13. listopad
Svátek má Tibor.
1988 – zemřel Jaromír Vejvoda, skladatel a kapelník, autor slavné písně Škoda lásky (narodil se 28. března 1902). V patnácti se stal členem otcovy kapely, jejíž vedení převzal po návratu z vojenské služby a pro niž napsal celkem 82 skladeb. Polka Škoda lásky byla jeho první skladbou a stala se jedním z největších světových hitů 20. století. V roce 2000 zvítězila v anketě Českého rozhlasu Hit století. V roce 1938 byla jako Rosamunde v nahrávce akordeonisty Willi Glahého oceněna zlatou deskou za milión prodaných desek. V roce 1939 se dostala do USA, upravena Lewem Brownem a Wladimirem Timmem dostala název Beer Barrel Polka. Do svého repertoáru ji převzali Andrews Sisters, orchestr Glenna Millera, Benny Goodman, Billie Holiday a mnozí další. Za druhé světové války se stala oblíbenou písní spojeneckých armád i československých letců v bitvě o Británii, hrála se po celém světě a na obou stranách fronty. V roce 1995 provázela kosmonauty raketoplánu Discovery. Použita byla i ve filmech Moře je náš osud, Srdce v zajetí, Nejdelší den, Lidská komedie, Nejlepší léta našeho života, Obecná škola, Nebeští jezdci, Atentát, Ročník 21, Osud člověka, Noc v Casablance, Londýnský autobus, Všichni domů, v televizním seriálu MASH a dalších. V roce 1987 byl u příležitosti 60. výročí vzniku Škody lásky a 85. narozenin autora v USA vydán aršík a poštovní razítko s názvem Beer Barrel Polka, jehož součástí je notový zápis s částí anglického textu. Další známé písně Jaromíra Vejvody jsou například Hrajte, já ráda tancuju nebo Kdyby ty muziky nebyly.
1946 – narodil se Misha Rachlevsky, ruský dirigent. Studoval na Moskevské státní konzervatoři P. I. Čajkovského a Ruské hudební akademii Gnessin v Moskvě. V roce 1973 opustil Sovětský svaz, žil v Izraeli, Jižní Africe, Kanadě a od roku 1976 se usadil ve Spojených státech. Později založil New American Chamber Orchestra). V roce 1989 odjel do Španělska a později se vrátil zpět do Moskvy, kde založil Kremelský komorní orchestr.
1942 – V Bostonu měla premiéru Symfonie č. 1 Bohuslava Martinů. Vznikla na objednávku šéfdirigenta Sergeje Kusevického pro Boston Symphony Orchestra k uctění památky Kusevického zesnulé manželky Natalie. Skladatel na ní pracoval během svého amerického exilu od června do září 1942. Samotnou premiéru pak dirigoval právě Kusevický.
1934 – zemřel Jiří Herold, violista, pedagog a houslař (narodil se 16. dubna 1875). Vystudoval housle na Pražské konzervatoři u u profesora Lachnera a ředitele školy Antonína Bennewitze. v roce 1901 se stal koncertním mistrem nově ustavené České filharmonie, kterou řídil Rafael Kubelík. Se spoluhráči z orchestru založil Heroldovo pražské smyčcové kvarteto, které koncertovalo po celé Evropě. Pak se stal členem Českého kvarteta, u kterého nastoupil po Oskaru Nedbalovi. Jako houslař postavil přes pět desítek houslí, viol a dvě violoncella. I když nebyl profesionálem, jeho nástroje mají dobrou úroveň, jedno violoncello je ve sbírce Pražské konzervatoře. Světovou premiéru jeho skladby Studie violy natočil v roce 2025 italský violista Marco Misciagna.
1928 – zemřel František Černín, varhaník, sbormistr, pedagog a skladatel (narodil se 4. listopadu 1859). Je autorem sta preludií a meziher a několika mší. V Pusté Polomi založil orchestr, se kterým provedl i svoji operu Pán Lysé hory. Roku 1906 stál u zrodu Pěveckého sdružení slezských učitelů a byl jeho prvním sbormistrem.
1921 – narodil se Joonas Kokkonen, finský skladatel (zemřel 2. října 1996), považovaný po Sibeliovi za jednoho z nejslavnějších hudebníků své země ve 20. století. Jeho opera Poslední pokušení, inspirovaná životem finského lidového kazatele Paava Ruotsalainena z přelomu 18. a 19. století a proložená luteránskými chorály, dokončená po 16 letech práce roku 1975, se dočkala více než pěti set nastudování po celém světě, včetně v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 1983. Ve Finsku je inscenována opakovaně na různých místech. Mezinárodní uznání mu přinesly také třetí a čtvrtá z jeho symfonií a Requiem. Vedle skladatelské činnosti měl významný a silný dopad na finský kulturní život také jako organizátor – v čele organizací, jako je Společnost finských skladatelů nebo Správní rada Koncertního centra. Jeho cílem bylo zlepšit hudební vzdělávání i postavení a ocenění klasické hudby a finské hudby.
1877 – narodil se František Spilka, skladatel, dirigent, sbormistr a pedagog (zemřel 20. října 1960). V roce 1908 založil Pěvecké sdružení pražských učitelů a v roce 1912 Pěvecké sdružení pražských učitelek. Vedl také sbor Škroup a sbor Smetana. Na Pražské konzervatoři studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Antonína Dvořáka. Od roku 1906 tam potom působil jako profesor intonace, sborového zpěvu a komorní hry a později byl také administrativním správcem školy.
1868 – zemřel Gioacchino Rossini, italský skladatel, jeden z předních umělců pěveckého stylu bel canto (narodil se 29. února 1792). První operu uvedl v osmnácti letech a brzy ovládl přední italská divadla v Benátkách, Miláně a Neapoli. Později přesídlil do Paříže, kde se stal ředitelem Italského divadla. Během necelých dvaceti let složil 39 oper, ale v 37 letech, na vrcholu slávy, se překvapivě stáhl z operního světa. Po premiéře opery Vilém Tell v roce 1829 přestal psát pro divadlo a věnoval se hlavně společenskému životu. Jen občas napsal drobné salonní skladby a složil duchovní skladby. Kromě hudby byl proslulým labužníkem a kuchařem, bylo po něm pojmenováno několik pokrmů, například slavný steak Tournedos Rossini. Jeho nejslavnější operou je Lazebník sevillský (1816), jedna z nejproslulejších komických oper (opera buffa) všech dob, údajně ji zkomponoval za pouhé tři týdny. Další je Popelka (1817) na motivy známé pohádky, kouzla v ní ale nahrazuje lidská laskavost a vtip. Vrcholným duchovním dílem z pozdního období je pak Malá slavnostní mše (1863). Složil také mnoho písní a několik komorních a klavírních skladeb.
1801 – narodil se Josef Vorel, skladatel, katolický kněz a autor zlidovělých písní (zemřel 19. prosince 1874). Od roku 1835 až do své smrti působil jako farář ve zdickém kostele Narození Panny Marie, kde m.j. v roce 1842 oddával Karla Jaromíra Erbena. Udržoval styky s dalšími českými obrozenci, například Josefem Jungmannem, Šebestiánem Hněvkovským nebo bratry Janem a Vojtěchem Nejedlými. Skládal písně lidového rázu na texty obrozenských autorů, Čelakovského, Vacka-Kamenického nebo právě Erbena, pravidelně vycházely v časopise Věnec, který řídil František Škroup. Na slova spisovatele J. K. Chmelenského vytvořil písně „Nad Berounkou pod Tetínem“, „Že peníze vládnou světem“ a „Pijme pivo s bobkem“, které měly mimořádný úspěch a brzy zlidověly. Kromě toho psal scénickou hudbu a chrámové skladby.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1942 – začala třídenní Bitva u Guadalcanalu mezi USA a Japonskem
1872 – francouzský malíř Claude Monet namaloval svůj první impresionistický obraz Imprese, Východ slunce, který dal jméno celému malířskému směru – impresionismu
1858 – na dnešním Malostranském náměstí v Praze byl za přítomnosti mladého císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské odhalen pomník maršála Radeckého
1787 – Wolfgang Amadeus Mozart po premiéře opery Don Giovanni opustil Prahu