15. červen

Svátek má Vít.

2019 – premiéru měla opera The Central Park Five z pera Anthonyho Davise, a to v Long Beach Opera Company v Kalifornii. Získala v roce 2020 Pulitzerovu cenu za hudbu. Zdůvodněním bylo, že jde o „odvážné operní dílo, vyznačující se silným vokálním stylem a citlivou orchestrací, které dovedně proměňuje nechvalně známý příklad současné nespravedlnosti v něco empatického a nadějného.“ Opera je založena na incidentu z roku 1989, kdy byla v newyorském Central Parku znásilněna a zbita žena a osm dalších lidí bylo zraněno.

2015 – zemřel Jiří Štrunc, sbormistr a pedagog (narodil se 19. dubna 1931). Za svůj celoživotní přínos českému sborovému zpěvu byl v roce 1993 vyznamenán Cenou Františka Lýska a v roce 2005 Cenou Bedřicha Smetany. V roce 2011 se stal laureátem ceny hejtmana Karlovarského kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury a vzdělávání. Na Pedagogické škole v Sušici vedl dívčí pěvecký sbor, na Střední pedagogické škole v Karlových Varech založil Dívčí pěvecký sbor, dovedl ho na mimořádnou úroveň a sklidil s ním mnoho úspěchů doma i v zahraničí. Vedl Smyčcový orchestr Základní umělecké školy Antonína Dvořáka, pět let byl předsedou Západočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů a také sbormistrem Karlovarského pěveckého sboru.

2012 – zemřel Rune Gustafsson, švédský kytarista a skladatel (narodil se 25. srpna 1933). Věnoval se pak jazzu, spolupracoval s Putte Wickmanem a Arne Domnérusem. Je autorem hudby k filmům Mannen som slutade röka (1972), Släpp fångarne loss, det är vår! (1975),[2] Söndagsbarn (1992) a dalším.

1983 – narodila se Julia Fischer, německá houslistka a klavíristka. Kocertuje jako vyhledávaná sólistka s prestižními světovými orchestry a jako komorní hráčka se svým smyčcovým kvartetem. Hraje od necelých čtyřech let, v osmi začala studovat na Leopold-Mozart-Zentrum v Augsburgu, v devíti byla přijata na Musikhochschule München, ve studiu hry na klavír pokračovala u Ansgara Jankeho, ve dvanácti vyhrála mezinárodní soutěž Yehudi Menuhina. V roce 2003 debutovala v Carnegie Hall. Pod vedením Lorina Maazela prvně vystoupila v roce 2003 s Newyorským filharmonickým orchestrem, debutovala Sibeliovým houslovým koncertem. V roce 2004 podnikla své první velké turné s Akademií sv. Martina v polích. Od října 2006 vyučovala na Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Frankfurt am Main a stala se tak nejmladší vysokoškolskou profesorkou v Německu. Od října 2011 vyučuje na Hochschule für Musik und Theater München. V roce 2011 založila Julia Fischer Quartet se svými přáteli: Alexander Sitkovetsky (housle), Nils Mönkemeyer (viola) a Benjamin Nyffenegger (violoncello). Byla rezidenční umělkyní mnoha předních těles a festivalů. Její rodiče, slovenská klavíristka a německý matematik, se poznali v Praze. Hovoří proto i slovensky.

1965 – premiéru měla jazzová opera Dobře placená procházka Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, byla to sedmá premiéra divadla Semafor od jeho vzniku v roce 1959.

1962 – narodil se Robert Hugo, varhaník, cembalista a dirigent, hudební teoretik především v oblasti barokní hudby a vysokoškolský pedagog. V roce 1992 založil soubor Capella Regia Musicalis zaměřující se na historicky poučenou interpretaci staré hudby, později upravil jeho název na Capella Regia. V roce 1990 se stal titulárním varhaníkem a regenschorim v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Na počátku 90. let učil na Pražské konzervatoři, byl dirigentem brněnského Janáčkova divadla, lektorem Akademie staré hudby na Masarykově univerzitě v Brně a na Vysoké škole pro duchovní hudbu v Görlitz. V teorii se zaměřuje hlavně na českou a německou barokní hudbu. Provedl několik obnovených premiér skladeb Jana Dismase Zelenky, Giacoma Carissimiho nebo Adama Václava Michny z Otradovic.

1962 – zemřel Alfred Cortot, francouzsko-švýcarský klavírista a dirigent (narodil se 26. září 1877). Patřil mezi nejvýraznější osobnosti 20. století, oceňované bylo hlavně jeho pojetí skladeb z období romantismu. Studoval od devíti let na pařížské konzervatoři, kde ho učili Émile Decombes (žák Chopina) a později Louis Diémer. Debutoval v roce 1897 s Beethovenovým Klavírním koncertem č. 3 c moll. V letech 1898 až 1901 působil jako korepetitor a pomocný dirigent na hudebních slavnostech v Bayreuthu a v roce 1902 dirigoval pařížskou premiéru Wagnerovy opery Soumrak bohů. V roce 1905 založil spolu s Jacquesem Thibaudem a Pablem Casalsem úspěšné klavírní trio. V roce 1919 založil hudební školu École Normale de Musique de Paris a vedl tam interpretační kurzy, kterými prošli například Clara Haskil, Solomon, Gina Bachauer, Hélène Boschi nebo Dinu Lipatti. Také sepsal několik studií o klavírní technice a interpretaci a vydával vlastní edice klavírních partitur s obsáhlými poznámkami.

1947 – narodila se Gréta Švercelová, slovenská operní pěvkyně – soopranistka. Účinkovala jako sólistka Státní opery v Banské Bystrici, v Divadle Jozefa Gregora Tajovského ve Zvolenu a později se stala členkou Nové scény v Bratislavě. Zpívala v operách, účinkovala v operetách i muzikálech, účinkovala i v činoherních představeních v divadle ve Zvolenu a v hudebně-zábavných programech Československé televize. Po ukončení pěvecké kariéry v roce 1999 se z Bratislavy vrátila do domu rodičů v Brodzanech a i v důchodovém věku učila na soukromé konzervatoři Dezidera Kardoša v Topoľčanech.

1947 – zemřel Bronisław Huberman, pedagog a jeden z nejvýznamnějších polských houslistů dvacátého století (narodil se 19. prosince 1882). Začal vystupovat jako zázračné dítě a záhy nastartoval světovou kariéru. V roce 1896 provedl koncert Johannesa Brahmse ve Vídni v přítomnosti skladatele. Začal umělecky spolupracovat s violoncellistou Pablo Casalsem a klavíristou Ignacym Friedmanem, byl iniciátorem založení Izraelskeho filharmonickeho orchestru v Tel Avivu a také propagátorem myšlenky sjednocené Evropy. Jako pedagog vedl hlavní třídu na Akademie für Musik ve Vídni. Od svého ochránce a strážce, hraběte Jána Zamoyského, získal housle Gibson vyrobené Antonio Stradivarim z roku 1713. V roce 1936 ale byly odcizeny ze šatny umělců newyorské Carnegie Hall. Zloděj nástroj držel po zbytek svého života, a až na smrtelné posteli se přiznal své ženě. Housle získal v roce 2001 americký houslista Joshua Bell.

1944 – narodila se Gudrun Wagnerová, manželka Wolfganga Wagnera a spoluorganizátorka Hudebních slavností v Bayreuthu (zemřela 28. listopadu 2007).

1908 – zemřel Vojtěch Hřímalý mladší, houslista a skladatel (narodil se 30. července 1842). Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty. V Praze se pak stal koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla a po neshodách s vedením přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých. V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově. Napsal dvě opery a kromě toho řadu orchestrálních i komorních skladeb, řadu písní a sborů, scénickou i chrámovou hudbu, např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Psal i taneční skladby a kuplety.

1895 – zemřel Richard Genée, rakouský operetní libretista a skladatel (narodil se 7. února 1823). V roce 1874 napsal libreto k Straussově operetě Netopýr (Fledermaus), což byl začátek jeho kariéry jednoho z nejslavnějších libretistů klasické vídeňské operety. Ve spolupráci s F. Zellem napsal další skoro čtyři desítky libret, např. pro Franze von Suppého, Karla Millöckera nebo Carla Zellera. Kromě toho napsal více než dvacet překladů francouzských a anglických operet. Nedokončil medicínu a přešel na skladbu u Adolfa Stahlknechta (1813-1887). V roce 1847 se stal dirigentem v gdaňském městském divadle (Danziger Stadttheater), které v od roku 1841 řídil jeho otec. Později ho ve vedení vystřídal a současně dirigoval po Evropě. Komponovat začal napřed opery, pak i krátké operety, z nichž nejúspěšnější byla Der Musikfeind (1862). V roce 1868 nastoupil jako dirigent do Theater an der Wien, které bylo centrem vídeňské operety. Libreta svých děl si psal většinou sám. Brzy se díky této zkušenosti stal překladatelem francouzských operet od Offenbacha, Hervého, Lecocqa.

1876 – narodil se Hanuš Svoboda, skladatel a pedagog (zemřel 16. prosince 1964). Zkomponoval na devět set skladeb, komorní a chrámovou hudbu, jednu operu, písně a úpravy lidových písní, anglické songy (pod pseudonymem John A. Dobow) a skladby pro dechovku. Jeho učiteli byli mimo jiné Josef Förster ml. a Karel Stecker. Vystudoval zpěv, housle, klavír a varhany. Vyučoval na středních školách a na učitelském ústavu v Příbrami, v Soběslavi a v Bratislavě, kde byl jmenován docentem Hudební akademie. Od roku 1926 žil trvale v Praze, učil na středních školách, byl ředitelem kůru a varhaníkem v několika pražských chrámech a působil i jako sbormistr. Jeho syn Jaroslav byl violistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu, houslistou České filharmonie a byl i členem Peškova (později Československého) kvarteta.

1869 – zemřel Albert Grisar, belgický operní skladatel (narodil se 26. prosince 1808). Napsal přes dvě desítky komických oper, které měly i značný mezinárodní úspěch. Nejpopulárnější z nich, jednoaktovky Pana Pantalona a Zahradníkova psa, hrálo s úspěchem i pražské Prozatímní a Národní divadlo. Kromě toho publikoval kolem padesáti písní, které označoval jako romance.

1861 – narodila se Ernestine Schumann-Heink, operní pěvkyně – kontraaltistka (zemřela 17. listopadu 1936). Působila v Německu, v roce 1908 získala občanství USA a 9. ledna 1898 byla první zpěvačkou původem z Čech, která zpívala na scéně Metropolitní opery v New Yorku. Debutovala jako Ortrud ve Wagnerově Lohengrinovi a působila tam pak pravidelně až do roku 1932. Ve stejném roce vystoupila s Maurice Grau Opera Company před britskou královnou Viktorií. Předtím v roce 1892 vystupovala pod taktovkou Gustava Mahlera v Royal Opera House, Covent Garden v Londýně. Proslavila se svými výkony v dílech Richarda Wagnera v Bayreuthu, kde zpívala na Bayreuthských festivalech v letech 1896-1914. Představila se v rolích Fricky, Erdy a Waltraute v Prstenu Nibelungově a jako Brangäna v opeře Tristan a Isolda. V roce 1898 krátce hostovala v Chicagu. 25. ledna 1909 zpívala roli Klytaimnéstry při premiéře opery Richarda Strausse Elektra v Drážďanech. Vzájemné vztahy mezi ní a skladatelem ale nebyly dobré. V roce 1926 na Vánoce poprvé zpívala Tichou noc v němčině a angličtině v rozhlasovém vysílání. Její poslední vystoupení v Metropolitní opeře proběhlo v roce 1932, kdy zpívala Erdu v Prstenu Nibelungově. V té době jí bylo 71 let. Řadu let měla vlastní rozhlasový program. Je pohřbena v Greenwood Memorial Park v San Diegu.

1843 – narodil se Edvard Hagerup Grieg, norský skladatel (zemřel 4. září 1907). Je považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Proslavil se zejména jako autor drobných lyrických skladeb a písní pro klavír a housle, sonát a orchestrálních suit, nejvýznamnějšími díly jsou Z časů Holbergových, Ve sluji Krále hor, Peer Gynt (Spolupracoval s Henrikem Ibsenem, pro kterého v roce 1874 tuto scénickou hudbu napsal, v její druhé části je slavná Solvejžina píseň), nebo klavírní koncert. V Oslu byl jmenován dirigentem Filharmonické společnosti, dával hodiny klavíru a komponoval. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat, byl proto často zván k účinkování i v zahraničí. Několikrát byl na území Čech, léčil se v Karlových Varech a v Praze se za jeho účasti konaly dva koncerty z jeho díla, na prvním zazpívala několik písní dcera Antonína Dvořáka Magdalena a Grieg ji doprovázel na klavír, na druhém dirigoval Českou filharmonii. Miloval norskou přírodu, hory a fjordy. V roce 1884 si nechal postavit dům na Troldhaugenu u jezera Nordaa nedaleko Bergenu. V blízkosti měl zvláštní domek těsně u vody, aby se mohl v naprosté izolaci věnovat své tvorbě. Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.

1810 – premiéru měla předehra Egmont, op. 84 Ludwiga van Beethovena. Spolu se scénickou hudbou ke stejnojmennému dramatu Johanna Wolfganga von Goetha zazněla poprvé ve vídeňském divadle Burgtheater. Provedení dirigoval sám skladatel.

1772 – zemřel Louis-Claude Daquin, francouzský barokní skladatel, varhaník a cembalista (narodil se 4. července 1694). Od šesti let hrál pro krále Ludvíka XIV., ve dvanácti se stal varhaníkem v pařížském kostele Sainte-Chapelle, v roce 1755 vrchním varhaníkem v Notre Dame. Jeho patrně nejznámější dílo je skladba Le Coucou (Kukačka) z třetí knihy čembalové suity Pièces de clavecin. Dochovaly se čtyři suity pro čembalo, kantáta, air, rukopis dvou mší, Te Deum, Miserere, Leçons de Ténèbres (Poučení z temnoty) a Nouveau livre de noëls, Nová kniha vánočních skladeb pro varhany a čembalo z roku 1757, která obsahuje koledy a improvizace.

1745 – narodil se Friedrich Benda, německý komorní hudebník a skladatel (zemřel 19. června 1814). Byl příslušníkem hudebního klanu Bendů, syn proslulého houslého houslisty Františka Bendy. Skládal koncerty, sonáty, symfonie, komorní skladby a opery – singspiely. Vynikl také jako klavírista a houslista a působil jako komorní hráč na pruském královském dvoře v Postupimi.