Ve věku 84 let zemřel tenorista Peter Schreier
„Byl členem proslulého chlapeckého sboru Dresdner Kreuzchor.“
„Profesionálně debutoval v roce 1959 v Drážďanech.“
„Jedno z posledních vystoupení měl v roce 2005 na festivalu Pražské jaro.“
Na Vánoce se uzavřel život Petera Schreiera, pěvce a dirigenta se světovou kariérou, žijícího v době rozdělení v Německé demokratické republice, lyrického tenoristy počítaného v druhé polovině 20. století díky pečlivé intonaci a charakteristicky dokonalé dikci mezi nejlepší interprety Mozartovy a Bachovy hudby i písní německých romantiků. Bylo mu 84 let.
Schreierův talent objevil ve 40. letech sbormistr drážďanského Kreuzchoru Rudolf Mauersberger; nechal ho jako chlapeckého sopranistu zpívat mnoho sólových partů a dovedl ho ke studiu zpěvu a orchestrálního a sborového dirigování na Hudební akademii. Profesionálně debutoval Peter Schreier v roce 1959 v Drážďanech v menší úloze ve Fideliovi, o rok později už zpíval Belmonta v Únosu ze serailu – a v mozartovských rolích na sebe začal upozorňovat čím dál výrazněji. V roce 1963 získal angažmá ve Státní opeře v Berlíně a brzy zpíval i na Západě. Stal se častým hostem Vídeňské státní opery, od roku 1967 se pravidelně vracel také na Salcburský festival a účinkoval i v Metropolitní opeře v New Yorku v dalších významných divadlech.
Jako operní pěvec uzavřel kariéru v 65 letech. Jedno z vůbec posledních koncertních vystoupení měl v roce 2005 na festivalu Pražské jaro při provedení Bachových Janových pašijí, v nichž zpíval Evangelistu a byl zároveň dirigentem celého večera.
Tenorista vynikal nejen v německém operním a kantátovém a oratorním repertoáru, ale také v písňových cyklech Roberta Schumanna, Franze Schuberta, Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta, Johannesa Brahme, Hugo Wolfa a dalších německých autorů. Zpíval i Brittena nebo Stravinského. Od počátku 70. let také častěji dirigoval, a to nejen v NDR, ale i u významných světových orchestrů, včetně filharmonií ve Vídni a v New Yorku.
Schreier vyrostl v praxi luterských bohoslužeb, od osmi let byl skoro celé desetiletí členem proslulého chlapeckého sboru Dresdner Kreuzchor působícího u drážďanského kostela Kreuzkirche a spojeného se školou. V Bachových pašijích, v nichž už tehdy účinkoval, byl pak v letech zralosti nejen z ryze vokálních, ale právě i z důvodů osobního křesťanského zázemí nepřekonatelným Evangelistou, který dával doslova každému slovu a každé větě přesný, jedinečný a přesvědčivý výraz. Jeho lyrický flétnový rejstřík, dokonalá výslovnost a pravdivý a autentický přednes biblického příběhu jen těžko hledají srovnání.
Peter Schreier se narodil 29. července 1935 v Míšni. Zemřel 25. prosince v Drážďanech.
Foto: Pražské jaro – Zdeněk Chrapek, Archiv KlasikyPlus
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.
Příspěvky od Petr Veber
- Václav Havel 90 ve filharmonii
- Kučerova nezodpovězená i zodpovězená otázka
- Hudební obřad v Sudetech
- AudioPlus | Lukáš Janata: Když se publikum stává také interpretem
- S Lichtenštejny z Valtic do Paříže
Více z této rubriky
- Václav Smetáček není pouze FOK
- AI nenapsala tento text
- O potřebnosti estetiky aneb Hudební kritika a rozvrat pražské univerzitní estetiky
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Martinem a Pavlou Prokešovými o hudbě, posluchačích i interpretech, o lidech kolem i o rodině
- Wigmore Hall nově i do sluchátek a telefonů
- Jaká bude akustika Vltavské filharmonie? Pokračují měření na modelu
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Barborou Kabátkovou o staré hudbě a o Collegiu Vocale Gent
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Tomášem Cidlinou o českolipském regionu a jeho tradicích i o literárně-hudebním projektu Přímluvy, který z nich vychází
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Denisou Kozákovou a Zuzanou Leimer o skladatelkách a interpretkách a jejich běžném životě
- Symfonie Martinů jako šest písní zachycujících touhu a naději. Ohlasy na Hrůšovu nahrávku
