PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Plzni mě zároveň zlákal k interpretačnímu vyžití rozhlas.“

„Vždy mě fascinovalo spojení klavíru s barvou ostatních nástrojů.“

„Ohlédnu-li se zpět, musím konstatovat, že všechny činnosti, jak pedagogická, tak sólistická, korepetitorská i organizační mě naplňovaly.“

S klavíristou Karlem Frieslem se musel setkat snad každý, kdo měl v posledních šedesáti letech co společného s plzeňským hudebním životem. Je však mimo jiné i jedním z pravidelných návštěvníků v Plzni pořádaných koncertů, nebyl tudíž problém položit mu několik otázek a zavzpomínat tak na minulá léta.

„Nikdo jiný mi tak umělecky nepomohl, jako Libuše Domanínská. Jenom díky ní zpívám.“

„Brněnské Janáčkovo divadlo je jako koupelna. Tam se mi zpívá snad nejlépe ze všech divadel.“

„V divadle v Brně jsem se také seznámila s Davidem Radokem. I s Jiřím Heřmanem jsem tam měla krásné příležitosti pracovat. Tihle dva režiséři jsou moje dvě mety.“

Před týdnem zpívala Desdemonu v premiéře Verdiho Otella v brněnském divadle, v sobotu s tamním souborem vystoupí na Smetanově Litomyšli v koncertním programu nazvaném Verdi Gala, dnes slaví narozeniny… Nejčerstvější koncert, který má sopranistka Jana Šrejma Kačírková za sebou, se konal 18. června pod širým nebem ve sportovním areálu ve Vidově, v obci u Českých Budějovic, ze které pochází.

„Skladatelé byli současníci a neměli to ve své domovině lehké. Kabeláč tvořil v obou totalitách, v nacistické a socialistické. Šostakovič zažil jak léta slávy, tak příkoří.“

„Dirigent modeloval symfonii jako postupně narůstající proud, se zvyšující se intenzitou napětí, které dovedl do euforického závěru.“

Dramaturgie brněnské filharmonie připravila pro své abonenty řady Filharmonie v divadle I pro květnový koncert zajímavou dvojici: symfonie skladatelů Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Nabídla publiku srovnání jejich pátých symfonií a svému symfonickému orchestru velmi obtížná, zato efektní a duchovně vyzrálá existenciální a monumentální díla. Recenzovaný koncert se odehrál jako druhý v řadě, v pátek 13. května v Janáčkově divadle.

„Já jsem vždycky zavolala, že jdu, a ona mi namazala chleba se sádlem a s cibulí, uvařila mi čaj.“

„Byla velmi háklivá na to, aby někdo někoho napodoboval.“

„Přirozenost mého hlasu je někde jinde, než byla ta její. Protože její hlas? To byl bourák!“

V úterý 2. února 2021 odešla do operního nebe jedna z největších osobností českého operního umění druhé poloviny 20. století, legendární sopranistka Libuše Domanínská. Na svou profesorku zpěvu, rádkyni, blízkou přítelkyni a „druhou maminku“ vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

„Bohužel jsem ji nezažila na jevišti, ale z každé její nahrávky přesně vyznívá její povaha.“

„Ještě ve dvaadevadesáti mě stále proháněla a radila mi u klavíru.“

„Já byla šťastná jako blecha, že mě za ní zase téměř po půlroce odmlky pustili.“

Sopranistka Jana Šrejma Kačírková vzpomíná na Libuši Domanínskou, jejíž život se uzavřel v nedožitých 97 letech, nejen jako na svou „profesorku“, ale i jako na svou „tetu“. Navázaly velmi osobní vztah, cítila se téměř jako její dcera. Naposledy se viděly koncem roku v Hodoníně. Libuše Domanínská pocházela z jižní Moravy a vrátila se tam. Ostatně, i umělecké jméno si zvolila podle jihomoravské obce Domanín, rodiště svých rodičů, místa, kde se vdala.

„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“

„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“

„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“

Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.

„Svoje zásady, postoje a názory zastávala až do konce svých dnů. Nekompromisně a radikálně.“

„Nezaobírala se připomínkami svých uměleckých úspěchů, nikdy je sama také nepřipamatovala. A že jich za padesát let činnosti doma i v zahraničí bylo.“

„Byla osobností náročnou, laskavou, tvrdošíjnou i statečnou… a určitě hodnou naší vzpomínky a úcty.“

Sté narozeniny, k nimž klavíristce Zorce Zichové (1920-2017) chyběly už pouhé tři roky a které připadají právě na dnešek, se staly pro profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu a pedagoga, podnětem k připomenutí jejího lidského a uměleckého profilu. Potkávali se na hudební fakultě AMU. Zorka Zichová tam pedagogicky působila v letech 1950 až 1981 v oboru klavírní spolupráce. V roce 1968 byla jmenována docentkou pro obor klavír se zvláštním zřetelem ke komorní hře. Koncertní činnosti se věnovala do června roku 1990.