KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Archiv, obsahující programy koncertů, katalogy, fotografie, plakáty, ale i novinové výstřižky, buduje Pražské jaro od svého založení v roce 1946. Svou historii nyní pomyslně předalo do rukou Národního archivu, která materiály zpřístupní badatelům. Celkem jde asi o dvě stě krabic archiválií. Zástupci obou institucí to oznámili při slavnostním podpisu darovací smlouvy v pondělí 29.…
4 minuty čtení Aktualizováno Číst dál…
„Verdiho Messa da Requiem, zhudebnění umělecky mimořádné, nestandardní, bylo letos vhodným řešením. Jde o skladbu ani trochu všední, o skladbu jedinečnou.“
„Nejde o teatrální či operní hudební výraz, ale o realismus ve vyjádření textu. Ne o operní ztvárnění liturgického textu, o světský přístup, ale o ušlechtilou a důstojnou posvátnost.“
„V Dies irae bylo vše, kvůli čemu je toto dílo posluchači milováno. Určitě však existují provedení i nahrávky, kde je přítomno přinejmenším ještě víc niternosti.“
Festival Pražské jaro uzavřelo čtvrtý červnový den Verdiho Rekviem. Nevázalo se k žádnému výročí, nemělo žádnou zvláštní symboliku, figurovalo na konci třítýdenní přehlídky jako mezinárodně rozkročený výjimečný interpretační čin. Provedení vedené Danielem Gattim poskytlo naprosto logické, vhodné a dobré vyvrcholení a zakončení předchozích programů. Bylo především důstojné. Pokud snad nebylo přímo strhující, nevadí. Jde o duchovní hudbu, která opravdu nemusí nutně být prvoplánově tou pověstnou „sedmadvacátou“ Mistrovou operou.
5 minut čtení Číst dál…
„Umělkyně sestavila program koncertu z děl skladatelů, kteří se na jednom pódiu v jeden večer nepotkávají často.“
„Barbara Hannigan diriguje bez taktovky, svoji představu předává hudebníkům tu dramatickými gesty, tu prostřednictvím minuciózní práce rukou, hudbu tvaruje jemnými pohyby až do konečků prstů.“
„V závěru koncertu jsme se ocitli ve zcela jiném světě.“
O letošní rezidenční umělkyni festivalu Pražské jaro Barbaře Hannigan toho bylo napsáno už hodně, a to i na stránkách portálu KlasikaPlus.cz. Ve stručnosti tedy připomeňme, že se jedná o kanadskou pěvkyni a dirigentku, narozenou v roce 1971, proslavenou především schopností provozovat tyto profese současně. Své působení na Pražském jaru zakončila v úterý 2. června koncertem s Českou filharmonií, opět v roli dirigentky i zpěvačky.
5 minut čtení Číst dál…
„Opatřil dílo v ohromujícím zvuku orchestru a sboru hudbou, která se v roce premiéry 1846 zdá stejně neuvěřitelná, jako byla o šestnáct let dřív jeho Fantastická symfonie.“
„Sólová scéna Štěpánky Pučálkové, nádherná árie podbarvovaná anglickým rohem, zůstane dlouho v paměti.“
„Komplexní romantickou fresku, tvarovanou jak podle koncertních zvyklostí, tak podle operních zákonitostí, vystihoval Tomáš Netopil po celý večer s velkou představivostí i cílevědomostí.“
Faustovo prokletí je podobně jako Fantastická symfonie trestí hudebního romantismu, extravagantním výsledkem tvůrčí výjimečnosti Hectora Berlioze. Rozsáhlé dílo žánrově označil jako dramatickou legendu, ale klidně by se dalo hovořit o koncertní opeře. Na festivalu Pražské jaro zazněla exaltovaná skladba o Faustovi, Mefistovi a Markétce v pondělí právě takto – lyricky i hrůzostrašně, rouhačsky, epicky, barvitě. Dirigent Tomáš Netopil do ní s velkým aparátem účinkujících dal vše, co lze.
5 minut čtení Číst dál…
„Najednou si člověk uvědomil, že hudba se vrátila do tonálního systému a že tohle už není Webern.“
„Hannigan zpívala s ohromným soustředěním, ponořená do hudby, každou píseň měla vypracovanou.“
„Zvuk a celkový způsob, jakým hraje Belcea Quartet, mi přijdou jako věcně perfektní, kultivované a subtilní; schopnost ztišit se do vlasových pianissim je úžasná.“
Druhým koncertem pokračovala v neděli v Rudolfinu letošní pražskojarní rezidence Barbary Hannigan. Tentokrát kanadská zpěvačka vystoupila se souborem Belcea Quartet, respektive se k němu připojila ve druhé polovině koncertu.
4 minuty čtení Číst dál…
„Interpretace Bennewitzova kvarteta byla v Brittenovi mimořádně koncentrovaná a stylově vytříbená.“
„Po intelektuálně sevřeném Brittenovi se ve Dvořákově kvartetu zvuk ansámblu náhle otevřel do široké zpěvnosti a spontánnějšího výrazu.“
„Na interpretaci bylo fascinující především to, jak soubor společně dýchal. Nešlo o čtyři individuality, ale o skutečně jednotný organismus.“
Bennewitzovo kvarteto vystoupilo 23. května odpoledne v rámci festivalu Pražské jaro. Na programu koncertu v Anežském klášteře byly dva vrcholné kvartety vzniklé na sklonku života svých autorů – Smyčcový kvartet č. 3, op. 94 Benjamina Brittena a Smyčcový kvartet č. 14 As dur, op. 105 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu tak vedle sebe postavila dvě pozdní díla mimořádné hloubky, spojující bilancování i osobní reflexi nad završením skladatelské cesty.
6 minut čtení Číst dál…
V úterý 19. května přicestovala do Prahy rezidenční umělkyně letošního 81. ročníku festivalu Pražské jaro, světoznámá pěvkyně a dirigentka Barbara Hannigan. Její rezidence zahrnuje celkem pět projektů a podle slov samotné Hannigan českému publiku ukáže, kým je jako hudebnice: „Uvádím jen věci, které chci opravdu dělat. Je to jako kdybych do Prahy přijela…
4 minuty čtení Číst dál…