PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pomalé sláčiky na hranici naliehavosti a smútku vyplnili studený priestor chrámu.“

„Simona Šaturová úspešne skombinovala pocit hnevu z odmietnutej lásky s lyrikou smútku, ktorý postava Elettra zažíva.“

„Akustika chrámu a zároveň jej citlivé podanie spolu vytvárali zvukový závoj, ktorý zjemnil aj tie najostrejšie tóny.“

Hudobný festival Znojmo má za sebou 21. ročník. Záverečný koncert festivalu, ktorý sa konal 27.7. 2025 v kostole sv. Mikuláša bol venovaný hudbe Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, s krátkym inštrumentálnym predelom od Františka Xavera Richtera. Hráči Silentium! Ensemble, dirigovaní Tomášom Netopilom, svojím sebavedomým prejavom potvrdili svoje miesto medzi špičkami súborov starej hudby. Slovenská sopranistka Simona Šaturová bola skutočným šperkom tohoto  festivalového zakončenia. Jej hlas a prirodzené vystupovanie boli ideálnym zlúčením elegantnej profesionality s decentným a úprimným precítením.

„Soubor Silentium ensemble tvořilo dvanáct zpěváků, postavených do oblouku proti sobě, takže mohli variovat svou pozici, což se pozitivně odráželo na výsledném zvuku.“

„Bratrům ze Soluně je v Čechách zima, druidové tančí divoké tance a kníže Přemysl se diví, co že to má Libuše za divné představy.“

„Lukáš Hurník oslovil básníka Jana Tůmu, který složil sedm sonetů, ve kterých provází malíře Muchu po cestě z Paříže na Zbiroh.“

Slovanská epopej je skvostem instalovaným na zámku v Moravském Krumlově. Pro Hudební festival Znojmo se jedná o další významnou stavbu, na jejíž horší stav se snaží upozornit tím, že v jejích prostorách pořádá koncerty, a tentokrát to bylo za pomoci díla Lukáše Hurníka, které zaznělo v úterý 22. července večer v nově opravené kapli. Vedle světové premiéry skladby Epopej, která vznikla na objednávku festivalu, zazněla rovněž Hurníkova skladba Aqua et vino et spirit a ještě další kusy barokních autorů Heinricha Schütze, Johna Dowlanda a Thomase Tallise – to vše v podání souboru Silentium ensemble pod vedením sbormistryně Terezy Válkové.

„Dnes víme, že Znojmo bylo velmi kosmopolitní a tolerantní a že Šebastián Freytag z Čepiroh na postu opata premonstrátského Louckého kláštera toleroval i zdejší konání evangelických mší.“

„Capella Sebastiana je projektový ansámbl, založený cíleně za účelem provozování skladeb, které se nacházejí ve znojemských archivech.“

„Soubor byl odměněn zaslouženým potleskem.“

Dramaturgickou lahůdkou se stal koncert, který se konal ve znojemském kostele sv. Michala v neděli 20. července v rámci festivalu Hudba Znojmo. Zazněly skladby renesančních mistrů rudolfínské Prahy ze znojemských archivů, a to v podání souboru Capella Sebastiana. Ukázaly Prahu i Znojmo jako města po stránce náboženské i kulturní velmi tolerantní a kosmopolitní.

„Lukáš Sommer si dokáže hrát.“

„Věčný boj člověka se zvířátky o úrodu znají dobře především děti z vinařského kraje.“

„Je to roztomilý kaleidoskop nadýchaných a perlivých rytmů, organicky propojených s vtipným textem, snad i proto, že jsou hudba a text dílem jednoho autora.“

Festival Hudba Znojmo je široce žánrově rozkročený, a zasahuje tak velký okruh publika. Opera je zde žánrem oblíbeným, tentokrát se k barokní opeře přidala i opera dětská. V Městském divadle ve Znojmě se naplnilo hlediště malými diváky, kteří nadšeně sledovali spolu se svými rodiči či prarodiči hravé dílko Lukáše Sommera s názvem Ezopotámie. Světová premiéra se konala v neděli 20. července a byla skutečně světová. Inscenátoři i účinkující jsou studenty JAMU.

„Znojmo v tomto ohledu bylo velmi progresivní, takže hudba skladatelů z okruhu rudolfínské kapely se zde provozovala velmi záhy.“

„Zatímco Sayve a Monte vychází z vlámské polyfonie, která je stále hodně modální, Knöfel a hlavně Handl už začínají vstřebávat italský kontrapunkt, který je mnohem přímočařejší a tonálnější.“

„Považuji za naprosto zásadní pro jakoukoli interpretaci mít o dané skladbě maximální množství informací.“

Byl vášnivým mecenášem umění, hudby tedy také miloval – kulturní centrum v Praze lákalo za vlády Rudolfa II. mnohé evropské hudebníky. Díky badatelské činnosti Eduarda Tomaštíka si posluchači Hudebního festivalu Znojmo v neděli 20. července poslechnou řadu skladeb takovýchto autorů, jejichž jména však během stovek let upadla v zapomnění. O připravovaném koncertu v kostele sv. Michala, kde se interpretace zhostí Capella Sebastiana, pro portál Klasikaplus.cz krátce pohovořil její umělecký vedoucí Eduard Tomaštík.

„Pietro Metastasio za svoje místo dvorního básníka vděčil své mecenášce, hraběnce Marii Anny Pignateliové, která v Jaroslavicích pobývala.“

„Nadšenec a vizionář, rakouský lékař Sigurd Hochfellner se i přes nejasnosti v restitučním řízení pustil do dílčích oprav. Za jeho podpory i účasti se koncert v rámci festivalu Hudba Znojmo mohl uskutečnit.“

„Pěveckého partu se ujala altistka Monika Jägerová, která je jako muzikoložka i badatelkou.“

Zámek v Jaroslavicích je dlouho spící klenot. Bohužel patří k našim nejohroženějším památkám a jeho degradace stále postupuje. Upozornit na tento stav se rozhodl management festivalu Hudba Znojmo a uspořádal večer o operním básníkovi Pietru Metastasiovi. Byl totiž přítelem hraběnky Marie Anny Josefy, hraběnky z Althannu, která byla známá také jako Marianna Pignatelli. Rod Althannů zámek vlastnil až do roku 1790 a hraběnka s Metastasiem udržovala písemný kontakt a byla jeho patronkou. Komponovaný večer 16. července nabídl četbu z jejich dopisů a hudbu z oper, ke kterým Metastasio složil text. Autentický zážitek ve společnosti protagonistky Moniky Jägerové…

„Iluzi barokního prostoru poskytlo hlediště i jeviště Divadla A. Dvořáka ideálně. Dotvořil ho scénograf Daniel Dvořák.“

„Nejslavnějším kontratenoristou je dnes bezpochyby Andreas Scholl, německý kontratenorista, který vytvořil titulní roli.“

„Být to koncertní provedení, jistě by jeho výkon vyčníval, takto spíš vzbuzoval rozpaky.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla poprvé na svém jevišti barokní operu, konkrétně Händelovu operu Julius Caesar v Egyptě, a to v koprodukci s Hudebním festivalem Znojmo a Czech Ensemble Baroque dirigenta Romana Válka. Režijně operu připravil Jiří Nekvasil, scénu vytvořil Daniel Dvořák a kostýmy Hana Kelar Knotková. Premiéra se konala ve čtvrtek 19. června a byla událostí sezóny a současně jejím závěrem.

„Vždycky jsem měl v hloubi duše touhu věnovat se v nějaké fázi kariéry něčemu koncepčně-manažerskému.“

„V naší populaci máme extrémně mnoho talentů.“

„Těším se na všechno, co se bude týkat uměleckého a pedagogického rozvoje školy.“

Pražská konzervatoř má za sebou nelehký rok. Na konci loňského července byl odvolán z funkce její ředitel Petr Čech a od 1. srpna zůstala škola bez ředitele. Jejím vedením byla dočasně pověřená statutární zástupkyně Veronika Höslová. Takovéto provizorium stabilitě konzervatoře samozřejmě nijak neprospívalo. Situace se vyjasnila teprve 19. května letošního roku, kdy Rada hlavního města Prahy na svém zasedání rozhodla deseti hlasy z jedenácti, že novým ředitelem Pražské konzervatoře se od 23. června 2025 stane vynikající český pianista a renomovaný klavírní pedagog Ivo Kahánek.

„Nepůjde o mou první zkušenost s postavou Judithy.“

„Akustiky se trochu obáváme.“

„Nápadnou odlišností oproti loňsku je, že sólistické obsazení je čistě ženské.“

Hlavní role loni, hlavní role letos. Dagmar Šašková je z Francie zpátky v České republice a stejně jako v minulém roce se chopí klíčového partu v rámci ústřední produkce Hudebního festivalu Znojmo. Tentokrát se mezzosopranistka ujme titulní role ve Vivaldiho oratoriu Juditha Triumphans, jehož česká premiéra se v hudebním nastudování Romana Válka a jeho Czech Ensemble Baroque uskuteční 25. července.

„Hurníkova opera Porucha na lodi Nautilus chce bavit – a to jednoduchým pohádkovým příběhem i tím, jak si v něm lze pohrávat s textem a s hudbou.“

„Zejména kapitána Nema si černý pasažér získá tím, že na jeho varhany zaimprovizuje bachovskou fugu.“

„Hudebně se Nautilus pohybuje ve vodách neoklasicismu, trochu asketického jako u Stravinského, ale současně šťavnatého, tak jak psával Francis Poulenc.“

Porucha na lodi Nautilus Lukáše Hurníka není typickou operkou jen pro malé děti. Hrají v ní vesměs dospělí a obrací se jak k menším, tak i k větším divákům. Hudební festival Znojmo zadal přípravu inscenace čerstvé novinky studentům brněnské JAMU. Sobotní odpolední premiéra ve znojemském divadle přítomné potěšila – hravými verši libreta, rozverně neoklasickou hudbou i šikovným interpretačním uchopením.

„Věhlas basbarytonisty, který neváhá si od opery odskočit například k písním Osvobozeného divadla, je velký a do Znojma se sjelo publikum zdaleka.“

„K prvním nadšencům patří i pěvec Adam Plachetka, který s festivalem spolupracuje již od svých devatenácti let, kdy ho ještě technici považovali za mladého brigádníka. 

„Publikum nadšeně děkovalo umělcům za exkluzivní večer.“

Hudba a vítězství – motto letošního Hudebního festivalu Znojmo našlo uplatnění už při jeho započetí. Dvacátý ročník akce zahájil galakoncertem Adam Plachetka a spolu s Czech Ensemble Baroque tedy byli 10. července prvními gratulanty. Koncert v kostele sv. Mikuláše byl navštíven do posledního přístavku a šlo nejen o velkou hudební, ale i společenskou událost.

„V Nautilu jsme se snažili o výpravnost, ale zároveň vkusnost, aby to nebylo přeplácané představení, kde bude všechno a zároveň nic.“ 

„Lukáš Hurník operu zamýšlel jako představení pro všechny generace. Zatímco příběh je atraktivní pro děti, dospělé může zaujmout spousta skrytých odkazů a významů.“ 

„Při zkoušení se vždycky snažím navodit pohodu, protože když je při zkoušení dobrá atmosféra, představení pak všichni hrají rádi.“

Podaří se kapitánu Nemovi opravit ponorku Nautilus, než ji ovládne neznámý tvor? Právě toto téma už půl roku leží v hlavě Elišce Mervartové, mladé režisérce nové autorské opery Lukáše Hurníka Porucha na lodi Nautilus, která bude premiérově uvedena 13. července v rámci Hudebního festivalu Znojmo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz poodhaluje Eliška úskalí inscenace dětské opery i své dosavadní zkušenosti z praxe.