KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Varhany a varhaníci (40)
Nevyzpytatelné cesty Páně.
Nástroj Janáčkovy filharmonie sloužíval komunistům v Praze. Nyní se stěhuje do ostravské katedrály english

„Jednalo o nejmodernější varhany v zemi. Stát na nich nešetřil, objednal ze zahraničí ty nejkvalitnější materiály a díly.“

„Při rozsáhlé přestavbě Paláce kultury na Kongresové centrum varhany koupila Janáčkova filharmonie Ostrava.“

„Katolická farnost v centru Ostravy potřebuje sesbírat přibližně 27,5 milionu korun. Není to málo, ale zcela nové varhany by vyšly až na čtyřnásobnou částku.“

Varhanám Janáčkovy filharmonie, jejíž sál v Domě kultury města Ostravy se rekonstruuje, dá nový život umístění v ostravské římskokatolické katedrále Božského Spasitele. Není to nicméně první stěhování tohoto nástroje. Do devadesátých let byl umístěn v pražském Sjezdovém sále Paláce kultury.

Ostravsko-opavské biskupství římskokatolické církve oznámilo spuštění projektu Varhany pro Ostravu. Začalo stavět nástroj určený pro hlavní chrám diecéze, katedrálu Božského Spasitele. Půjde s úpravami o varhany, které téměř čtvrtstoletí ve Společenském sále Domu kultury města Ostravy sloužily potřebám Janáčkovy filharmonie a předtím několik let zdobily Sjezdový sál pražského Paláce kultury. Farnost v centru Ostravy proto potřebuje sesbírat přibližně 27,5 milionu korun. Není to málo, ale zcela nové varhany by vyšly až na čtyřnásobnou částku.

Varhany postavili v letech 1979 až 1981 v Krnově, kde tehdy působila nejvýznamnější tuzemská varhanářská firma firma Rieger – Kloss, a to pro Palác kultury v Praze, jehož největší sál byl projektován pro sjezdy komunistické strany. Podle organologů se tehdy jednalo o nejmodernější varhany v zemi. Stát na nich nešetřil, objednal ze zahraničí ty nejkvalitnější materiály a díly. V sále, ve kterém se konaly výjimečné koncerty Pražského jara, varhany příliš často využívány nebyly. Teprve po sametové revoluci, v letech 1989 až 1999, se tam konala varhanní matiné.

Při rozsáhlé přestavbě, přeměně neofunkcionalistického paláce na Vyšehradě na Kongresové centrum, varhany koupila Janáčkova filharmonie Ostrava pro svůj hlavní koncertní sál v Domě kultury. Měly 87 rejstříků, 5442 píšťal a hmotnost 18,6 tuny. Byly tam součástí mnoha orchestrálních skladeb, zněly při sólových recitálech. Zajišťovaly podle ředitele orchestru Jana Žemly vysoký hudební standard. Možnosti využívat skutečný akustický nástroj a nemuset jej nahrazovat elektronicky, jak je tomu na koncertech při absenci varhan zvykem, si filharmonie vážila. Dům kultury se však přestavuje, sál se má stát součástí šířeji koncipovaného komplexu nové koncertní síně.

Církev koupila nástroj za cenu materiálu – za 2,2 milionu korun. Přestavba si však samozřejmě vyžádá další náklady. Varhany musí být upraveny na míru chrámu, využita bude i částečně dochovaná a z větší části rekonstruovaná novorenesanční varhanní skříň, kterou navrhl v 19. století vídeňský architekt Max von Ferstel. Chrám byl vysvěcen v roce 1889 a je druhým největším kostelem na Moravě, hned po velehradské bazilice. Varhany by se v něm měly poprvé rozeznít v roce 2026 k třicátému výročí vzniku ostravsko-opavské římskokatolické diecéze. Jde podle biskupství o nástroj, na jaký se čeká už 140 let.

Varhany, které byly dosud na kůru katedrály Božského Spasitele, přivezené z Německa v 90. letech, nebyly schopné prostor kostela zvukově naplnit, navíc se v posledních letech porouchávaly. Budou ale v budoucnu sloužit dál díky prodeji do jiného menšího kostela.

Římskokatolická farnost Moravská Ostrava podepsala 22. září smlouvu o zhotovení nových varhan s varhanářskou dílnou Dlabal-Mettler z Bílska na Olomoucku, existující deset let. Jde o dosud největší zakázku, do které se pouští. Boris Mettler se s nástrojem seznámil už jako student, při jeho prvním stěhování z Prahy do Ostravy. Proto se rád ujal už demontáže nástroje v Domě kultury na začátku letošního roku. Píšťaly a další díly varhan nestačí poskládat jako stavebnici. „Máme k dispozici celý píšťalový fond, který musíme naprojektovat do dochované skříně v 94 znějících rejstřících. Celkově to je přes 5600 jednotlivých píšťal, které musí dostat svou přesnou pozici a dostatek místa. Každá jednotlivá píšťala musí mít intonaci ušitou na míru akustice katedrály. Čeká nás také kompletní obnova elektroinstalace varhan,“ uvedl Mettler.

Nyní je potřeba zhruba 27,5 milionu korun. Odkup varhan a jejich stěhování si vyžádal 3,5 milionu korun. Tuto sumu pokrylo Biskupství ostravsko-opavské 2,5 miliony korun a farnost Moravská Ostrava jedním milionem. Na účtu veřejné sbírky bylo ke dni podpisu smlouvy s varhanářskou firmou téměř 300.000 korun. V katedrále je připraven také darovací kiosek, který přijímá bezkontaktní platby kartou. Na webu Varhany pro Ostravu je přichystána také adopce píšťal. Dárci mohou získat jako odměnu drobný model varhanní píšťaly, ale za větší dary originálnější upomínku – některou z vyřazených píšťal, které se pro ostravskou katedrálu nehodí.

Foto: archiv projektu, Michaela Dvořáková, Facebook / Diecéze ostravsko-opavská

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky