PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“

„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“

„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“

Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.

„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“

„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“

„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“

Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.