PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Redutu zaplnili příznivci soudobé hudby a koncert zahájil ředitel festivalu Marek Keprt krátkým proslovem, v němž mimo jiné upozornil na jedinečnost programu, v němž zazní tři premiéry.“

„Naprostou novinkou večera byla kompozice od přítomného skladatele Františka Chaloupky.“

„Skladba začala velmi nenápadně klidným, skoro až neslyšným ševelením smyčcových nástrojů. Tak tichým, že by bylo slyšet spadnout špendlík.“

Již tradičně patří závěrečný koncert festivalu soudobé hudby MusicOlomouc Moravské filharmonii Olomouc. Nejinak tomu bylo během letošního sedmnáctého ročníku, který nesl podtitul Keyboards. Ve čtvrtek 13. listopadu se završil večerem plným premiér.

„Co do objemu práce je každá skladba taková jedna diplomka; skladby pro menší obsazení jsou bakalářkou, opera na vlastní libreto disertací.“

„Až příště budete tleskat skvělým výkonům hráčů ve filharmonii, v rockovém nebo jazzovém klubu, prosím, vzpomeňte si na jejich existenční podmínky.“

„Otázky typu ‚odkud berete inspiraci‘ jsou absurdní – lidi myslí, že upadnete do nějakého transu a že někdo nebo něco tu skladbu napíše za vás, že za tím není skoro žádná práce.“

František Chaloupka je úspěšný český skladatel hraný v naší zemi i v zahraničí. Věnuje se komponování skladeb sólových, orchestrálních i operních. Opakovaně se objevil na mezinárodním operním festivalu NODO, kde mu loni byla provedena opera Zaprodanec. 13. listopadu bude mít na festivalu MusicOlomouc světovou premiéru jeho Dvojkoncert pro klavír, violoncello a orchestr. V rozhovoru se dočtete něco o této novince, o názvech jeho kompozic a také o tom, jaké je to doopravdy být skladatelem.

„Hudba díky umělcům z Aidija plynula zcela přirozeně, jako kdyby se v ten moment stala součástí celého prostoru.“

„S obecnou platností lze ocenit interpretační přínos Miroslava Beinhauera do Čiurlionisových skladeb, který působil velmi přemýšlivě, hloubavě, spíše racionálně.“

„S trochou nadsázky si skladatel koleduje o pobídnutí k sepsání sci-fi opery, a to hned tím, když uvádí, že jedním z konceptů díla je i reflexe současné společnosti jako ‚utopické dystopie‘.“

O mimořádný umělecký zážitek se ve čtvrtek 23. října zasloužili v rámci festivalu Moravský podzim litevští a čeští umělci. Konkrétně renomovaný pěvecký sbor Aidija a následně instrumentalisté Anna Paulová a Miroslav Beinhauer, kteří společně oslavili 150. narozeniny významného litevského skladatele Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise. V inspiraci jeho hudební a výtvarnou tvorbou zkomponoval k této speciální příležitosti skladbu brněnský autor František Chaloupka, konkrétně šlo o operu-oratorium Hyperborea.

„Větší smysl mi dává hudba, která vzniká teď pro tento den.”

„Nešel jsem do nahrávání Hábova opusu s vizí jakéhokoli profitu.”

„Bylo pro mě fascinující vidět, že stále vzniká hudba, která odráží nálady dneška.”

Cesta Miroslava Beinhauera začala tradičním způsobem studia stěžejního klavírního repertoáru na Janáčkově akademii múzických umění. Během studií v Rakousku a Belgii se však probudila jeho vášeň k soudobé hudbě, které se věnuje dodnes. Je to zároveň jediný hráč na světě, který ovládá hru na šestinotónové harmonium Aloise Háby. Své umění předvede nejprve 30. října v Atriu Žižkov po boku rakouského hudebního skladatele Klause Langa a poté na závěrečném koncertu MusicOlomouc ve světové premiéře koncertu Františka Chaloupky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme si povídali o jeho vášni k soudobé hudbě, studiích a samozřejmě i o Hábově harmoniu.

„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“

„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“

„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“

Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava. 

„Z počátečního lehkého šelestu se zvedá obrovská masa nesourodého hluku, způsobujícího bolest v uších.“

„Klavírního partu světové premiéry Marka Keprta se zhostil autor osobně.“

„Švédský dirigent Arash Yazdani se rovněž zabývá komponováním.“

Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, který realizuje Katedra muzikologie Univerzity Palackého, skončil 7. listopadu. Ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc se v Redutě konal závěrečný koncert, na kterém byli představeni soudobí skladatelé. Zazněly tři české a jedna světová premiéra.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Podzemní prostory vodojemů mají svá akustická specifika. Jde zejména o dlouhý, takřka minutový dozvuk.“

„Kromě zvláštního pocitu, že se člověk pohybuje po dně obrovské nádrže, bylo zajímavé, jak se hudebníci v atypickém prostředí rozprostřeli.“

„Pokud v programu organizátoři inzerovali ohledně akce ve vodojemech hodinový akustický zážitek, tak rozhodně nepřeháněli.“

Šestatřicátý ročník festivalu Expozice nové hudby, který pořádá Filharmonie Brno, připravil na své letošní páté akci 17. října 2024 projekt Communicating Vessels (Spojené nádoby). Pět autorů a zároveň interpretů si od večerních osmi hodin navzájem zahrálo skladby v ponurých prostorách nedávno zpřístupněných brněnských vodojemů na Žlutém kopci. Přímo pro specifický prostředí připravili své práce Kristýna Švihálková, Radim Hanousek, Michal Wróblewski, František Chaloupka a Ian Mikyska.

„Slovinský režisér Rocc dovedl myšlenkové postuláty Chaloupkovy opery k působivé vizuální a představitelské integritě.“

„Důležitou součástí libreta je také smysl pro humor.“

„Zaprodanec Františka Chaloupky není návodem na to, jak žít či nežít. Není ani operou o někom, kdo má pro vás důležitou zprávu. Je to hra.“

V Ostravě v těchto dnech vrcholí Dny nové opery. 27. června se odehrála v Divadle Antonína Dvořáka světová premiéra opery Zaprodanec českého skladatele Františka Chaloupky. Dílo vzniklo na motivy myšlenek Jana Ámose Komenského a režie se ujal uznávaný slovinský režisér Rocc, který je rovněž autorem scénografické koncepce.

„K nejen mému potěšení nabrala inscenace spolehlivě vzestupnou tendenci.“

„Aleš Briscein se definitivně rozezpíval v pátém výstupu druhého dějství a dále už jen zářil. Nakonec znamenité, byť o intonaci se u něj stále tak nějak bojím.“

„Kdyby Prodanou nevěstu neměli všichni dávno spolehlivě zažitou, těžko by za daných omezených časových možností příprav vznikla v provedené solidní kvalitě.“

Obnovená tradice Opery v Šárce v neděli 3. září oslavila 110. narozeniny první produkce v tomto přírodním amfiteátru. Volba takřka v předvečer smetanovské výroční sezony padla vcelku přirozeně po pěti letech znovu na operu Prodaná nevěsta, vždyť právě ta zněla v daných místech historicky poprvé.

„Organizátorom sa vďaka manželom Haasovcom podarilo prirodzene upozorniť na spoločenské otázky, tabuizované témy, či prepojenia politiky a hudby.“

„Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.“

„Formát reading lessons bol v podaní Pražského jara a Klangfora Wien celkom dynamický a pre mladých autorov celkom iste predstavoval náročnú, ale cennú skúsenosť.“

Prague Offspring, ktorý sa konal 26. a 27. mája v DOXe, je formátom Pražského jara venovaným výlučne súčasnej hudbe, za ktorým do veľkej miery stojí dramaturg festivalu, Josef Třeštík. Práve Prague Offspring pritom robí z Pražského jara podujatie, v rámci ktorého je súčasnej hudbe venovaná nadštandardná pozornosť…

„V sobotu bolo na programe hneď päť nových skladieb českých autorov a autorky. Každý z pätice sa na tejto ploche dokázal predstaviť ako tvorca s osobitým hudobným jazykom a estetikou.“

„Ťažiskom – dramaturgickým, interpretačným aj poslucháčskym – sa oba večery stali kompozície Georga Friedricha Haasa. Až tu sme mohli naplno oceniť, s akým výnimočným telesom máme v rámci Pražského jara tú česť.“

„V prípade in vain stoja všetci zúčastnení – hráči, dirigent, aj poslucháči, pred ešte väčšou výzvou.“

Opätovná rezidencia súboru Klangforum Wien v rámci Prague Offspring bola od festivalu Pražské jaro veľmi dobrým ťahom. Svoje dva koncerty (26. a 27. mája v sále DOX+) premenil ansámbel pod vedením Petra Rundela na mimoriadne, strhujúce večery a naplnil tak oprávnené očakávania povestne špičkovej interpretácie súčasnej hudby.

„Klangforum Wien zahraje kompozice dvou skladatelek a čtyř skladatelů, příslušníků tuzemské mladé generace.“

„Platforma Prague Offspring vedle dvou koncertů souboru Klangforum Wien nabídne mimo jiné také diskusi s rezidenčním skladatelem víkendu Georgem Friedrichem Haasem.“

„Světová premiéra zazní i od ukrajinského skladatele Eduarda Resatsche, jinak také violoncellisty Bamberských symfoniků.“

Květnový Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá devět světových premiér. Šest mladých tuzemských autorů dostalo zakázku na novou skladbu určenou pro uvedení souborem Klangforum Wien v rámci druhého ročníku víkendu soudobé hudby Prague Offspring. Dvě novinky zazní jako povinné kompozice během interpretační soutěže, kterou Pražské jaro pořádá letos v oborech trombon a viola. A jednu premiéru z pera žijícího autora připraví k uvedení orchestr PKF — Prague Philharmonia.

„Interpretace Milana Bátora byla velice muzikální, technicky brilantní a citlivá.“

„Přál bych si, abychom ho na pódiích s klasickou kytarou vídali častěji a aby bylo více příležitostí, kdy se o svůj talent může podělit i s posluchači.“

„Bátorova vlastní úprava české státní hymny ‚Kde domov můj‘ byla spontánní tečkou, která program dramaturgicky dokonale uzavřela.“

Série komorních koncertů v unikátním prostředí brněnské vily Tugendhat pokračovala v pondělí 28. listopadu kytarovým recitálem. Jeho ústřední postavou byl známý hudební publicista a výtečný kytarista Milan Bátor, který před dvěma lety vydal debutové album s názvem Mario Gangi: Works for solo guitar. Na něm představil v českém kontextu objevným způsobem dílo mistra Maria Gangiho, který je všeobecně považován za nejvlivnějšího a nejinspirativnějšího italského kytaristu 20. století. Bátor ve Vile Tugendhat zahrál téměř všechny Gangiho autorské kompozice. Nechyběly ani jeho virtuózní úpravy skladeb Beatles, které publikum podobně jako většinu dalších skladeb přijalo s nadšením a kladným ohlasem.

„Drážďany, to byl moment, kdy jsem zjistila, že mě muzika ohromně baví.“

„Mně se líbí i na koncertě, když je tam diverzita – jeden hlas je větší, druhý menší, je tam spousta rozdílných způsobů a technik, barev…“

„S písňovým i klavírním repertoárem Martinů jsem se setkávala od útlého dětství, takže mám k němu hluboký vztah.“

Jméno Heleny Hozové se možná neskloňuje v hudebních médiích tak často jako jména dalších členů její rodiny, tato talentovaná sopranistka je však vyhledávanou interpretkou nejen staré hudby, ale také písňového repertoáru, který, jak v rozhovoru prozrazuje, je jejímu srdci nejbližší…

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní „Jednou to pomine“…