PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mám ráda výzvy, které dávají smysl a mají v sobě nějaký zajímavý přesah.“

„Jednou bych ráda natočila oba Mendelssohnovy klavírní koncerty.“

„Jsem šťastná! Mám pocit, že žiju a tvořím naplno.“

Klavíristka Johanna Haniková žije mezi Vídní a Lincem, koncertuje jako sólistka i komorní hráčka a pracovně působí na pěvecké katedře Brucknerovy univerzity. Letos ji čekají především dvě provedení Koželuhova Klavírního koncertu Es dur, op. 45 na festivalu Mahler Jihlava, organizace třetího ročníku Lied Academy ve Žďáru nad Sázavou a pokračující spolupráce s Mucha triem i sestrou Miriam Hanikovou. Řeč se v rozhovoru přirozeně stočila také k Mendelssohnovi – skladateli, který je jí obzvlášť blízký a kterému věnovala svoji disertační práci.

„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“

„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“

„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“

Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava. 

„Z hlediska tónového výběru v Pinkasově skladbě převažují diatonické melodické postupy a konsonantní souzvuky, častá jsou témbrově funkční unisona.“

„Klavírní part u Kurze není doprovodem v běžném slova smyslu, ale diskutujícím protihráčem.“

„Bývali jsme zvyklí na to, že při provozování nové tvorby je třeba být vůči kvalitě provedení poněkud tolerantní. Dnešní situace je však již výrazně odlišná.“

Další z dlouhé řady osmi koncertů festivalu Dny soudobé hudby 2024 se konal v úterý 26. listopadu v modlitebně sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech. Svojí tvorbou z posledních let se na něm představilo hned osm soudobých skladatelů a na interpretaci se skvělým způsobem podílela plejáda umělců.

„A náhle se nástroje propojí a posluchač je svědkem nové kvality, synergie povýšené do absolutního porozumění.“

„Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek nenechají posluchače v emocích bloudit ani utopit se a bezpečně ho dovedou domů.“

„Klavír v rukou Johanny Hanikové zněl jednou lehce příjemně, pak zas vzdorovitě, hra Anny Paulové byla jako vždy mnohotvárná – tu nevinná, tu rafinovaně svádivá, Ludmila Pavlová hrála i ty nejobtížnější pasáže s nonšalantní jistotou…“

Jako bychom uplynulý víkend všichni – muzikanti i posluchači – chtěli načerpat do zásoby sílu, energii a zážitky, které poskytuje živá hudba. Koncerty se konaly ve velkých i malých městech, v hudebních sálech i menších prostorách. Nikdo nedokáže odhadnout, na jak dlouho se budeme muset bez onoho zázraku tvoření interpretace teď a tady obejít. Je potěšující, že i při zvýšené obezřetnosti se posluchači neobávali koncerty navštívit…