Pátý ročník festivalu Květnovské hudební slavnosti se uskuteční opět poslední prodloužený srpnový víkend za účasti českých a zahraničních umělců specializujících se na dobové nástroje a historickou interpretaci. Historické varhany, které jsou poslední dva roky centrálním tématem obce Blatno v okrese Chomutov, se staly inspirací letošnímu festivalu. Všechny koncerty se uskuteční v kostele Navštívení Panny Marie v Květnově, části obce Blatno,

Krušnohorské varhany stály na počátku hvězdné kariéry Georga Friedricha Händela. „Traduje se, že Zachow Händela učil varhanní hře na malém, šestirejstříkovém nástroji bez pedálu, který v 17. století postavil v halleské Marktkirche krušnohorský varhanář Georg Reichel. Zvuk Reichelových varhan se do Händelovy paměti zřejmě vryl nesmazatelně: jejich dispozice je téměř totožná s dispozicí jak nástroje, který si nechal postavit v Anglii pro sebe, tak toho, který navrhl pro svého přítele, autora libreta Mesiáše Charlese Jennense,“ zmiňuje ve svém článku z roku 2009 pro časopis Harmonie Michaela Freemanová. Slavné Müthelovy varhany v Rize renovoval varhanář Kristian Wegscheider, ten tak činí i ve vztahu k varhanám v Blatně, které před nedávnem obec zakoupila a nyní čekají na dokončení rekonstrukce a návrat na své původní místo.

Letos tedy do Blatna „zavane severní vítr“ a přinese tvorbu dvou hudebníků, kteří se narodili a získali vzdělání v Německu, ale jejichž životní osudy je vedly daleko od domova, Georga Friedricha Händela do Londýna a Johanna Gottfrieda Müthela do Rigy. „Podíváme se na ně očima jejich současníků, ať už to byli jejich přátelé nebo nepřátelé. Oba byli obdivováni a oslavováni, ale byli také podezříváni ze spolků s temnými silami,“ stojí v oficiálním materiálu. Se severočeským městem Most i krušnohorským Blatnem svět Händela a Müthela propojí nástroj, jehož zvuk je spojován s vroucností jihu, tedy viola d’amore neboli milostná viola. V Čechách byl tento nástroj na konci 18. století velmi oblíbený a jeho zvuk fascinoval řadu zdejších vynikajících houslařů i skladatelů.

Na zahajovacím koncertu festivalu Händelovi přátelé a nepřátelé o pátečním večeru (30. srpna) představí kontratenor Alex Potter s barokním souborem Nivalis Barokk výjevy z Händelových oper Orlando a Theodora v kontextu tvorby jeho londýnských kolegů Agostina Steffaniho, Attilia Ariostiho a Giovanniho Bononciniho. Celé dění bude se svým typickým anglickým humorem komentovat právě Alex Potter a jeho dramatickým protějškem bude sopranistka Guro Evensen. Na koncertě také zazní premiéra českého skladatele Otta Oranyho zkomponovaná pro tuto příležitost.

Sobotní (31. srpna) matiné Rezonance violy d’amore zavede do světa tohoto pozapomenutého nástroje. Händel instrument použil v Orlandově scéně, kdy ho čaroděj Zoroastro probudí kouzelným nápojem z šílenství, kterému hrdina propadl přemožený neopětovanou láskou, žárlivostí a nenávistí. Attilio Ariosti navíc hrou na violu d’amore propojoval příběh Händelovy opery o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu v Amadigi di Gaula. Ve vyhrocených momentech zaznívá také v operách Pucciniho, Meyerbeera, Berlioze a obliboval si ji i Leoš Janáček. Publiku Květnovských hudebních slavností tento svět představí mistryně nástroje a výzkumnice jeho českého repertoáru Daniela Braun a vystoupí také Sarah Flögel (housle) a Alena Hönigová (cembalo).

Sobotní podvečer diváci stráví s dlouhodobým festivalovým partnerem Batzdorfskou dvorní kapelou. Batzdorfer Hofkapelle nechá živou, staletími prověřenou emocionální sílu Händelovy hudby znovuzapůsobit v Händelových mariánských kantátách v poutním kostele v Květnově proslaveném soškou madony. V květnovském kostele se konají všechny koncerty přehlídky; původně avizovaný blatenský kostel sv. Michaela nakonec nebude využit.

Nedělní (1. září) odpoledne bude patřit Kesselberg-Ensemblu a Johannu Gottfriedu Müthelovi. V programu Hedvábné vesty a zlaté knoflíky tuto neobvyklou osobnost představí jako brilantního a inovativního mistra, kterého lze jen těžko zařadit do nějaké kategorie. Müthelova hudba je ne zcela pochopeným kulturním pokladem: Jeho zvukový svět leží mezi barokem a klasicismem, mezi starým a novým stylem, mezi excentričností a impulzivností baroka a řádem, jasností a harmonií klasicismu. Asi nejlépe souzní se stylem zvaným Empfindsamkeit (zjitřená citovost), který se objevil v polovině 18. století jako reakce německých umělců na poněkud mechanický způsob citového vyjádření, který reprezentovala barokní afektová teorie. Müthel byl posledním žákem Johanna Sebastiana Bacha a svěřencovo vzdělání se zrcadlí v polyfonním stylu, charakteristické délce opusů a odvážnosti hudebních nápadů. Jeho cembalový koncert bude doplňovat a komentovat hudba cellového virtuosa Lugiho Boccheriniho a skladby lotyšského autora Uģsa Prauliņše zkomponované pro hudebníky Kesselberg-Ensemblu.

Foto: ilustrační - Martin Bílek / archiv festivalu, J. Quast, Kåre Olai Lindbach