26. září
Svátek má Andrea.
2016 – zemřel Karel Růžička starší, jazzový hudebník, klavírista, skladatel a pedagog (narodil se 2. června 1940). Vyučoval skladbu a hru na klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka a učil na AMU. Jako skladatel působil i v oblasti vážné hudby, komponoval vokální a komorní hudbu i symfonické skladby. Jeho syn Karel Růžička mladší je také jazzovým hudebníkem, žije v USA.
1983 – zemřel Jiří Malásek, klavírista, skladatel, dramaturg a aranžér, rozhlasový a televizní hudební dramaturg, otec skladatele a klavíristy Petra Maláska (narodil se 7. srpna 1927). Působil jako sólový klavírista, hrál s různými tanečními orchestry, např. s Orchestrem Karla Vlacha nebo Orchestrem Dalibora Brázdy. Se skladatelem Jiřím Bažantem vytvořil známé a úspěšné hudební skladatelské, aranžérské a klavírní duo. Komponoval filmovou a scénickou hudbu, písničky, hudbu k poslechu i muzikály. Jeho asi nejznámější nahrávkou je Balada pro Adélku.
1967 – premiéru měl Houslový koncert č. 2, op. 129 Dmitrije Šostakoviče, a to v podání Davida Oistracha, jemuž byl věnován, a Moskevské filharmonie řízené Kirillem Kondrašinem. Neoficiálně měl ve stejné sestavě premiéru v Bolševu nedaleko Moskvy 13. září 1967. Autor skladbu dokončil ve svém letním domě v Repinu 18. května 1967. Šostakovič Oistracha znal a zbožňovalod roku 1935, kdy společně cestovali po Turecku jako součást oficiální sovětské hudební delegace. I při komponování tohoto dílka byl inspirován charakteristickými vlastnostmi Oistrachovy hry – vřelostí, hloubkou, emocionální citlivostí a mimořádným technickým mistrovstvím. Druhý koncert se odvíjí v obecně klidnějším a méně disonantním jazyce než koncert první z roku 1948. Jsou v něm dlouhé lyrické pasáže a třívětá struktura je konvenčněji klasická. V díle se objevuje i úryvek melodie známé pouliční písně židovského prodejce z Oděsy, Oistrachova rodiště… Americkou premiéru hrál Oistrach 11. ledna 1968 s Leonardem Bernsteinem a Newyorskou filharmonií.
1957 – premiéru měl muzikál West Side Story s hudbou Leonarda Bernsteina, scénářem Arthura Laurentse, texty písní Stephena Sondheima a v režii a choreografii Jerome Robbinse. Hrál se ve Winter Garden Theatre v New York City, měl 732 představení a získal dvě ceny Tony Awards. Příběh dvou teenagerských pouličních gangů různého etnického původu (moderní adaptace Romea a Julie) se odehrává v polovině 50. let 20. století v Upper West Side na Manhattanu v New Yorku, tehdy multirasové dělnické čtvrti. Temné téma, sofistikovaná hudba, prodloužené taneční scény, tragický milostný příběh a zaměření na sociální problémy znamenaly zlom v hudebním divadle. Filmová adaptace muzikálu z roku 1961 byla nominována na jedenáct cen Akademie a deset jich získala, včetně ceny za nejlepší film.
1957 – zemřel Vojtěch Zapletal, římskokatolický kněz a skladatel (narodil se 8. června 1877). V Kroměříži založil a vedl tamní Jednotu cyrilskou. Společně s Dobroslavem Orlem založil arcidiecézní Jednotu cyrilskou v Olomouci a byl i místopředsedou Obecné jednoty cyrilské v Praze. Na všech svých působištích zakládal a řídil pěvecké sbory a šířil znalost lidových písní. Je autorem několika mešních kompozic a mariánských písní.
1949 – narodil se Bohuslav Matoušek, houslista a violista, profesor na Hudební fakultě AMU v Praze, kde předtím v letech 1967-1972 studoval u Jaroslava Pekelského a Václava Snítila. Mezi roky 1977 až 1980 byl sólistou a koncertním mistrem tokijského Yomiuri Nippon Symphony Orchestra. Po návratu z Japonska se stal na 15 let primáriem Stamicova kvarteta, pak se začal věnovat především sólové koncertní dráze. Mezi jeho nahrávkami jsou komplety houslových koncertů Josepha Haydna a tvorby pro housle a klavír Antonína Dvořáka, ve spolupráci s Jaroslavem Tůmou komplet chrámových sonát W. A. Mozarta, s pianistou Petrem Adamcem kompletní dílo pro housle a klavír Bohuslava Martinů, s Českou filharmonií pod dirigentským vedením Christophera Hogwooda kompletní dílo Bohuslava Martinů pro housle, violu a orchestr a se Stamicovým kvartetem první digitální komplet kvartetů Antonína Dvořáka a komplet kvartetů Bohuslava Martinů… V roce 1972 vyhrál Mezinárodní soutěž Pražské jaro.
1945 – zemřel Béla Bartók, maďarský skladatel, klavírista a hudební vědec (narodil se 25. března 1881). Od roku 1940 žil v exilu v USA. Společně s Leošem Janáčkem a Zoltánem Kodályem patří ke skladatelům, jejichž výrazným zdrojem inspirace byla lidová hudba. Už v jedenácti letech napsal a veřejně provedl svou skladbu Tok Dunaje. Studoval na hudební akademii v Budapešti, klavír u Istvána Thomána a kompozici u Hanse Koesslera. Po studiích začal jako koncertní pianista, stal se učitelem klavíru na Budapešťské akademii a začal komponovat. V roce 1923 vznikla k 50. výročí spojení Budy a Pešti Taneční suita, teprve její provedení Českou filharmonií a za řízení Václava Talicha na pražském festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v květnu 1925 obrátilo však k Bartókovi pozornost světové veřejnosti. V roce 1940 emigoval do USA, přestože v roce 1945 získal občanství, považoval svůj tamní pobyt za vyhnanství. Pohřben byl na hřbitově Woodlawn v New Yorku. Teprve v roce 1988 mohly být ostatky převezeny do Budapešti a uloženy na hřbitově Farkasrét. Mezi jeho nejznámější díla patří Koncert pro orchestr, Hudba pro strunné nástroje, bicí a celestu, klavírní koncerty, houslový koncert č. 2., Mikrokosmos – soubor 153 klavírních skladeb od začátečnických po koncertní úroveň, který je dodnes klíčový pro hudební výchovu, šest smyčcových kvartetů považovaných za vrchol komorní hudby 20. století, jeho jediná opera Modrovousův hrad nebo balet Podivuhodný mandarin.
1941 – narodil se Salvatore Accardo, italský houslista, který proslul zejména interpretacemi děl Niccola Paganiniho. Studoval v Neapoli, první profesionální recitál absolvoval ve 13 letech. V roce 1958 se stal prvním laureátem Paganiniho soutěže v Janově. V letech 1972–1977 byl vedoucím slavného italského komorního orchestru I Musici. V roce 1986 byl jedním ze zakladatelů Akademie Waltera Stauffera, později založil Accardo Quartet, Settimane Musicali Internazionali v Neapoli a Cremona String Festival a v roce 1996 znovu založil Orchestra da Camera Italiana.
1934 – premiéru měl Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr od Arnolda Schönberga, volná transkripce Händelova Concerta grosso B dur op. 6, č. 7.
1930 – narodil se Fritz Wunderlich, německý operní pěvec – tenorista (zemřel 17. září 1966). Proslul zejména interpretací mozartovského repertoáru. Vynikl také v komorní písňové tvorbě, zejména v dílech Franze Schuberta a Roberta Schumanna. Jeho nahrávka Schumannova cyklu Básníkova láska (Dichterliebe) patří do zlatého fondu klasické hudby. Kromě opery se věnoval i duchovní hudbě a s velkým úspěchem zpíval lehčí žánry jako operety nebo populární písně. Zemřel nešťastně po pádu ze schodů v pouhých 35 letech.
1898 – narodil se George Gershwin, vlastním jménem Jacob Gershowitz, americký skladatel (zemřel 11. července 1937). Společně s bratrem Irou patřil k průkopníkům a prvním mistrům žánru muzikálu. Světové popularity dosáhl skladbami Rapsodie v modrém, Američan v Paříži nebo klavírní koncert F dur, v operou Porgy a Bess a dlouhou řadou evergreenů, např. The Man I love, Oh, Lady be Good, Embraceable you, Facinathing Rhythm a mnoha dalšími, psanými pro hudebně-taneční revue na Broadwayi. Kariéru začal v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley, kam mířily kroky mladých skladatelů. V Paříži se setkal s Mauricem Ravelem, ve Vídni s Albanem Bergem, v Berlíně s Kurtem Weillem. Osobně se spřátelil také se Stravinským, Milhaudem, Honeggerem, Prokofjevem, Schönbergem.
1892 – první veřejné vystoupení New Marine Band, orchestru skladatele a dirigenta Johna Philipa Sousy, „Amerického krále pochodů“. Uskutečnilo se ve Stillman Music Hall v Plainfieldu ve státě New Jersey. Sousa v roce 1892 po 12 letech opustil námořní pěchotu a založil civilní kapelu.
1892 – zemřel Velebín Urbánek, hudební nakladatel (narodil se 28. července 1853). Byl jako organizátor pražských hudebních produkcí aktivní v Umělecké besedě a v Měšťanské besedě. V letech 1881–1884 vydával časopis Dalibor. Založil také Kalendář českých hudebníků a na počátku 90. let zorganizoval koncerty Antonína Dvořáka před jeho odjezdem do USA. Jeho bratrem byl nakladatel a knihkupec František Augustin Urbánek.
1877 – narodil se Alfred Cortot, francouzsko-švýcarský klavírista a dirigent (zemřel 15. června 1962). Patřil mezi nejvýraznější osobnosti 20. století, oceňované bylo hlavně jeho pojetí skladeb z období romantismu. Studoval od devíti let na pařížské konzervatoři, kde ho učili Émile Decombes (žák Chopina) a později Louis Diémer. Debutoval v roce 1897 s Beethovenovým Klavírním koncertem č. 3 c moll. V letech 1898 až 1901 působil jako korepetitor a pomocný dirigent na hudebních slavnostech v Bayreuthu a v roce 1902 dirigoval pařížskou premiéru Wagnerovy opery Soumrak bohů. V roce 1905 založil spolu s Jacquesem Thibaudem a Pablem Casalsem úspěšné klavírní trio. V roce 1919 založil hudební školu École Normale de Musique de Paris a vedl tam interpretační kurzy, kterými prošli například Clara Haskil, Solomon, Gina Bachauer, Hélène Boschi nebo Dinu Lipatti. Také sepsal několik studií o klavírní technice a interpretaci a vydával vlastní edice klavírních partitur s obsáhlými poznámkami.
1835 – premiéru měla opera Lucia di Lammermoor, dvaačtyřicátá ze sedmi desítek oper Gaetana Donizettiho, a to v Teatro di San Carlo v Neapoli. Libreto napsal Salvatore Cammarano volně podle historického románu Nevěsta z Lammermooru od Waltera Scotta.
1808 – zemřel Pavel Vranický (Paul Wranitzky), skladatel, houslista a dirigent (narodil se 30. prosince 1756), mimo jiné ředitel obou dvorních divadel ve Vídni, ale také autor pěti desítek symfonií, včetně Velké charakteristické symfonie za mír s Francouzskou republikou. Jeho nejznámějším dílem byla opera Oberon, král elfů, uvedená v premiéře roku 1789. Jako dirigenta svých děl ho upřednostňovali Haydn a Beethoven. Sloužil jako dirigent u hraběte Johanna Baptisty Esterházyho, v říjnu 1785 byl jmenován dirigentem orchestru nově vzniklého divadla U Korutanské brány. Roku 1787 se stal dirigentem divadelního orchestru vídeňského Burgtheater. Od sezóny 1792/1793 působil také jako první dirigent císařsko-královského dvorního divadla, po jeho smrti ho ve funkci nahradil jeho bratr Antonín Vranický… Po Mozartově smrti sloužil jako prostředník vdově Konstanci ve vyjednávání s vydavatelem André a jako tajemník vídeňské Tonkünstler-Societät uspěl s vyrovnáváním Haydnovy zdlouhavé hádky se společností.
1800 – zemřel William Billings, americký skladatel (narodil se 7. října 1746), přední člen První novoanglické školy, povžovaný za prvního amerického sborového skladatele. Pakticky celý jeho odklaz tvoří protestantská duchovní hudba pro čtyřhlasý sbor a cappella. Nejznámejší je jeho anthem Rose of Sharon, hymnus poprvé publikovaný v knize The Singing Master’s Assistant, později ve sbírkách The Southern Harmony, The Sacred Harp a v řadě dalších. Napsal také několik vánočních koled.
1600 – byl pohřben Claude Le Jeune, skladatel (narodil se roku 1528), franko-vlámský hudebník pozdní renesance. Byl hlavním představitelem hnutí známého jako musique mesurée (literárně-hudební experiment, jehož cílem bylo oživit antický ideál jednoty slova a hudby) a významným autorem pařížského šansonu, převládající světské formy ve Francii v druhé polovině 16. století. Jeho sláva byla rozšířená po celé Evropě. Jako protestant musel uprchnout v roce 1589 z Paříže do La Rochelle, bašty hugenotů.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1984 – Británie souhlasila s předáním Hongkongu Číně
1953 – v Praze byl otevřen Letenský tunel
1905 – Albert Einstein představil speciální teorii relativity, fyzikální teorii publikovanou pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles. V roce 1915 ji rozšířil zohledněním gravitace jako ekvivalentu zrychlení na obecnou teorii relativity
1902 – zemřel Levi Strauss, vynálezce a výrobce džínsů
1212 – Přemysl Otakar I. dostal v Basileji Zlatou bulu sicilskou. Fridricha II. Štaufský, budoucí římský král, potvrzuje dědičnost titulu českého krále a stanovuje jeho volbu na domácí půdě a to, že římský panovník bude volbu jen stvrzovat