„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.

Se čtyřmi pražskými tělesy se Pražské jaro dohodlo na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou z jejich domovských scén. Půjde o koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Roberta Kružíka, orchestru PKF – Prague Philharmonia s cembalistou Mahanem Esfahanim a dirigentem Jiřím Rožněm a o vystoupení Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s Tomášem Braunerem. S Českou filharmonií je v plánu dokonce dvojice koncertů, a to pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila. A v Americe zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu, sice nebude moci letos zaznít živě, ale 11. a 12. května cyklus odvysílají televize a rozhlas.

Všechny koncerty bude možné sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka. „Pražské jaro on-line také on-line vzniká,“ řekl ředitel festivalu Roman Bělor. Momentálně zveřejněný program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech doplňován. O dalších položkách programu organizátoři podle Bělora dále intenzivně jednají s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi.

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se sólistkou Hanou Blažíkovou chtějí konfrontovat hudbu Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky s hudbu Händelovou, která tvoří spojnici mezi jejich dvěma odlišnými hudebními a církevními světy.

Jubilejní desáté vystoupení bude mít na Pražském jaru Adam Plachetka. Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil, s ním 25. května na klavír doprovodí David Švec. Bude to mimochodem teprve druhé kompletní provedení tohoto písňového cyklu na Pražském jaru – poprvé tam Zimní cestu v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Rozhlasoví symfonikové, hrající ve streamu 27. května ze Studia 1 Českého rozhlasu, zachovají Kružíkův plánovaný festivalový debut. Zazní mimo jiné Adagio nedávno zesnulého Krzysztofa Pendereckého, který coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval. Esfahani s Rožněm chystají na 29. května mimo jiné českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana. Pražští symfonikové s Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa, plánují nabídnout posluchačům hudbu Josefa Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr.

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámci zazní světová premiéra skladby Zběsilost v srdci, kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. Vedle toho budou na programu skladatelé Pascal Dusapin, Olga Neuwirth a Erkki-Sven Tüür. „Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií,“ řekl k chystané novince Dřízal.

Mladí hudebníci se na alternativním Pražském jaru představí 15. května v Salonu ZUŠ. Jeho protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením Kateřiny Kněžíkové, Jana Fišera a Iva Kahánka. Druhý koncert svede dohromady 22. května čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana mladšího a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku soutěže Pražské jaro z roku 2015.

Na 31. května je do Národního technického muzea, do prostředí historických dopravních strojů, situován autorský koncert Lukáše Sommera.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůraznil Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara: „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude.“

Oznámení o alternativní podobě letošního Pražského jara čtěte ZDE a rozhovor s Romanem Bělorem pod titulkem „Pražské jaro se nevytratí z veřejného prostoru. Nechceme rezignovat.“  čtěte  ZDE.

Foto: Pražské jaro, Pixabay, archiv KlasikyPlus, Martin Divíšek, Ivan Malý, Petra Hajská