PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pak to ale šlo rychle – tři zbývající věty napsal během jednoho měsíce.“

„Semjon Byčkov s Českou filharmonií letos v létě se Sedmou symfonií objeli polovinu západní Evropy.“

„Byla celá pátá věta myšlena jako parodie? Pak ale co ta hymna?“

Přes neuvěřitelně bohatý hudební život Pražanů některé symfonické orchestry musejí hrát dva nebo tři dny po sobě jeden a týž koncert, aby uspokojily poptávku hudbymilovného obecenstva. Pro recenzenta, který z pracovních i osobních důvodů nemůže jít na koncert první den, je to obrovská šance dílo slyšet. Tak se stalo, že Sedmou Mahlerovu symfonii v podání České filharmonie jsem uslyšel až 4. října.

„Ukrajinské Ministerstvo kultury zveřejnilo informaci, že ‚ve dnech předcházejících 12. říjnu 2022 byl Jurij Kerpatěnko ve svém bytě zavražděn‘.“

„Od počátku ruské invaze si Kerpatěnko ve svých komentářích na sociálních sítích nebral servítky, což jistě neuniklo pozornosti ruských specialistů na hybridní válku.“

„Před několika dny vtrhli do jeho bytu gangsteři a dali mu nabídku, která zdánlivě nešla odmítnout. Výběr muže, který nepůsobil dojmem hrdiny, zaslouží obdiv a úctu.“

Mark Twain prý napsal, že „historie se neopakuje, ale rýmuje“. Ať už se mu autorství výroku připisuje právem, anebo slavný spisovatel citoval kohosi neznámého, zní tento bonmot od konce února trpce v souvislosti s válkou na Ukrajině. V posledních dnech přibyl na seznam krutostí, které se tam odehrávají, příběh statečného ukrajinského mistra taktovky jménem Jurij Kerpatěnko. Je tragický sám o sobě, ale ještě hrůznější v historických souvislostech. Jako by se tamní bludný kruh ne a ne zastavit, rozetnout. Naopak nabývá na odpudivosti, pokud je promítnut v časové ose.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“

„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“

„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou…“

Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.

„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“

„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“

„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“

Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.

„Hlavním dílem celého večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka. Koncepce Semjona Byčkova je doslova unikátní.“

„Nenaléhal, nechal proudit hudbu, zkrátka dal skladbě potřebnou energii a nechal umělce hrát, znít a zpívat… Pro demokraticky míněný večer bych nenašel lepší ekvivalent.“

„Barva hlasu Dobračevy je výjimečná. Tón vede zcela tělesně, naprosto přesně ví, co dělá a jak to má udělat. Dlouho jsem nezažil takový výkon sopranistky.“

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Prague Sounds připravili ve spolupráci s několika organizacemi v Praze na řece Vltavě koncert, který se absolutně vymykal běžným kulturním akcím. Koncert se konal u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a na začátku se rozezněl památeční Zvon #9801, který měl připomenout zvony, které za druhé světové války přetavili nacisté na zbraně. Premiér ČR Petr Fiala připomněl kvalitu českých skladatelů, kteří v dobách, kdy u nás nebyla demokracie, přesahovali rámec politiky, a i přesto oslovovali celý svět. Kromě Martinů jmenoval autory, jejichž hudba 2. září zazněla – Smetana, Dvořák a Janáček. Úvod v podání České filharmonie s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a Pražským filharmonickým sborem patřil české hymně a hymně Evropské unie – Ódě na radost z Beethovenovy Deváté symfonie. Přímý přenos zprostředkovala Česká televize. Dále zazněl Dvořákův Karneval, Smetanova symfonická báseň Vltava a hlavním dílem večera byla Janáčkova Glagolská mše.

„Přijde mi skvělé, že dostaneme při této slavnostní příležitosti do světa Leoše Janáčka.“

„Óda na radost jako evropská hymna. Její společný zpěv jako sjednocující element, patos v parametrech přiměřených události.“

„Koncerty na Vltavě mají obrovský potenciál.“

Na Vltavě u Národního divadla vyrůstá plovoucí scéna pro 1200 sedících diváků a pro 170 účinkujících. V pátek 2. září se na ní uskuteční Koncert pro Evropu jako kulturní program k českému předsednictví v Radě Evropské unie. V přímém mezinárodním televizním a internetovém přenosu zazní v působivé kulise historické Prahy Dvořákův Karneval, Smetanova Vltava a Janáčkova Glagolská mše. S Pražským filharmonickým sborem a sólisty účinkuje pod taktovkou Semjona Byčkova Česká filharmonie…

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny…

„Po celé sezóně je člověk už docela unavený, ale v Litomyšli to vždycky nějak záhadně přejde.“

„Na koncertním pódiu má vzduch jinou hustotu. Divadelní jeviště je úplně jiný vesmír.“

„Jakými slovy mluvíme o lásce v životě, takové barvy a výraz pro ni hledáme v hlase.“

Rodinné vazby a stejné období, to je pojítko dramaturgie koncertu s podtitulem Láska za časů romantismu, který uvádí Smetanova Litomyšl 12. června od půl třetí odpoledne. Na programu budou mimo jiné výběry z písňových cyklů představitelů vrcholného německého romantismu, Roberta Schumanna a jeho manželky Clary Schumannové a vedle nich Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a jeho starší sestry Fanny Hensel-Mendelssohnové. Přednesou je mezzosopranistka Markéta Cukrová a barytonista Roman Hoza…

„Dirigentka, paní Mallwitz, je velmi pozoruhodná umělkyně, citlivá a vždy perfektně připravená.“

„V této inscenaci vše funguje a dává smysl, takže ač může takové pojetí působit poněkud nezvykle, divák si ho jistě rychle oblíbí a porozumí mu.”

„Christa Mayer mě již téměř před rokem požádala, abych jí nahrála výslovnost jejího partu Ježibaby. Na tuto roli se připravovala velmi svědomitě a je to opravdu znát.“

Na jevišti drážďanské Semperovy opery se v sobotu poprvé objeví inscenace Dvořákovy Rusalky v produkci režiséra Christofa Loye, která měla před dvěma lety premiéru v madridském Teatro Real. Hudební nastudování bylo svěřeno dirigentce Joaně Mallwitz a v sérii představení bude možné spatřit i dva české protagonisty – Pavla Černocha a Štěpánku Pučálkovou.