Kouzla pohádek je podtitul programu, který nabídne ve čtvrtek 10. listopadu Filharmonie Bohuslava Martinů a její šéfdirigent Robert Kružík. Od 19 hodin se ve Velkém sále Kongresového centra Zlín koná první abonentní koncert cyklu A, sestavený ze skladeb, jejichž autoři se nechali inspirovat světem pohádek – Engelberta  Humperdincka, Václava Trojana a Nikolaje Rimského-Korsakova. Jako sólista vystoupí akordeonista Pietro Roffi.

Opera Jeníček a Mařenka E. Humperdincka, ze které zazní předehra, patří mezi nejslavnější a nejčastěji prováděné opusy tohoto autora. Po ní zazní Pohádky pro akordeon a orchestr Václava Trojana s příběhem o princezně, statečném rytíři nebo  zlém drakovi. A pohádkovým námětem se nechal inspirovat i Nikolaj Rimskij-Korsakov, kterého uchvátila středověká arabská sbírka pohádek, bajek a příběhů Tisíce a jedné noci. Vznikla tak orchestrální fantazie Šeherezáda, která se řadí k nejoblíbenějším a také nejpozoruhodnějším dílům světové hudební literatury.

Roku 1892 zkomponoval Engelbert Humperdinck na motivy slavné pohádky o perníkové chaloupce bratří Grimmů operu Hänsel und Gretel (Jeníček a Mařenka). První skromné části původně vytvořil pro svou neteř k domácímu loutkovému představení, později se ale rozhodl drobné dílko výrazně rozšířit. V konečné fázi vznikl tříaktový pohádkový singspiel wagnerovského romantického stylu, který dodnes náleží mezi Humperdinckovy nejslavnější a nejčastěji prováděné opusy.

Není žádným tajemstvím, že vytvářením kompozic určeným pro akordeon s doprovodem orchestru se řada hudebních skladatelů spíš vyhýbala. Václav Trojan ale do takové skupiny rozhodně nepatřil a byl naopak jedním z těch, kteří měli pro tento nástroj takřka slabost. O tom mimo jiné svědčí jeho sedmidílná koncertní suita zvaná Pohádky, která přináší hravé spojení sólového akordeonu s dalšími nástroji orchestru. Dílo s příběhem o princezně, statečném rytíři, zlém drakovi nebo rozpustilém kolotoči provede Pietro Roffi, který je považován za jednoho z nejtalentovanějších evropských akordeonistů své generace.

Pod dojmem sbírky pohádek, bajek a příběhů Tisíce a jedné noci začal Nikolaj Rimskij-Korsakov v roce 1887 komponovat orchestrální fantazii, kterou následujícího roku dokončil a poté opatřil titulem Šeherezáda. Kompletní cyklus se skládá ze čtyř pasáží, ve kterých se autorovi podařilo umně skloubit ruskou lidově znějící melodiku s kouzlem exoticky znějícího orientálního hudebního koloritu.

Foto: Wikipedia (volná díla), Fb P. Roffiho