PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na obou nahrávkách vzdávám hold hudbymilovným aristokratům.“

„Mám pro Leclairovu hudbu velkou slabost.“

„Toto zvláštní bezčasí nám zároveň dává to nejcennější – čas na rodinu, na sdílení a prožívání každého dne.“

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum, právě dnes vydává nové CD s názvem CHACONNE PRO PRINCEZNU. To přichází jako na zavolanou, protože všichni potřebujeme kus krásy, hravé radosti a pohody, i když nová deska bude samozřejmě přinášet posluchačům potěšení i po „koronavirové“ době…

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu…

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro,…

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý – ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

„Dostává do světového povědomí české autory a do tuzemského koncertního dění naopak hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval.“

„Nahrávka Bachových árií vznikala z vlastní potřeby a s radostí, do šuplíku.“

„V interpretaci mladé pěvkyně mají árie, a to dodnes, téměř ideální rovnováhu pěvecké techniky a oduševnělosti.“

Magdalena Kožená si letos může připomenout už celé čtvrtstoletí přítomnosti na koncertních a operních pódiích. Na začátku světové dráhy stojí její CD s áriemi z kantát a oratorií Johanna Sebastiana Bacha. Desku natočila s Musicou floreou a Markem Štrynclem. Nahrávka se dostala do katalogu firmy Deutsche Grammophon a mladá česká mezzosopranistka pak pod mezinárodně renomovanou etiketou Archiv Produktion vstoupila plně do světa velkého umění a také na světový trh. Dnešní Bachovy narozeniny jsou dobrou příležitostí legendární CD představit.

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko – a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

„Duchovní díla obou završitelů barokní hudební éry budí úctu a úžas, těší nás a přesvědčují… a toho, kdo chce, vedou blíž k víře.“

„Na Händela je opravdu potřeba dávat pozor. Není totiž o nic menší než Bach.“

„Jejich hudba je odlišná, třebaže oba patří baroku.“

Mozart a Salieri tvoří hudební dvojici, které přidaly na věhlasu společnou rukou literatura, divadlo a film. Začal s tím básník Alexander Sergejevič Puškin a na něj navázal skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, o století později téma oživil dramatik a scenárista Peter Shaffer a pár let po něm filmový režisér Miloš Forman. Podobné zajímavé hudební dvojice by mohli tvořit Smetana s Dvořákem nebo Prokofjev se Šostakovičem… Bach s Händelem také, jen s tím rozdílem, že oni dva se zřejmě nikdy nepotkali.

„My si vlastně můžeme točit, co chceme. Ale na financování nahrávek se významnou částkou podílíme sami.“

„Funguje to tak, že lidé, kteří stojí o to, aby ta která nahrávka vyšla, si ji prostě zaplatí…“

„Nahrát skladbu na CD nestačí. Je důležité ji také hrát na koncertech.“

Collegium 1704 se chystá vydat nahrávku Zelenkovy liturgické skladby Missa 1724. Dílo nově sestavil Václav Luks z jednotlivých samostatných částí mešního ordinária, které drážďanský hudebník českého původu napsal v první polovině 20. let 18. století. Do pokrytí projektu Collegium 1704 zapojilo i crowdfunding – skupinové financování, propojení kreativních lidí s těmi, kteří je chtějí podpořit…

„Noty oratoria Eversmiling Liberty jsem měl doma dlouho, zálibně po nich pokukoval…“

„Koncert se v neděli uskuteční na schodišti před Rudolfinem a mělo by se zúčastnit zhruba dvanáct středoškolských sborů. Bude nás kolem tří set zpěváků.“

„Po letech, co dílo znám, musím přiznat, že jsem nenašel nic tak celistvého, komplexního a inteligentně napsaného.“

V neděli 17. listopadu si připomeneme výročí sametové revoluce, která předznamenala pád totality v Československu. Součástí oslav jubilea bude také nespočet hudebních akcí. Jednou z nich je provedení oratoria Eversmiling Liberty na hlavním schodišti před Rudolfinem. Dánští autoři Jens Johansen a Erling Kullberg použili libreto z oratoria Juda Makabejský skladatele G. F. Händela, příběh vůdce židovského povstání proti panovníkovi Antiochovi. Inspiraci nalezli právě v listopadových událostech a vzniklo tak dílo, jehož hlavním tématem je boj za svobodu. Podrobněji o této jedinečné skladbě hovoříme s dirigentem Liborem Sládkem.

„Z odlišného financování vychází i naprosto rozdílný přístup k účasti na chodu tělesa. Všichni členové mají pocit zodpovědnosti za to, jak bude jejich soubor fungovat.“

„Jediná organizace, kde jsem se v Česku setkala s podobným přístupem, byl skautský oddíl, nikdy ale ne kulturní instituce.“

„Pro členy jde o klíčovou součást jejich životů, často nejdůležitější věc hned po rodině a zaměstnání.“

Mají slova o univerzálnosti hudební řeči skutečně pravdivý základ? Co může být pro Evropana velkým kulturním šokem? Jaká díla velí uvádět v Americe tradice? – Markéta Milerová se dostala na delší dobu do Seattlu. Zapojila se tam do aktivit a práce pěveckého tělesa Seattle Chamber Singers a v přestávkách mezi opakovanými návraty k notám – mezi osvojováním svého partu ve skladbě, kterou budou zpívat ve světové premiéře – popisuje teď pro KlasikuPlus rozdíly ve sborovém životě u nás a v USA.