KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Filharmonie Hradec Králové k Roku české hudby přispěla netradičně

„Orchestr hradecké filharmonie, vedený jasným gestem Petra Vronského, si tato ‚Weinbergerova šibalství‘ očividně užíval.“

„Ostrčilova hudba, v podstatě krátká symfonická báseň, by si vlastně vystačila i bez textu, přičemž její sdělení by bylo stejně přesvědčivé.“

„Ze všech tří uvedených melodramů je ten Jeremiášův nejvíce hudebně popisné, někdy až ke škodě věci.“

Je dobře, že Rok české hudby není připomínán pouze prostřednictvím našich světově nejproslulejších skladatelů, ale občas se dramaturgie zaměří i na ty méně známé, jejichž tvorba ovšem zaslouží pozornost. Když se k tomu připojí i neotřelý výběr zřídka uváděného hudebního oboru, jakým je melodram, výsledkem je doslova objevný a netradiční hudební zážitek – a takový připravila posluchačům Filharmonie Hradec Králové na svém předposledním koncertě velké abonentní řady 25. dubna 2024, tentokrát pod vedením Petra Vronského.

Číst dál…

Pestrý duben v královéhradecké filharmonii

Dubnový program Filharmonie Hradec Králové hýří hudebními barvami a je měnlivý jako aprílové počasí. Svým příznivcům těleso nabídne operetu, swing, vystoupení s populárním písničkářem, ale také benefiční koncert s mladými dirigenty nebo další příspěvek k oslavám Roku české hudby. Program ve čtvrtém měsíci letošního roku v Hradci Králové otevře 5. dubna kavárenský koncert, který představí…

Číst dál…

Ó Violo! Vypravuj těm pánům v Praze, že moje duše je pohnuta…

„Zejména v širokodeché melodii druhé věty Dusíkova koncertu mohl Maxim Averkiev plně uplatnit svůj kultivovaný úhoz a smysl pro kantilénu.“

„Šéf plzeňské opery Jiří Petrdlík se jako dirigent již řadu let usilovně věnuje interpretaci koncertního melodramu.“

„Soubor plzeňské opery přistoupil ke koncertnímu provedení Smetanovy Violy se vší odpovědností.“

V úvodu slavnostního koncertu 28. února seznámil ředitel Divadla J. K. Tyla (DJKT) Martin Otava zcela zaplněné hlediště plzeňské Nové scény s průběhem letošního Roku české hudby tak, jak se odehraje na všech třech divadelních scénách. A koncert svou dramaturgií připomněl českou kulturní veřejností pečlivě střežený Mozartův odkaz, význam české hudební emigrace pro vývoj evropské hudby, tvorbu plzeňských skladatelů, vklad českých autorů do tvorby koncertního melodramu a v neposlední řadě pak plzeňskému publiku poprvé představil fragment Smetanovy opery Viola.

Číst dál…

Ondrej Olos: Jsem v Brně již dvacet let a jsem tu rád

„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“

„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“

„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (52)
SOČR a sto let rozhlasového vysílání

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

Číst dál…

Velký jarní koncert Kühnova dětského sboru v Rudolfinu v pátek

Kühnův dětský sbor zve na svůj Velký jarní koncert, který se bude konat v pátek 20. května ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. V první polovině koncertu se představí nejstarší přípravné oddělení DSD se skladbou Jaro z cyklu Český rok Jana Hanuše a koncertní oddělení s Otvíráním studánek Bohuslava Martinů s barytonistou Ivanem Kusnjerem a hercem…

Číst dál…