violou. Leoš Čepický, primárius souboru, mne tentokrát nadchl kromobyčejně vroucím výrazem svých houslí ve vypjatých momentech hudby, snad to bylo způsobeno právě akustikou sálu. Mohlo to být ale také tím, že jsem ve druhé půlce koncertu seděl na balkonu čelem proti tělu houslí, a možná právě nástrojem, pokud hrál zrovna na Špidlenovy „guarnerky“ postavené podle italského nástroje z roku 1741. Rád sleduji a prožívám zanícení Jana Schulmeistera u druhých houslí, který se opakovaně transformuje do světa hudby. Jak řečeno, u violoncella zaskočil Adam Klánský – a měl jsem z jeho projevu v souborové souhře i v sólových vstupech dobrý pocit sounáležitosti. Provedení parádního repertoárového opusu Wihanova kvarteta bylo excelentní. Na závěr soubor přidal Valčík A dur, op. 54: č. 1 Antonína Dvořáka.

******

Foto: Svátky hudby / Radovan Šubín

Rafael Brom

Rafael Brom

Hudební publicista

Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.



Příspěvky od Rafael Brom



Více z této rubriky