Jednatřicátý Mezinárodní hudební festival Český Krumlov od poloviny července do 6. srpna nabídne patnáct hudebních projektů. Z větších těles vystoupí Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Popelkou, Jihočeská filharmonie s Vojtěchem Spurným a Peterem Valentovičem, Komorní filharmonie Pardubice se Stanislavem Vavřínkem, Severočeská filharmonie Teplice s Janem Kučerou a PKF – Prague Philharmonia, také s Peterem Valentovičem. Vystoupí Epoque Quartet, Musica Florea, ženský vokální Tiburtina Ensemble, M. Nostitz Quartet s kytaristou a skladatelem Lukášem Sommerem, dechový Kalabis Quintet, klavírní Dvořákovo trio, Zemlinského kvarteto nebo Barocco sempre giovane. Varhaník Jaroslav Tůma nabídne svůj recitál a houslista Václav Hudeček oslaví své sedmdesátiny s mladými talenty soutěže Virtuosos 4+. kompletní program je k dispozici zde.
„Čtyři věty Françaixova Dechového kvintetu č. 1 byly kořeněné především notnou dávkou humoru.“
„Svižné pasáže prověřily pohyblivost prstů všech dřevařek a jazyka hornisty. Všichni prospěli s vyznamenáním.“
„Nadšení vložené do provedení Krejčího kvintetu přineslo své ovoce a skvělý závěr koncertu byl obdařen dlouhým potleskem.“
Barokní refektář Profesního domu MFF UK na Malé Straně hostil v pondělní podvečer další z komorních koncertů pořádaných PKF – Prague Philharmonií. Vystoupil Kalabis Quintet, protentokrát pro nemoc ochuzený o svou hornistku, ovšem doplněný o sólohornistu PKF Mikuláše Kosku. Soubor s sebou přinesl program z autorů 20. století domácí a západní hudební scény. Celým koncertem se nesla příjemná atmosféra způsobená pohodovými, často až humornými kousky kvintetového repertoáru.
„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“
„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“
„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“
Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.
