Hudební festival Znojmo chystá Rameauovy Galantní světy v novém Centru Jízdárna
Tradiční operní titul, který je stálicí programu Hudebního festivalu Znojmo, nabídnou pořadatelé i v létě roku 2026. V novém prostoru Centra Jízdárna bude ve třech termínech mezi 16. a 19. červencem uvedena barokní opera-balet Les Indes galantes, tedy Galantní světy francouzského skladatele Jeana-Philippa Rameaua. Festival slibuje autentickou interpretaci a atraktivní sólistické obsazení, které opět staví na stálém hostu basbarytonistovi Adamu Plachetkovi. Nastudování se chopí dirigentsko-režisérský tandem Netopil-Pilař.

Premiéra Galantních světů se uskutečnila v roce 1735 v Paříži a dodnes zůstává unikátním barokním kaleidoskopem, který spojuje hudbu, tanec a scénický výraz do velkolepé slavnosti. „Les Indes Galantes jsou oslavou lidské imaginace, radosti a rozmanitosti světa. V kontextu Znojma a jeho výročí se dílo stává také metaforou samotného města: místa, které bylo po staletí prostorem setkávání kultur – hranicí i mostem,“ uvedl ke konceptu jeho režisér Tomáš Ondřej Pilař. Hudebně dílo nastuduje dirigent Tomáš Netopil, a to se souborem Silentium! Ensemble, který umělecky vede Tereza Válková. V hlavních pěveckých úlohách se vedle Adama Plachetky představí tenorista Jean-François Lombard, známý z lektorování na Letní škole barokní hudby v Holešově, chybět nebude ani Hana Blažíková, Lenka Máčiková, Doubravka Novotná, Michal Marhold, Tomáš Král nebo Vojtěch Semerád. Choreografii inscenace přichystá Martin Šinták. Barokní slavnost Hudební festival Znojmo uvede ve dnech 16., 18. a 19. července 2026.
Les Indes galantes je typickým zástupcem opéra-balet, kombinujícím operní árie, recitativy, sborové části a taneční vložky. Rameau zde propojuje složitou harmonickou a rytmickou strukturu s barevností orchestrální instrumentace a tanci, které byly pro pařížské publikum osmnáctého století exotické a překvapivé. Opera se člení do čtyř samostatných příběhů zasazených do imaginárních exotických krajů – Turecka, Persie, Peru a Severní Ameriky – a všechny je spojuje motiv lásky překračující kulturní a společenské hranice. Dílo tak zaujímá jak uměleckou, tak kulturně-historickou perspektivu, protože ukazuje, jak barokní hudba reflektovala zájem o exotické světy a jejich idealizovanou představu v evropské kultuře. Libreto pro Galantní světy vytvořil Louis Fuzelier.
Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz
Příspěvky redakce
- Basilejské Martinů Festtage vyvrcholí s Pražákovým kvartetem a berlínským hostem
- Herbert Blomstedt (1927–2026)
- Soutěž Pražské jaro bude pro cembalo a klarinet
- Kara-Lis Coverdale a Adam Badí Donoval vystoupí v Anežském klášteře
- Bloom aneb Operní exkurze do světa květin
Více z této rubriky
- Basilejské Martinů Festtage vyvrcholí s Pražákovým kvartetem a berlínským hostem
- Soutěž Pražské jaro bude pro cembalo a klarinet
- Kara-Lis Coverdale a Adam Badí Donoval vystoupí v Anežském klášteře
- Bloom aneb Operní exkurze do světa květin
- Collegium Marianum představí italské houslové virtuosy barokní éry
- Janáček Brno vrcholí. Nabídne nové opery s JAMU, hostování pražského divadla i Collegium 1704
- Koncertní vzpomínka na klavírní pedagožku Zdenu Janžurovou
- Důležitá díla klasicismu v Besedním domě
- Ladislav Elgr v nové inscenaci Lady Macbeth Mcenského újezdu ve Stuttgartu
- Liberec přivítá patnáctý ročník soutěže dětských pěveckých sborů Porta musicae