Mimořádný zážitek nabídne ve čtvrtek 4. května v DOX+ první koncert letošního ročníku Prague Music Performance. Britský basklarinetista Gareth Davis, obklopený dalšími hudebníky působícími v řadě mezinárodních experimentálních formací, uvede skladby světoznámých minimalistů Terryho Rileyho a La Monte Younga. Site-specific koncert navazuje na loňské provedení rozsáhlé skladby Karlheinze Stockhausena a opět si klade za cíl narušit konvenční bariéru mezi umělcem a publikem.

„Chceme návštěvníkům dopřát co nejvíce svobody. V průběhu koncertu se mohou volně pohybovat nebo se uvelebit na připravených polštářích, vypnout ratio a nechat se hudbou zcela pohltit,“ vysvětluje Jan Bartoš, ředitel Prague Music Performance.  

Terry Riley a La Monte Young se poprvé setkali v padesátých letech minulého století na univerzitě v Berkeley. Oba ovlivnily indické rágy i japonské gagaku, jazz i serialismus Antona Weberna, cageovský přístup k hudbě a tichu i psychedelické drogy. Psali skladby plné repetic a dlouhých statických ploch a jejich hudbě se začalo říkat minimalismus. Ovlivnili i Johna Calea a Lou Reeda ze skupiny The Velvet Underground, stejně jako průkopníka ambientní hudby Briana Ena. 

Na koncertě v pražském DOX+ zazní skladba Terryho Rileyho In C a Composition 1960 #7 od La Monte Younga. Ústředním prvkem konstrukce skladby In C jsou magnetofonové smyčky. Riley využíval magnetický pásek jako médium pro hru se zvuky a ve skladbě In C se pokusil přenést magnetofonovou smyčku do živé hudby. Skladba Composition 1960 #7 patří do Youngovy série konceptuálních skladeb z roku 1960 a představuje vrchol jeho úsilí o vytváření statických ploch z dlouze držených tónů, které se v hudbě označují jako prodlevy. Radikálně jednoduché dílo učinilo z La Monte Younga v očích publicistů otce hudebního minimalismu.

Basklarinetista Gareth Davis se podílí se na nahrávkách, projektech a vystoupeních, které zahrnují současnou klasickou hudbu, volnou improvizaci, orchestrální hudbu, rock, noise či elektroniku. Spolupracoval se skladateli jako Jonathan Harvey, Toshio Hosokawa nebo Bernhard Lang, jejichž skladby také premiéroval. Vystupuje s rozličnými soubory a interprety (Arditti Quartet, Neue Vocalsolisten Stuttgart), improvizátory (Elliott Sharp, Frances-Marie Uitti) nebo elektronickými umělci (Merzbow, Robin Rimbaud). Podílel se na vzniku multimediálních děl tvůrců jako Christian Marclay či Peter Greenaway. 

Švýcarský trombonista a skladatel Roland Dahinden studoval na Musikhochschule ve Štýrském Hradci a na Scuola di Musica di Fiesole ve Florencii. Specializuje se především na soudobou hudbu, improvizaci a jazz. Hrál téměř po celém světě a spolupracoval s významnými hudebníky jako Anthony Braxton, Miles Davis, Pièrre Favre, George Gruntz a Quincy Jones. 

Robin Rimbaud je jedním z nejkreativnějších muzikantů na poli experimentální elektroniky. Vystupuje pod svým uměleckým jménem Scanner, protože při živých vystoupeních využívá mobilní telefony a policejní skenery. Vytvořil hudbu k mnoha desítkám inscenací současného tance, včetně děl pro Londýnský královský balet a Merce Cunninghama. Spolupracoval s Bryanem Ferrym, Michaelem Nymanem, Stevem McQueenem i Laurie Andersonovou. 

Houslistka Agathe Max pochází z Francie, nyní však žije ve Velké Británii. Hraje na elektrické housle v kombinaci s elektronikou a analogovými stomp boxy. Mezi její hudební spolupracovníky patří Rhys Chatham, Carla Bozulich, Farewell Poetry a Animal Hospital. Podílela se i na tanečních projektech, na hudbě pro film, divadlo či různých instalacích.

Další  z účinkujících, violoncellista Pau Sola Masafrets se věnuje jak improvizované, tak komponované hudbě. Angažuje se v projektech kombinujících volnou improvizaci, současný jazz, současnou vážnou hudbu, hudební divadlo a performance.

Hobojista Arthur Klaassens kombinuje tradiční a experimentální hudbu. Jako hráč, aranžér a programátor vždy hledá neobvyklé úhly pohledu na repertoár novodobé hudby. Jeho debutové CD Ratio vyšlo v roce 2021 u nizozemského vydavatelství 7 Mountain Records.  Je spoluzakladatelem Tria Cortado, unikátního dechového tria ve složení flétna, altový hoboj a basklarinet.

Baskytarista John Eckhardt hraje nejnáročnější současný kontrabasový repertoár, ale píše i vlastní hudbu. Spolupracoval s mnoha skladateli včetně Pierra Bouleze, špičkovými skupinami nové hudby, jako jsou Ensemble Modern, improvizátory od Evana Parkera po Elliotta Sharpa. Podílel na více než třiceti nahrávkách, mezi nimiž je mistrovské dílo Iannise Xenakise Theraps, a vydal i tři sólové nahrávky.

Flétnista Daniel Havel je členem Ostravské bandy a Prague Modern, ansámblů zaměřených na soudobou hudbu, a pravidelně spolupracuje s orchestry jako Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, PKF – Prague Philharmonia, Česká filharmonie, Pražský komorní orchestr a další. S Ostravskou bandou koncertoval i v Carnegie Hall, Lincolnově centru a na festivalu Pražské jaro. Sólově se podílí na uvádění a premiérování skladeb českých soudobých skladatelů.

Perkusista Martin Švec je posluchačem doktorského studia JAMU v Brně a členem orchestru Národního divadla Brno. Zúčastnil se marimbových soutěží v Bamberku a Montesilvanu. Vystoupil s mnoha světovými hudebníky jako jsou například flétnistkou Áshildur Haraldsdóttir, bubeníkem Paulem Rennickem, basklarinetistou Garethem Davisem a hostoval v souboru DAMA DAMA. Je členem orchestru Národního divadla Brno a bratislavského EnsembleSpectrum.

Foto:  Bas de Brouwer, Marek Bouda, archiv festivalu