PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

„Já jsem BCO od začátku chtěl rozkročit daleko víc – abychom sem dostávali světovou soudobou hudbu a naopak tu naši vyváželi za hranice.“

„Jelikož to bylo na Pražském jaře poprvé, chtěli jsme nějakým způsobem zaujmout i zůstat věrní svému stylu, svému přesvědčení.“

„Příští sezónu budeme mít jubilejní – desátou a budou tam věci pocházející od nás, které ale nějakým způsobem ovlivnily i světové dění.“

Po debutu Brno Comtemporary Orchestra na Pražském jaru jsme se setkali k rozhovoru s jeho zakladatelem a dirigentem Pavlem Šnajdrem. Kromě toho, že má nedostižnou zásluhu právě o interpretaci soudobých skladeb, je v současnosti dirigentem Národního divadla Brno, sbormistrem Brněnského akademického sboru a Chrámového sboru římsko-katolické farnosti v Brně-Tuřanech a…

„Generálka živého přenosu začíná v deset hodin, již o půl deváté se však Rudolfinum hemží lidmi.“

„Jde o sehraný tým lidí – nastane-li nějaký problém, vždy je po ruce někdo, kdo ho ihned vyřeší.“

„Některé skladby znám velmi dobře, s jinými se musím seznamovat. Pokaždé ale začínám s čistou partiturou,“ říká režisér Michael Beyer.“

Již potřetí uspořádala za poslední dva měsíce Česká filharmonie dobročinný koncert, tentokrát ve spolupráci a v rámci festivalu Pražské jaro. Večer se nesl v duchu mozartovského galakoncertu, a to proto, že slavné árie z Mozartových oper zazněly v podání našich slavných operních pěvců a pěvkyň. Koncert opět přenášela stanice ČT art…

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus…

„Vrcholem bylo provedení Bachova moteta Jesu, meine Freude.“

„Debata, k níž ale neúplný dojem zprostředkovaný pouze přes obrazovku jen stěží dává legitimní podnět.“   

„Proč pražskojarní program Collegia 1704 šel cestou roušek, když to jinde jde bez nich, zůstává otázkou.“

Alternativní Pražské jaro pokračovalo v našich počítačích pondělním přenosem programu Collegia 1704. Bach v něm zvítězil nad Zelenkou a oba společně nad Händelem. Z hudebníků ale byly bohužel vidět jen oči: virus zvítězil nad hudbou a předpisy nad selským rozumem.

„Pro mnoho pedagogů základních uměleckých škol je to mimořádně silná příležitost, extrémně silný impulz.“

„MenART usiluje o doplnění o perfekci a elitnost, o vyhmátnutí největších talentů, které se vymykají základnímu schématu.“

„Teď nás čeká třetí ročník MenART a reakce je jednoznačná: přihlášek je spousta.“

V kostele svatých Šimona a Judy je v pátek odpoledne rušno. Jsou tu minimálně dva štáby s kamerami, mezi kabely klopýtají pořadatelé, filmaři, zvukaři, muzikanti, příbuzní a učitelé. U klavíru se střídají děti, před bleděmodrou festivalovou vlajkou další čekají, až na ně přijde řada. Natáčejí se rozhovory, zároveň se zkouší a dolaďuje režie. A Ondřej Havelka se očividně marně soustřeďuje na texty, protože na něj stále někdo mluví, případně se s ním chce vyfotit…

„Bamberské symfoniky jsme poprvé mohli slyšet na festivalu Pražské jaro až v roce 1991.“

„Režisér Mudra přináší kultivovaným způsobem zajímavé svědectví o jednom netypickém německém orchestru.“

„Jakub Hrůša vychází z dokumentu jako mimořádně sympatická osobnost.“

Příběh orchestru s českými kořeny a českým šéfdirigentem. A současně profil hudebníka, který je teď doma v historickém bavorském městě a realizuje tam naplno, skvěle a naštěstí v souznění s muzikanty v tělesu to, co umí. Tak lze vnímat televizní dokument režiséra Jana Mudry nazvaný zcela prostě Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Měl premiéru na ČT art a nejenže zůstane cenným materiálem pro historii, ale už teď přímo vybízí k opakovanému zhlédnutí.

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro,…

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Pražské jaro se transformuje z dlouho připravovaného projektu do improvizace, která se snaží využít v daných podmínkách všechny možnosti.“

„Život kulturních institucí u nás i v celém světě se bude dávat dohromady minimálně rok.“

„Jedinečnost živého provedení a jedinečný pocit pospolitosti s hudebníky a s ostatními posluchači v sále je fenomén, který nezmizí.“

Letošní ročník festivalu Pražské jaro v původní připravené podobě pořadatelé v neděli zrušili. Na dobu od 7. května do 3. června plánují alternativní programy na sociálních sítích, v televizi a rozhlase, takové, které lze připravit za zachování podmínek a předpisů, které teď kvůli pandemii platí. Chtějí zprostředkovat optimismus posluchačům a projevit solidaritu českým umělcům, kteří přišli o práci. O tom všem, o plánovaných streamech, ale i o přesunech na příští roky, o solidaritě v branži a o financích uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel Pražského jara Roman Bělor. 

„Festival měl podporu, renomé a úctu. Tváří v tvář celosvětovému úleku z nové nemoci to nebylo nic platné.“

„Čím dál zřetelnější v posledních dvou týdnech bylo, že není reálné, aby 7. května přijeli Berlínští filharmonikové.“ 

„Určitě nebylo lehké rozhodnout tak zásadní věc. Však také Pražské jaro dlouho mlčelo.“

Bude letos jaro, nebo díky globálnímu oteplování přejde zima téměř plynule v léto? To je jedna možná otázka po tyto dny. Odpověď nikdo nezná, ale dá se tušit, že jarní květy zmizí, než se plně vymaníme z nedobrovolných izolací v našich domovech, a že záhy přijdou vedra, stejně jako loni… Druhá otázka pro tyto dny byla podobná. Velikonoce nebudou. Bude letos Pražské jaro?

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému…

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!