12. červen
Svátek má Antonie.
2010 – zemřel Zdeněk Pulec, český trombónista, zpěvák a hudební pedagog (narodil se 8. září 1936). Od roku 1958 do roku 2001 působil jako první trombónista Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Uměl se však se samozřejmostí pohybovat i v jiném hudebním světě – už během studia na AMU hrál v několika předních tanečních orchestrech, od roku 1955 hrál v Klocově swingovém orchestru, odkud v roce 1958 přešel do kapely Karla Krautgartnera. Jeho otec Josef Pulec byl klavírista, saxofonista, klarinetista a houslista, hrál v Ježkově Orchestru Osvobozeného divadla.
2006 – zemřel György Ligeti, skladatel (narodil se 28. května 1923), jeden z nejvýznamnějších avantgardních autorů druhé poloviny dvacátého století, jedna z nejinovativnějších a nejvlivnějších progresivních osobností své doby. Narodil se v Rumunsku a před emigrací do Rakouska v roce 1956 žil v Maďarské lidové republice. Rakouské občanství získal v roce 1968. Studoval na Hudební akademii Franze Liszta v Budapešti, v 50. letech tam pak vyučoval harmonii, kontrapunkt a hudební analýzu. Prováděl také etnomuzikologický výzkum maďarské lidové hudby Transylvánie… Po experimentování s elektronickou hudbou v Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnili Karlheinz Stockhausen a Gottfried Michael Koenig, přišel s technikou, kterou později nazval mikropolyfonií. Po napsání své „anti-anti-opery“ Le Grand Macabre se přiklonil polyrytmice. Nesložl sice žádnou filmovou hudbu, ale pro filmové užití byly užity mnohé úryvky z jeho kompozic. Z Ligetiho díla čerpal i zvukový design filmů Stanleyho Kubricka, zejména hudba filmu 2001: Vesmírná odysea… V letech 1961 až 1971 byl hostujícím profesorem skladby ve Stockholmu, v roce 1972 se stal rezidenčním skladatelem na Stanfordské univerzitě v USA. V letech 1973 až 1989 byl profesorem skladby na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku, kde mezi jeho studenty patřili Hans Abrahamsen, Unsuk Chin a Michael Daugherty.
1995 – zemřel Arturo Benedetti Michelangeli, italský klavírista (narodil se 5. ledna 1920). Jeho interpretace se vyznačovaly zvukovou barevností, jasnou strukturou a dokonalou technikou, ale jako proslulý perfekcionista měl poměrně úzký repertoár. V roce 1964 založil Mezinárodní klavírní akademii v Brescii. K žákům jeho mistrovských tříd patřili Ivan Moravec, Martha Argerichová nebo Maurizio Pollini.
1993 – premiéru mělo Małe requiem dla pewnej Polki (Malé rekviem pro jednu Polku) Henryka Góreckého, vyjadřující podle autora jeho smutek nad rozpadem Československa. Uskutečnila se v Amsterdamu v rámci Holland Festivalu v podání souboru Schoenberg Ensemble pod taktovkou Reinberta de Leeuwa. Skladba pro klavír a třináct nástrojů, vyznačující se specifickým spojením vážné duchovní hudby a lidových motivů, odkazuje na konkrétní polskou ženu a zároveň na tanec polku. Původní název zněl Noční serenáda.
1980 – premiéru měl Makrokosmos, kompozice Američana George Crumba. Série čtyř svazků klavírních skladeb z lůet 1972 až 1979 odkazuje na Mikrokosmos, soubor klavírních skladeb Bély Bartóka, jednoho z Crumbových oblíbených skladatelů. Premiéru všech čtyř svazků v pořadí provedli Yvar Mikhashoff, Aki Takahashi, Stephen Manes, Freida Manes, Jan Williams a Lynn Harbold v Buffalu ve státě New York.
1979 – zemřel František Vitásek, katolický kněz, chrámový hudebník a skladatel (narodil se 15. července 1915), člen řádu salesiánů, autor duchovní hudby, ale i operet a tanečních skladeb, politický vězeň komunistického režimu.
1968 – zemřel Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel (narodil se 22. října 1891). Studoval na Pražské konzervatoři, kde byl potom učitelem hudební teorie. V roce 1920 přešel jako pedagog na pražskou Německou akademii múzických umění. V letech 1927 až 1945 byl jejím rektorem. Během okupace složil díla vyjadřující sympatie k nacistům. V roce 1945 byl sovětskými vojsky přes Moskvu převezen do Drážďan. Tam založil Státní hudební akademii a divadlo a do roku 1951 byl jejím rektorem. Potom působil jako profesor zvukových nahrávek na Lipské hudební akademii. Byl členem vládnoucí komunistické strany v Německé demokratické republice. Je autorem asi 170 skladeb.
1966 – zemřel Hermann Scherchen, německý dirigent (narodil se 21. června 1891). V letech 1922 až 1950 byl šéfdirigentem městského orchestru ve švýcarském Winterthuru. Propagoval tam vedle děl Richarda Strausse soudobou hudbu, počínaje Schönbergovým Pierrotem Lunaire přes Antona Weberna, Albana Berga, Edgarda Varèse až po Iannise Xenakise, Luigiho Nona a Leona Schidlowského. Začínal jako violista v rodném Berlíně, v letech 1914 až 1916 dirigoval v Rize a v letech 1928 až 1933 v Königsbergu. Na protest proti nacistickému režimu opustil Německo a pracoval ve Švýcarsku. Známý je svým orchestrálním aranžmá Bachova Umění fugy. Mimořádně široká je jeho diskografie, přičemž za velmi vlivné jsou považovány jeho nahrávky Mahlerovy hudby pořízené předtím, než se stala součástí standardního repertoáru… Dirigoval bez taktovky a zachoval se výrok jednoho hudebníka, že „interpretace Scherchenových nepatrných pohybů rukou je jako snaha podojit létajícího komára“. Jeho kniha Lehrbuch des Dirigierens (Pojednání o dirigování) z roku 1929 je standardní učebnicí. Byl učitelem Karla Ančerla. Zemřel ve Florencii a zanechal po sobě několik dětí od pěti manželek a dalších žen.
1962 – zemřel John Ireland, anglický skladatel a klavírista (narodil se 13. srpna 1879). Proslavil se jako skladatel písní a komorní hudby. Jeho Houslová sonáta č. 1 z roku 1909 získala první cenu v Cobbettově soutěži, ještě úspěšnější byla jeho Houslová sonáta č. 2, kterou v lednu 1917 přihlásil do soutěže pořádané na pomoc hudebníkům ve válečné době. Za velmi dobrý je považován také jeho Klavírní koncert. Kompozici studoval u Charlese Villierse Stanforda. V roce 1896 se stal varhanikem v kostele Holy Trinity na Sloane Street v Londýně, od roku 1904 do roku 1926 byl pak varhaníkem a sbormistrem v kostele sv. Lukáše v Chelsea. Od roku 1923 učil na Královské hudební akademii, kde byl mezi jeho žáky i Benjamin Britten.
1958 – zemřel Miloš Čeleda, skladatel (narodil se 24. listopadu 1884). Hudba nikdy nebyla jeho hlavním povoláním, přestože již v raném věku projevoval mimořádné nadání. Stejně jako jeho bratr Jaroslav Čeleda, který se stal houslistou a hudebním historikem. Vedle svých obchodních povinností byl v Opavě hlavním organizátorem hudebního života. Dirigoval amatérský orchestr Českého čtenářského spolku, byl spoluzakladatelem stálé České divadelní scény, která uváděla také operní večery. Pro Opavu zajišťoval vystoupení významných umělců, včetně Emy Destinnové a orchestru České filharmonie. V roce 1923 založil časopis Opavské meziaktí, v němž vedl hudební rubriku.
1952 – narodil se Oliver Knussen, britský skladatel (zemřel 8. července 2018). Jeho hlavními díly z 80. let byly dvě dětské opery, Where the Wild Things Are a Higglety Pigglety Pop!, obě na libreta Maurice Sendaka, založená na Sendakových vlastních stejnojmenných dětských knihách. Obdivovaným dílem z roku 1994 je jeho Koncert pro lesní roh a orchestr napsaný pro Barryho Tuckwella; kombinuje barevný zvukový svět hudby počátku 20. století se současným přístupem k času a melodii. V letech 1983 až 1998 se jako umělecký ředitel podílel na organizování Festivalu v Aldeburghu, který založil Britten. Sám tam rovněž žil. V letech 1998 až 2002 byl hudebním ředitelem London Sinfonietta. Jeho manželkou byla Sue Knussen, producentka a režisérka televizních hudebních programů. Natočila mimo jiné sérii sedmi hodinových programů Leaving Home jako úvod do hudby 20. století. Účinkuje v nich Simon Rattle. V roce 1996 získaly cenu BAFTA za nejlepší umělecký seriál. Jeho otec Stuart Knussen byl sólokontrabasistou Londýnského symfonického orchestru a také se podílel na řadě premiér hudby Benjamina Brittena.
1950 – narodil se Martin Mysliveček, český klasický kytarista. Po studiích na brněnské konzervatoři studoval hru na kytaru na Vysoké hudební škole ve Výmaru. Během studií dosáhl v 2. polovině 70. let úspěchů na mezinárodních kytarových soutěžích v Markneukirchenu, v Paříži a v Caracasu ve Venezuele. Později se stal pedagogem Vysoké hudební školy v rakouském městě Graz (Štýrský Hradec). Je rovněž vůdčí osobností Mezinárodního kytarového festivalu pořádaného každý rok v Mikulově. Koncertní kariéra ho zavedla do většiny evropských zemí a do Severní a Jižní Ameriky.
1903 – narodil se Antonín Devátý, houslista, dirigent, pedagog a skladatel (zemřel 25. května 1984). Studoval u varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna, u skladatelů Jaroslava Křičky a Vítězslava Nováka a u dirigentů Otakara Ostrčila a Václava Talicha. Po škole řídil salonní orchestr v Grand hotelu Šroubek na Václavském náměstí v Praze a hrál na housle v různých pražských orchestrech. Jako houslista působil i v zahraničí, stal členem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, nejprve jako tympanista, později jako houslista a dirigent. Byl dirigentem rozhlasových orchestrů v Ostravě, v Brně a v Plzni, kde také založil a řídil Plzeňské orchestrální sdružení. Učil na plzeňské konzervatoři a byl dirigentem jejího symfonického orchestru. Komponoval taneční a salonní skladby, napsal i jednu operetu. Pod vlivem Vítězslava Nováka se později věnoval vážné hudbě, v souladu s hlavním proudem hudby 20. století. Používal rozšířenou tonalitu, někdy i dvanáctitónový systém. Získal řadu vyznamenání a titul zasloužilý umělec. Dcera Ivanka Devátá je herečka a spisovatelka.
1778 – premiéru měla Symfonie č. 31 D dur Pařížská, dílo Wolfganga Amadea Mozarta, zkomponovaná během jeho neúspěšného pobytu v Paříži, kdy tam hledal práci. Symfonie vznikla pro Josepha Legrose, operního pěvce a impresária, který byl ředitelem Concert Spirituel. Soukromá premiéra se konala v domě hraběte Karla Heinricha Josepha von Sickingen, velvyslance kurfiřtství Falc. Veřejná premiéra se uskutečnila o šest dní později v koncertním sále Concert Spirituel.
1755 – narodil se Antonín Borový, skladatel (zemřel 29. března 1832), autor kostelních písní, figurální hudby a oper, editor a buditel, spolupracovník Václava Matěje Krameria. V Pasově vystudoval filozofii a práva. Působil jako učitel v klášteře Zlatá Koruna. Pokoušel se tam zavádět reformní výuku po vzoru Ferdinanda Kindermanna.