PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V úvodu Grido del pastore od Sylvie Bodorové si zasloužily pozornost nejen znějící tóny hoboje, ale i pomlky, které Vilém Veverka vnitřně poslouchal snad ještě intenzivněji.“

„Swingový rytmus a jazzové harmonie byly hlavními ingrediencemi skladby Harpicide at midnight.“

„Vyznění díla Jiřího Gemrota záviselo přímo na hudební kreativitě a intenzitě prožitku obou interpretů.“

Finále abonentní řady Kruh přátel hudby se uskutečnilo 12. června 2024, tradičně v plzeňském Domě hudby. Původně avizované Pražské dechové okteto bylo z důvodu nemoci zastoupeno duem Veverka & Englichová. „Jich je osm, my jsme dva,“ bilancoval v úvodní řeči hobojista a nově i pedagog Ostravské univerzity Vilém Veverka…

„Hurník chce lidem pomoci, chce, aby se osmělili… a aby měli z poslechu hudby víc. Co nejvíc.“

„Z jeho textu probleskuje výzva: Proč to nezkusit? A proč to nezkusit klidně i trochu dřív…“

„Stačí načíst QR kódy – a hudba se, alespoň v mobilu, rozezní.“

Lukáš Hurník nezahálí a nezahálel. Hudbu komponuje, hudbu poslouchá a komentuje, hudbu diriguje a vysílá ji v rozhlase, o hudbě píše a mluví, učí o ní na univerzitě třetího věku… O hudbě přemýšlí jako autor, jako interpret i jako posluchač… A výsledky svých úvah a uměleckých i posluchačských zkušeností – a také výsledky dlouholetých vzdělávacích a publicistických aktivit – soustředil teď do knížky…

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Skladba byla takovým mým tajným snem.“

„Škola zajistila pro celý ročník nahrávání absolventských prací s orchestrem v londýnském studiu Abbey Road, kam jsme se všichni vypravili.“

„Zpěv mě vždycky hodně bavil.“

Všestranně vzdělaná a nadaná umělkyně Zuzana Michlerová směřuje svou profesní kariéru především na hudbu vázanou k filmovému světu. Tato mezinárodně etablovaná skladatelka se však intenzivně věnuje také klasické artificiální kompozici. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Zuzana Michlerová přibližuje, jak se k tvorbě hudby pro film dostala, vysvětluje roli moderních technologií ve filmové hudbě a také zmiňuje zajímavé projekty, na kterých se podílela.

„Měl dokonalou představu o klavírním zvuku.“

„Novákova Pana dnes žádný český klavírista nemá v repertoáru.“

„To, co si skladatel zaslouží, nakonec v delším horizontu dostane.“

Obdivovatel lidové kultury na Moravě a hor na Slovensku, vášnivý turista, učitel a po druhé světové válce rektor Pražské konzervatoře, na které byl dlouho předtím, před koncem století, spolu s Josefem Sukem nejoblíbenějším Dvořákovým žákem… To vše byl Vítězslav Novák, k jehož žákům patřili pozdější významní čeští i slovenští skladatelé…

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková…

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla…

„Klišé? Ano, ale hezké, ne?“

„Psaní pro harfu je nevyzpytatelné a skláním se před všemi, kteří se do toho pustí.“

„Když hudbu, tak preferuji živou. Ten zážitek se nedá ničím nahradit.“

V nové Kavárně Českého rozhlasu pořádají KlasikaPlus.cz a stanice Český rozhlas D-dur jako blízcí partneři v neděli 3. listopadu od 20 hodin společný koncert, po roce v pořadí už druhý. V přímém přenosu zahrají harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka skladby Maurice Ravela, Luboše Sluky, Lukáše Hurníka a Clauda Debussyho. A určitě také o sobě a o hudbě, kterou hrají, promluví…