19. listopad
Svátek má Alžběta.
1974 – narodil se Vlastimil Kobrle, od roku 2000 koncertní mistr Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V roce 2008 převzal funkci uměleckého vedoucího Filharmonického komorního orchestru po Pavlu Prantlovi. V počátcích byl členem Talichova komorního orchestru a Sukova komorního orchestru. Patří mezi žáky houslisty Václava Snítila. Deset let byl členem Ústeckého dětského sboru, který v 60. letech založili a několik desetiletí vedli jeho rodiče.
1964 – zemřel Josef Bartovský, skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr a klavírista (narodil se 3. prosince 1884). Po skončení války absolvoval mistrovskou školu na Pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka. Jeho dílo zahrnuje sedm oper, šest kantát a řadu orchestrálních i komorních skladeb. Stal se profesorem na učitelském ústavu v Plzni a podílel se na kulturním životě západních Čech. Byl dirigentem Lidové filharmonie v Plzni a sbormistrem Pěveckého sboru západočeských učitelů. Významně se podílel na osvětové činnosti. Vedl četné přednášky, kurzy pro lidové hudebníky a často přispíval do novin a časopisů.
1944 – narodila se Agnes Baltasa, řecká operní pěvkyně – mezzosopranistka. Absolvovala Řeckou národní konzervatoř a odjela do Mnichova studovat na stipendium Marie Callasové. V opeře poprvé vystoupila v roce 1968, kdy zpívala Cherubina v Mozartově opeře Figarova svatba. Vystupovala i ve Vídeňské státní opeře a byla pravidelným hostem salcburských hudebních festivalů. Zpívala klasický operní repertoár, opery Mozarta, Verdiho, Rossiniho, Saint-Saënse a mnoha dalších.Její nejznámější rolí je Carmen v opeře Georgese Bizeta. V Praze vystoupila v roce 2004 v Národním divadle v rámci slavnostního programu při příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie.
1938 – narodil se Dennis Johnson, americký skladatel a matematik (zemřel 20. prosince 2018). Jeho skladba November (1959) pro sólový klavír bývá označována za vůbec první příklad minimalistické hudby. V plném rozsahu trvá přibližně pět až šest hodin a stala se přímou inspirací pro slavné dílo The Well-Tuned Piano od La Monte Younga. I když se hudbě věnoval jen krátce na přelomu 50. a 60. let, jeho tvorba zásadně ovlivnila vývoj americké avantgardy. V polovině 60. let Johnson hudební dráhu zcela opustil a vrátil se k matematice, kde v roce 1968 získal doktorát.
1929 – zemřel Arthur Henry Mann, anglický varhaník, sbormistr, pedagog a skladatel (narodil se 16. května 1850), který více než 50 let působil jako hudební ředitel v kapli King’s College v Cambridge. Během té doby byl po tři desetiletí také také hudebním učitelem a varhaníkem na škole Leys School v Cambridge. V roce 1912 revidoval a upravil žaltář s úpravami žalmů zaměřenými na zpěv ve stylu anglikánské církve.
1923 – narodil se František Sláma, violoncellista, hudební publicista a pedagog (zemřel 5. května 2004). Byl žákem Karla Pravoslava Sádla, violoncellistou Talichova Českého komorního orchestru a členem jeho komorních souborů, druhým sólovioloncellistou a vedoucím skupiny violoncell České filharmonie, působil v komorních souborech pro starou hudbu Pro arte antiqua a Ars rediviva. Milan Munclinger mu připsal svou rekonstrukci Bachova Koncertu g-moll. Vyučoval na Pražské konzervatoři a interpretačních kurzech v ČR, Švédsku a Francii. Spolupracoval s Českým rozhlasem, je m.j. autorem cyklu Zlatý věk francouzské gamby o Jordi Savallovi a Marinu Maraisovi. Přeložil a v koncertním cyklu Ars rediviva poprvé uvedl autobiografii G. P. Telemanna z Matthesonovy Velké školy generálbasu.
1921 – narodil se Géza Anda, maďarsko-švýcarský klavírista (zemřel 13. června 1976), slavný interpret klasického a romantického repertoáru, zejména Mozarta, Beethovena, Schumanna, Brahmse a Bartóka. Hovořilo se o něm jako o filozofickém virtuózovi. Byl prvním klavíristou, který nahrál všechny Mozartovy klavírní koncerty – stalo se tak mezi lety 1961 a 1969, dirigoval sám od nástroje. A byl považován za hlavního Bartókova interpreta své generace. Patřil mezi žáky Ernsta von Dohnányiho a Zoltána Kodályho na Akademii Franze Liszta v Budapešti. V roce 1941 debutoval s Berlínskými filharmoniky pod vedením Wilhelma Furtwänglera, který ho nazval „trubadúrem klavíru“. V roce 1943 se usadil ve Švýcarsku. V polovině 50. let pořádal mistrovské kurzy v salcburském Mozarteu a v roce 1960 se ujal funkce ředitele lucernských mistrovských kurzů.
1899 – narodila se Ilona Štěpánová-Kurzová, klavíristka a pedagožka (zemřela 25. září 1975). Koncertovala zejména v období mezi dvěma světovými válkami, po druhé světové válce se stala spolu s Františkem Maxiánem zakladatelkou katedry klávesových nástrojů Akademie múzických umění v Praze. Byla matkou pianisty Pavla Štěpána. Poprvé vystoupila veřejně v necelých deseti letech s Mozartovým Korunovačním koncertem D dur za řízení Oskara Nedbala s orchestrem vídeňských Tonkünstlerverein ve Lvově, opakovala ho s Oskarem Nedbalem ve Vídni a v pražském Rudolfinu s Českou filharmonií pod vedením Dr. Zemánka. Stala se jednou z nejoblíbenějších pianistek své doby. Provedla například českou premiéru Klavírního koncertu g moll Antonína Dvořáka v úpravě svého otce Viléma Kurze. Spolupracovala s předními orchestry. Po druhé světové válce se těžiště její práce přesunulo k pedagogice. Stala se profesorkou na v Praze na HAMU, kde společně s Františkem Maxiánem spoluzakládala katedru klávesových nástrojů, mezi její nejvýznamnější žáky patřil Ivan Moravec. Sepsala také zásadní metodické dílo Klavírní technika, které rozvíjelo Kurzovu klavírní metodu.
1859 – narodil se Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov, ruský skladatel (zemřel 28. ledna 1935), v kompozici žák Nikolaje Rimského-Korsakova. Od roku 1882 pracoval a tvořil v Tbilisi, kde z hudební školy učinil konzervatoř. Roku 1893 získal místo profesora moskevské konzervatoře; mezi lety 1905 až 1918 byl jejím ředitelem, do roku 1922 pak rektorem. V roce 1925 se stal dirigentem Velkého divadla v Moskvě. Napsal několik oper. Jeho nejznámějším dílem je Sardarský průvod z cyklu Kavkazské skici.
1841 – narodil se Franz Xaver Hauschwitz (František Haužvic), kapelník a skladatel (zemřel 6. srpna 1917). Byl členem orchestru Prozatímního divadla a pak vojenským kapelníkem u pluků v Praze, v Josefově a ve Vídni. Byl také pověřen několikaletou diplomatickou cestou k organizaci vojenských hudebních sborů v Rumunsku. V roce 1880 odešel do Ruska, kde byl vojenským kapelníkem plných 26 let.
1828 – zemřel Franz Schubert, rakouský skladatel (narodil se 31. ledna 1797), Vídeňan, jehož rodiče přišli ze severu Moravy. Jeho odkaz tvoří pomyslný most mezi klasicismem a raným romantismem. Ovlivnili ho Mozart s Beethovenem. Napsal osm symfonií kombinujících klasické formy s melodiemi rozvíjenými už novějším, tedy romantičtějším způsobem, tedy volněji a táhle; výsledek se projevuje odlišně chápaným napětím, jinak umístěnými vrcholy. Zůstaly po něm krásné mše a baletní i scénická hudba, klavírní miniatury a komorní skladby, ale největší pozornost dosud vzbuzuje šest stovek mistrně koncipovaných písní… V roce 1804 se mladý Schubert jako talentovaný zpěvák poprvé dostal do povědomí Antonia Salieriho, tehdejší přední vídeňské hudební autority. Později se rozhodl, že ho bude soukromě vzdělávat v hudební teorii a v kompozici. V roce 1808 se díky sborovému stipendiu stal žákem císařského semináře Stadtkonvikt… Za života se o Schubertově tvorbě mimo okruh přátel – kteří ho v biedermeierovské atmosféře měšťanské vídeňské společnosti jako nemajetného a nepříliš praktického, ale bohémsky žijícího podporovali – ovšem mnoho nevědělo. Celá Schubertova kompoziční pozůstalost vyšla tiskem až o půlstoletí později. Ukázalo se, že rozhodně nebyl pouhým bezstarostným melodikem, ale naopak hloubavým umělcem s velkou chutí experimentovat, zejména ve vyjádření výrazu textu značným novátorem. Jeho díla objevili a propagovali Felix Mendelssohn-Bartholdy, Robert Schumann, Franz Liszt, Johannes Brahms a další skladatelé 19. století.
1825 – zemřel Jan Václav Hugo Voříšek, skladatel, klavírista, varhaník a dirigent, přezdívaný český Beethoven (narodil se 11. května 1791). Stal se uznávaným skladatelem orchestrální, vokální a klavírní hudby. Roku 1818 se stal dirigentem Spolku přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde). Roku 1822 získal u císařského dvora místo druhého a v roce 1823 prvního varhaníka a začal vyučovat hru na klavír. K jeho žákům patřili i lidé z nejvyšších kruhů, především Napoleon II., syn Napoleona Bonaparte a Marie Luisy. Setkal se s významnými skladateli, jako ludwig van Beethoven, Louis Spohr, Ignaz Moscheles, Johann Nepomuk Hummel a Franz Schubert, s nímž se spřátelil. Na jeho typicky českou pastorální zpěvnost navázali Bedřich Smetana i Antonín Dvořák. Byl pochován na hřbitově ve Währingu, kde byli později pohřbeni také Franz Schubert a Ludwig van Beethoven. Na místě hřbitova se dnes rozkládá park nesoucí jméno Franze Schuberta. Schubertovy a Beethovenovy ostatky byly později přeneseny na Vídeňský ústřední hřbitov.
1804 – zemřel Pietro Alessandro Guglielmi, italský skladatel, dirigent a sbormistr (narodil se 9. prosince 1728). Byl mimořádně plodný autor, napsal více než sto oper, devět oratorií, Requiem, Miserere, moteta, symfonie, komorní skladby, sonáty, skladby pro cembalo a klavír. Působil v Itálii a také v Londýně, kde získal své největší úspěchy. Z jeho osmi synů se hudbě věnovali dva, Pietro Carlo Guglielmi byl úspěšným imitátorem stylu svého otce a Giacomo Guglielmi se stal oblíbeným zpěvákem.
1749 – zemřel Carl Heinrich Biber, česko-rakouský houslista a skladatel pozdního baroka (narodil se 4. září 1681), šestý syn českého barokního skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera. Byl zástupcem kapelníka na dvoře salcburského arcibiskupa. V roce 1743, po smrti Matthiase Zikmunda Biechtelera, prvního dvorního kapelníka, se stal jeho nástupcem a tím i nadřízeným Leopolda Mozarta, který byl v té době v orchestru čtvrtým houslistou. Převážně je autorem chrámové hudby. V archivu salcburské katedrály se dochovaly desítky jeho liturgických děl. Významu svého otce nedosáhl.
1732 – narodil se Giuseppe Geremia, italský skladatel (zemřel neznámo kdy v lednu 1814). Studoval na neapolské konzervatoři Santa Maria di Loreto, kde byl jeho učitelem Francesco Durante. Psal zejména opery, oratoria a chrámové skladby.
1663 – narodil se Friedrich Wilhelm Zachow, německý varhaník, pedagog a skladatel (zemřel 7. srpna 1712). Byl učitelem Georga Friedricha Händela, k jeho žákům patřil i Gottfried Kirchhoff, Johann Krieger a Johann Gotthilf Ziegler.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1989 – v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum
1983 – představením Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka byla pro veřejnost otevřena Nová scéna Národního divadla v Praze
1969 – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch
1963 – tým Jana Navrátila provedl v Brně první implantaci umělé srdeční chlopně v Československu
1805 – Napoleonova francouzská armáda obsadila celou jižní Moravu, včetně města Brna
1493 – na své druhé plavbě přistál Kryštof Kolumbus jako první Evropan na ostrově Portoriko, který pojmenoval San Juan podle Jana Křtitele