KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

ČRo D-dur: Vánoční hudba všech epoch, stylů, hlasů a nástrojů

„V pondělí v 10:25 naváže tradice fenomenálních hornistů; uslyšíme Radka Baboráka, jak nahrál Bachovu původně violoncellovou suitu na lesní roh.“ „Ve středečních 20:00 poslouchejte záznam ze sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou dirigentky Evy Ollikainen. Nejprve uvede Brahmův slavný Dvojkoncert a moll.“ „Ovšem ve 12:10 v sobotu je možné poslouchat Bachovo zhudebnění…

Číst dál…

ČRo D-dur: Bachovy kantáty i zahraniční rozhlasové orchestry

„Program je opět sestaven z nabídky Evropské vysílací unie. Hrát bude nejprve Symfonický orchestr Berlínského rozhlasu, mimo jiné provede Sibeliovu Pátou symfonii.“ „Nenechte si ujít Missu Salisburgensis v podání dvou souborů staré hudby a dvou dirigentů, Paula McCreeshe a Reinharda Goebla.“ „O víkendu se můžete vydat na návštěvu k Leoši Svárovskému, který připravil hity české…

Číst dál…

ČRo D-dur: Velikonoce s klasikou. Od Bacha po Pendereckého

„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“ „Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“ „Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky –…

Číst dál…

Luterán Michael Praetorius

„Pro CD Paula McCreeshe s rekonstrukcí vánoční bohoslužby je charakteristický opulentní zvuk.“

„Skladatel Praetorius je navíc autorem spisu Syntagma musicum, impozantního hudebně teoretického díla.“

„Protože brunšvický panovník byl důvěrným přítelem císaře Rudolfa II. Habsburského, není překvapivé, že jsou v prvním desetiletí sedmnáctého století doloženy i Praetoriovy pobyty v Praze.“

Život raně barokního skladatele Michaela Praetoria rámují dvě data. Patnáctý únor 1571 a patnáctý únor 1621. Narodil se před 450 lety a zemřel před čtyřmi sty lety. Přesně na své padesáté narozeniny. Jeden z nejpůsobivějších hudebních pomníků mu postavil britský dirigent Paul McCreesh, když v roce 1993 zrekonstruoval a natočil vánoční bohoslužbu, jak mohla vypadat v některém velkém městském luterském kostele kolem roku 1620.

Číst dál…

BBC Proms, jak je neznáme

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“ „Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“ „Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“ Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od…

Číst dál…

České stopy v cenách BBC Music Magazine

Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé…

Číst dál…

Mozartova Velká mše

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý – ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

Číst dál…

Kolik je Mesiášů?

„Obsazení interpretačními silami se během posledních desetiletí postupně zmenšuje a zvuk pročišťuje. Ale na koncertech je ještě stále možné slyšet i mnohasetčlenné sbory.“

„Mackerras byl jedním z prvních, kteří neusilovali o ´autentické´ provedení, ale kteří přesto vnesli do tradice živější tempa; jedním z prvních, kdo užil komorní orchestr a kdo inicioval bohaté zdobení pěveckých partů.“  

„McCreeshův přístup je v rychlých tempech ve sborových číslech charakteristicky virtuózní, v některých místech nejen robustní, ale naprosto náruživý.“

Roku 1742 připadl 13. duben na pátek. Na velikonoční Velký pátek. V sále Music Hall v dublinské ulici Fishamble Street, provozovaném organizací Musical Society, se v auditoriu sešlo na sedm set lidí. Úplně poprvé se tam dávalo, za autorova řízení a s dobročinnými cíli, Händelovo oratorium Mesiáš. Dílo přijaté během pozdějších let anglosaským světem za národní, vpravdě kultovní. Dobrá příležitost připomenout si v tento jubilejní den nahrávky díla, tím spíše, že navíc na 14. dubna připadá 260 let od skladatelova úmrtí. Po celém světě jich jsou už desítky, stovky. Pokud se přece jen budeme snažit vybrat z nich jednu jako referenční, půjde o úkol téměř s jistotu nemožný a s výsledkem určitě jen velmi osobním.

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (6)
Václav Luks na výletě

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

Číst dál…