Co bude s Pražským komorním baletem? Pro nedostatek financí pozastavuje činnost
Po půl století úspěšného mezinárodního působení pozastavuje Pražský komorní balet k 1. červnu letošního roku svoji činnost. Jednomu z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice chybí finance na profesionální provoz. Na podporu souboru vznikla veřejná petice Jsme pro zachování Pražského komorního baletu, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Místo oslav padesáti let na scéně následkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování Pražský komorní balet utlumuje svoje aktivity. Na vině je pokles podpory ze strany Ministerstva kultury a dlouhodobě nízká podpora ze strany Magistrátu hlavního města Prahy. Sedmnáctimilionový rozpočet souboru je z veřejných zdrojů naplněn pouze do výše čtyř a půl milionu korun. „Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvedla ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová. Konkrétní podobou pozastavení činnosti je zrušení dvanácti pracovních míst a omezení aktivit včetně zájezdů a edukací. Část závazků se pokusí soubor i přesto realizovat.
Záchranu souboru by měla podpořit veřejná petice Jsme pro zachování Pražského komorního baletu, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Soubor v roce 1975 založil významný český choreograf Pavel Šmok jako následovníka Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Pražský komorní balet se během pěti dekád působení vyprofiloval jako těleso uvádějící původní díla na českých i zahraničních jevištích, jako těleso, které spolupracovalo s předními choreografy a tanečníky mezinárodního renomé a patřilo k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci.
V posledních dvanácti letech fungoval Pražský komorní balet v režimu profesionálního souboru s celoroční činností realizovanou v Praze, tuzemských regionech i zahraničí. Doposud spolupracoval s řadou předních choreografů včetně Petra Zusky, Jiřího Bubeníčka či Marka Svobodníka. Jeho patronem se stal Jiří Kylián. Pozornost soubor v posledních letech věnoval také edukativním programům a svou výkonností a dramaturgickou náročností se vyrovnal baletním souborům takzvaných kamenných divadel. Na svém kontě má Pražský komorní balet i řadu ocenění včetně Ceny Thálie, kterou získal tanečník Dominik Vodička za svůj výkon v inscenaci Kytice.
foto: PKB / Martin Divíšek
Příspěvky redakce
- Ceny OSA zveřejnily finalisty. Ve vážné hudbě zaujali Teml, Sommer nebo Srnka
- Alena Hron v lipském Gewandhausu
- Sopranistka Julie Roset se vrací do Prahy
- Humphreys pomáhal České filharmonii prorazit v Británii, teď bude jejím manažerem
- Dirigent Marek Prášil se vrací k filharmonii do Štětína
Více z této rubriky
- Ceny OSA zveřejnily finalisty. Ve vážné hudbě zaujali Teml, Sommer nebo Srnka
- Humphreys pomáhal České filharmonii prorazit v Británii, teď bude jejím manažerem
- Concertino Praga vstupuje do klíčové fáze. Poroty hodnotí přihlášené nahrávky
- Cena Jantar pro Miroslava Beinhauera, Katarínu Jordu nebo Jakuba Rouska
- Novinky ze štábu Pražského jara
- Zruč nad Sázavou hostila jedenáctý ročník mezinárodní kytarové soutěže. Laureátem se stal Hubert Marczak
- Jednatřicátou Heranovu violoncellovou soutěž ovládl německý talent Georg Schupelius
- Rubinsteinova klavírní soutěž v upraveném formátu. Česko reprezentuje Robert Bílý
- Broumovská klávesa zná vítěze. Nejstarší kategorie letos bez prvního místa
- Anna Paulová držitelkou ceny festivalu Allegretto Žilina