„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla. Na tamní romantické varhany interpretovala pro záznam hudbu Maxe Regera, Bedřicha Antonína Wiedermanna, Bedřicha Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších autorů.

Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu. Původ stavby je pozdně gotický a renesanční z let 1534 až 1540 a šlo o první luteránský kostel v českých zemích. Katolické církvi, které patří dnes, připadl až po bitvě na Bílé hoře. Od té doby byl několikrát výrazně upravován, nejprve barokně a později pseudogoticky. Z původní stavby se zachovaly obvodové zdi, vstupní portály a kamenné ostění vstupu do sakristie, na kterém se dochoval i erb zakladatelů města – Šliků. Uvnitř zůstaly také nástěnné malby z 16. století. Z původního zařízení interiéru je ale zachráněno pouze několik částí inventáře.

Vše ostatní, včetně trojdílného oltáře od Lucase Cranacha z doby reformace s výjevem Poslední večeře Páně a včetně barokních varhan, zničil požár města v roce 1873. Varhany, které hrají v kostele nyní, jsou z roku 1875 od firmy Steinmayer z Oettingenu. V roce 1908 je však přestavěl varhanář Christoph Müller z Pomezí.

Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií. Cestovala do různých chrámů za málo známými skvosty, bavila ji konfrontace s různými typy nástrojů a hledání různých možností přístupu ke hře a těšilo ji také rozšiřování repertoáru a objevování nových, málo hraných děl, k čemuž dobové nástroje vedou. Hru na varhany vystudovala na Pražské konzervatoři u Jana Hory a na Akademii múzických umění u Jaroslava Tůmy a pak ještě na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Od roku 2014 je vedle vlastní koncertní činnosti iniciátorkou, dramaturgyní a ředitelkou Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera, barokního skladatele, Bachova staršího současníka, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld.

Série „Historické varhany Karlovarského kraje“ obsáhne postupně větší počet CD zachycujících vzácné varhany regionu, které si zachovaly bez zásadních zásahů svůj původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce. Takové jsou i varhany v Karlových Varech. Kostel sv. Petra a Pavla vznikl v padesátých letech 19. století jako modlitebna pro všechny nekatolické lázeňské hosty. Pozemek věnovala hraběnka Schamburg-Lippe a z její vily se pak stala fara. O desetiletí později si anglikánská a pravoslavná církev postavily vlastní kostely a tento získala luterská církev.

Karlovarskému kostelu se dodnes říká evangelický. Od prvních poválečných let, po odsunu sudetských Němců, je využíván Církví československou husitskou. Varhany v něm, po stránce řemeslné výborně provedené, jsou z roku 1894. Postavila je významná drážďanská firma Julius Jahn a dochovaly se v původním stavu. Pravidelně se na ně hraje a je jim věnována potřebná péče, ale dosud neprošly restaurováním. Jsou prvními varhanami v projektu.

Projekt obsáhne postupně další CD. Souvisejí s ním i koncerty a samozřejmě také shánění finančních prostředků na údržbu a záchrannou péči o vzácné nástroje v regionu pod Krušnými horami, v němž má sama varhanice rodinné zázemí.

Foto: Archiv Michaely Káčerkové, Petr Veber