10. listopad
Svátek má Evžen.
2015 – zemřel Robert Craft, americký dirigent a hudební spisovatel (narodil se 20. října 1923), známý důvěrným profesionálním vztahem s Igorem Stravinským, z něhož čerpal při produkci řady nahrávek a publikací. Spolupracoval s ním zejména na sérii knih, zabývajících se hudebními i nehudebními tématy. Zahrnují přepsané rozhovory mezi oběma muži i texty z různých publikovaných zdrojů, esejů, deníkových záznamů apod., to vše s deklarovaným cílem prezentovat Stravinského názory na hudbu a kulturu. Jako dirigent byl mimo jiné prvním Američanem, který řídil Bergovy opery Vojcek a Lulu a Hindemithova Cardillaca. Dirigoval také světové premiéry Stravinského pozdějších dodekafonických děl Agon, Potopa, Abraham a Izák, Variace, Introitus, Requiem Canticles a dalších. Nahrál rovněž kompletní dílo Antona Weberna.
1995 – premiéru měla skladba Lollapalooza amerického minimalisty Johna Adamse. Je založena na rytmu slova Lollapalooza a vznikla jako dárek k čtyřicátým narozeninám britského dirigenta Simona Rattla. Právě ten ji se Symfonickým orchestrem města Birminghamu uvedl.
1947 – zemřel Richard Zika, houslista, skladatel a pedagog (narodil se 9. ledna 1897). Po studiích odcestoval do Slovinska, kde záhy vyhrál konkurz na post koncertního mistra opery tamního Národního divadla. Později se stal i profesorem na lublaňské konzervatoři. Po návratu do vlasti hrál v komorních ansámblech. Založil Pražské kvarteto, které nějakou dobu neslo jeho jméno, stal se členem Ondříčkova kvarteta a vystupoval i sólově. Premiéroval několik českých houslových koncertů. Byl spoluzakladatelem a od roku 1946 řádným profesorem Akademie múzických umění.
1942 – narodil se Michel Tabachnik, švýcarský dirigent a skladatel. Byl uměleckým ředitelem l’Orchestre des Jeunes du Québec v Kanadě, l‘ Orchestre des jeunes de la Méditerranée ve Francii, který založil v roce 1984. Zastával funkci šéfdirigenta Gulbenkian Orchestra v Lisabonu, Orchestre national de Lorraine, Ensemble InterContemporain v Paříži a Northern Netherlands Orchestra v Groningen. Jako mladý byl chráněncem Igora Markeviče, Herberta von Karajana a Pierra Bouleze, u kterého čtyři roky působil jako asistent, zejména v BBC Symphony Orchestra v Londýně. Jako propagátor soudobé hudby uvedl mimo jiné premiéru tuctu děl Iannisa Xenakise. Jeho zájem o ezoteriku a spiritualitu ho na dlouhé roky zavedl do Řádu Slunečního chrámu, v 90. letech nechvalně proslulého masovými sebevraždami… Je také autorem esejů o hudbě a románů.
1928 – narodil se Ennio Morricone, italský skladatel (zemřel 6. července 2020), který se celosvětově proslavil především jako autor filmové hudby. S více než 400 partiturami pro film a televizi je považován za jednoho z nejplodnějších a největších filmových skladatelů všech dob. Jeho filmografie zahrnuje více než 70 oceněných filmů. Hudba k filmu Tenkrát na Západě (Once Upon a Time in the West) je s deseti miliony kopií jednou z nejprodávanějších partitur na světě. A hudba k filmu Misie (The Mission) se třemi miliiony kopií se stala jedním z nejprodávanějších filmových soundtracků na světě… Poté, co ve 40. letech 20. století hrál na trubku v jazzových kapelách, se stal studiovým aranžérem. Pro film a divadlo začal psát v roce 1955. Je však i autorem stovky klasických koncertních děl a od roku 1964 do roku 1980 byl součástí „Il Gruppo“ – Gruppo di Improvvisazione Nuova Consonanza, skupiny skladatelů, kteří hráli a nahrávali avantgardní volné improvizace.
1926 – narodil se Jeroným Zajíček, český skladatel, hudební vědec a pedagog (zemřel 5. října 2007). Významnou část svého života prožil v exilu ve Spojených státech. V Chicagu vedl dětský sbor Middle School Phil Sheridan a následně působil na vysoké škole Fenger College, kde přednášel hudební teorii a řídil sbor. Do České republiky mohl přijet až po roce 1989. Na události svého mládí reagoval v roce 1990 sborovou skladbou Pater noster, komponovanou na památku spolužáka z gymnázia Josefa Toufara, který se stal obětí komunistického režimu. Psal vokální, orchestrální i komorní hudbu.
1913 – dirigent Arthur Nikisch s Berlínskými filharmoniky pořídil jednu z prvních gramofonových nahrávek kompletní symfonie. Šlo o Beethovenovu Osudovou.
1910 – prmeiéru měl Houslový koncert b moll, op. 61 Edwarda Elgara, složený pro Fritze Kreislera. První uvedení na koncertě Královské filharmonické společnosti dirigoval skladatel, hrál Londýnský symfonický orchestr a Kreisler byl sólistou. Brilantní skladba byla triumfem. Plány společnosti Gramophone Company nahrát dílo s Kreislerem a Elgarem selhaly; Elgar později pořídil nahrávku s teenagerem Yehudi Menuhinem.
1909 – zemřel Alois Hnilička, skladatel, pedagog a sbormistr (narodil se 21. března 1826). Po studiích působil na mnoha vesnicích jako pedagog a varhaník, horlivě komponoval hlavně duchovní díla, ale také např. ve své době velice oblíbené mužské sbory nebo první českou symfonickou báseň Táborita op. 60 (1862) s violovým sólem a obligátním mužským sborem (zpěv chorálu Ktož jsú boží bojovníci), o které se pochvalně vyjadřoval i Bedřich Smetana. V Chrudimi se stal varhaníkem a ředitelem kůru. Mimo to vedl dlouhá léta chrudimskou ostrostřeleckou kapelu, byl sbormistrem zpěváckého spolku Slavoj, dlouholetým členem Klimešova kvarteta a v neposlední řadě působil jako věhlasný hudební pedagog a první učitel hudby na chrudimském gymnáziu. Mezi jeho žáky patřili např. pozdější pěvec ND Bohumil Benoni, hudební vědec Jaroslav Mikan nebo František Neumann, pozdější přední operní dirigent, hlavně brněnské opery. Přátelil se s Antonínem Dvořákem, kterému věnoval smyčcový kvintet op. 126 c moll, o němž se Dvořák velmi pochvalně vyjádřil. Celkem napsal skoro 220 skladeb. Jediná opera Žižkův dub na libreto V. K. Klicpery nebyla nikdy provedena.
1909 – zemřel Ludvig Schytte, dánský pianista, skladatel a pedagog (narodil se 28. dubna 1848). Vyučil se lékárníkem. Hudbu studoval u Nielse Gadeho, Edmunda Neuperta a Franze Liszta. Žil a učil ve Vídni v letech 1886 až 1907 a poslední dva roky v Berlíně. Složil Klavírní koncert cis moll a řadu skaldeb pro sólový klavír. Napsal také opery Hero a Der Mameluk. Jeho kratší díla se dodnes používají jako vzdělávací studie pro studenty hry na klavír. Jeho dcera Anna Schytte byla také skladatelkou a klavíristkou.
1904 – premiéru měl Klavírní koncert C dur, op. 39 Ferruccia Busoniho, jedno z nejrozsáhlejších, nejnáročnějších a nejneobvyklejších děl v celé historii klavírní literatury. Má stopáž 75 minut, pět a vět a ve finále přidává skrytý šestihlasý mužský sbor, který zpívá mystické verše z veršovaného dramatu Aladin od dánského básníka Adama Oehlenschlägera. Klavírní part, brutálně obtížný, přitom není dominantním prvkem, ale obří integrovanou součástí celkového orchestrálního organismu. Na pódiích se dílo ze všech těchto důvodů objevuje zřídka.
1883 – narodil se Bedřich Antonín Wiedermann, varhaník, pedagog a skladatel, odborník na stavbu varhan (zemřel 5. listopadu 1951). Varhany studoval u Josefa Kličky, skladbu u Vítězslava Nováka. Působil jako chrámový varhaník v Brně (Petrov 1910–11) a v Praze (Emauzy 1911–17, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně 1917–19), tři roky byl také violistou České filharmonie. Jako varhaník často i koncertoval, v pražském klášteře Emauzy založil tradici pravidelných varhanních vystoupení, pořádal nedělní matiné ve Smetanově síni pražského Obecního domu, další cyklus pravidelných koncertů organizoval od čtyřicátých let v basilice sv. Jakuba na Starém Městě pražském, tamní varhany dokonce byly v letech 1940–41 přestavěny podle jeho návrhu. Absolvoval i několik zahraničních zájezdů. Jeho hlavním zájmem byla hudba 19. a 20. století, premiéroval mj. Novákův Svatováclavský triptych. Jeho kompoziční práce vychází z díla Listza, Wagnera a Čajkovského. Napsal přes tři stovky skladeb, hlavně varhanních a vokálních. Učil na Pražské konzervatoři a na HAMU. Mezi jeho žáky patřili Josef Černocký, Bedřich Janáček, Jan Bedřich Krajs, Jiří Reinberger, Jiří Ropek, Emil Vacek a Milan Šlechta. Je zakladatelem novodobé české varhanní pedagogiky.
1874 – narodil se Otakar Bradáč, skladatel a pedagog (zemřel 11. ledna 1924). Vystudoval hru na varhany na Pražské konzervatoři. Byl ředitelem hudební školy v Litovli, v roce 1904 si otevřel vlastní hudební školu v Plzni a v roce 1915 v Českých Budějovicích. Působil i jako sbormistr českobudějovického Hlaholu. Napsal Slovanské melodie, operní aktovku Obžínky a další díla prodchnutá vlasteneckým a všeslovanským cítěním. Oba jeho bratři, Ladislav Bradáč a Jaroslav Bradáč, byli rovněž skladatelé.
1869 – narodil se Wilhelm Elsner, operní pěvec – tenorista (zemřel 26. srpna 1903), který během aktivní mezinárodní kariéry od roku 1889 do roku 1903 slavil úspěchy nejprve v lyrickém repertoáru, ale později se stal ceněným za ztvárnění wagnerovských hrdinů. Začínal v Opeře v Linci, v Řezně a ve Štýrském Hradci. V roce 1896 se stal členem skupiny předních pěvců Nového německého divadla v Praze, kde zpíval nejprve Dona Ottavia v Mozartově Donu Giovannim, pak Gounodova Fausta a nakonec Logeho ve Zlatu Rýna, Siegmunda ve Valkýře, Walthera v opeře Mistři pěvci norimberští a Lohengrina. Hlavní obdiv sklidil za Wagnerova Tristana.
1834 – narodil se Martin Josef Nováček, dirigent, skladatel a hudební pedagog v zahraničí (zemřel 19. března 1906). Vystudoval Varhanickou školu v Praze a se stal varhaníkem, ředitelem kůru a učitelem hudby v jihobanátské obci Bela Crkva (dnes na území Srbska). S místním kostelním sborem absolvoval i koncertní turné v zahraničí. V roce 1870 přesídlil do Temešváru (dnes v Rumunsku). Byl sbormistrem v pravoslavném chrámu a ředitelem a dirigentem Filharmonické společnosti. S chrámovým sborem a filharmonickým orchestrem absolvoval řadu koncertů. Skládal pro violu d’amore. Se svými třemi staršími syny založil v roce 1877 Smyčcové kvarteto rodiny Nováčkovy, se kterým úspěšně koncertoval. Všichni jeho synové (Ottokar, Rudolf, Karel a Victor) se stali známými hudebníky.
1772 – narodil se Jan Nepomuk Kaňka mladší, skladatel a právník (zemřel 15. dubna 1865). Komponoval především komorní hudbu, kantáty a písně, stylově byl ovlivněn W. A. Mozartem. Byl advokátem a působil ve finanční sféře, od roku 1812 byl kurfiřtským radou v Hesensku a královským radou v Sasku. Je znám rovněž jako právní poradce Ludwiga van Beethovena. Jako profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy byl v roce 1815 ustanoven i jejím děkanem. V letech 1828–1830 zastával pak funkci rektora univerzity. V Praze, kde roku 1840 založil Sdružení sv. Cecilie, byl také členem Spolku pro chrámovou hudbu a Žofiiny akademie a předsedou Pražské konzervatoře. Byl synem právníka a skladatele Jana Nepomuka Kaňky staršího (1744–1798) a vnukem stavitele Františka Maxmiliana Kaňky; jeho vzdálenými potomky jsou Kaňkovi – pražská muzikantská rodina přelomu 20. a 21. století: houslista Libor a jeho bratři Michal (violoncello), Aleš (klavírista) a Štěpán (učitel hudby na gymnáziu).
1749 – narodil se kníže Maciej Radziwiłł, polsko-litevský šlechtic, skladatel a libretista (zemřel 2. září 1800). Napsal libreto k opeře Jana Dawida Hollanda Agatka, czyli Przyjazd pana (1784) a libreto a hudbu tříaktové opery Wójt osady albiańskiej (1786). Od roku 1788 byl kastelánem Vilniusu, kde složil instrumentální a orchestrální skladby.
1719 – narodil se Jan Krumlovský, skladatel a virtuóz na violu d’amore (zemřel 24. září 1763). Krátce působil na dvoře saského kurfiřta Fridricha Augusta II. Od roku 1748 byl městským syndikem v Táboře. Jeho skladby patří baroku, ale obsahují již prvky hudebního klasicismu.
1668 – narodil se François Couperin, francouzský skladatel, varhaník a cembalista (zemřel 11. září 1733). Působil ve službách krále Ludvíka XIV. jako královský varhaník (organiste du Roi) a dvorní skladatel ve Versailles. Po třech letech působení u dvora mu byl udělen šlechtický titul a erb. Proslul hlavně syntézou francouzského a italského hudebního stylu, tzv. les goûts réunis – spojené styly, a mistrovským rozvinutím hry na cembalo. Byl také nejbližším francouzským ekvivalentem Johanna Sebastiana Bacha a nechal se jeho dílem inspirovat. Jeho stěžejním dílem je čtyřsvazková sbírka Pièces de clavecin obsahující 27 suit neboli ordres, pasacaglia Les Barricades Mystérieuses, řada triových sonát nebo duchovní skladby, jako např. slavné Leçons de ténèbres či varhanní mše, komponované pro královské bohoslužby.
1665 – zemřel Samuel Capricornus (Samuel Friedrich Bockshorn), luteránský skladatel a kapelník z Čech (narodil se 21. prosince 1628). Pracoval v Prešpurku (Bratislavě) jako soukromý učitel, učitel hudby na evangelickém gymnáziu a „Director Musicae” v kostele Dreifaltigkeitskirche. Během tamního působení napsal stovku skladeb. Mnohé z nich publikoval v Opus Musicum (ve své době jedna z nejrozšířenějších sbírek liturgické vokálně instrumentální hudby) a ve sbírkách Jubilus Bernhardi a Opus aureum missarum. V roce 1657 se stal dvorním kapelníkem württemberského vévody Eberharda III. ve Stuttgartu.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1938 – v nacistickém Německu proběhl protižidovský pogrom zvaný Křišťálová noc
1674 – Nizozemci oficiálně předali New Amsterdam (dnešní New York) Angličanům