Jan Klár (1945–2024)
Ve věku devětasedmdesáti let zemřel v sobotu 28. prosince tanečník a choreograf Jan Klár, někdejší sólista Pražského komorního baletu, který po dvě dekády spolupracoval s Pavlem Šmokem. V roce 2023 obdržel Klár ocenění Master Prix za celoživotní přínos kultuře, které uděluje Nadace Život Umělce.

V době svého aktivního působení na scéně patřil Jan Klár k tanečníkům, u nichž se baletní technika snoubí s přirozenou hereckou charakterizační schopností. Jako tanečník začínal v šedesátých letech v Československém souboru písní a tanců a v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. K souboru Balet Praha se Klár přidal v roce 1969, kdy se Pavel Šmok chystal s částí tanečníků odjet do Basileje a přijmout místo šéfa baletu. Klár v Basileji působil jednu sezonu, poté se vrátil do Armádního uměleckého souboru a několik let působil v baletu Národního divadla. V roce 1976 se stal členem Šmokova Pražského komorního baletu, kde setrval až do roku 1987 a vystupoval v choreografiích Šmoka i dalších tvůrců.

Představil se v Tarasu Bulbovi (1972), Listech důvěrných (1976), Záskoku (1977), Hirošimě (1978) nebo televizním zpracování Pohádky o Honzovi (1979), v Loutkáři (1980, Magdeburg) a zejména v hlavní postavě choreografie Z mého života (1983). Jako choreograf uvedl v Pražském komorním baletu dva krátkometrážní kusy: Toro (1981) a Plavovlásky (1986). Spolupracoval na činoherních inscenacích, v Národním divadle připravil tituly: Marná lásky snaha Williama Shakespeara, Slečna Julie Augusta Strindberga, Klicperův Zlý jelen nebo Verdiho operu Síla osudu. Později se jako choreograf podílel na mnoha činoherních inscenacích v tuzemských regionálních divadlech. Klár absolvoval v roce 1965 pražskou Taneční konzervatoř a později vystudoval choreografii na taneční katedře HAMU.
Jan Klár se narodil 18. ledna roku 1945 a zemřel 28. prosince roku 2024.
Foto: z archivu J. Klára
Příspěvky redakce
- Sbor Kajetán uzavře sezonu dvojicí koncertů. Představí repertoár pro soutěže v Polsku i Kalifornii
- Kytaristé popadesáté k poctě raného romantika Johanna Kaspara Mertze
- As One. Dominika Škrabalová v Drážďanech jako transgender osoba
- V Litomyšli představí podobu budoucí Vltavské filharmonie. Návštěvníci si ji projdou ve virtuální realitě
- Alena Hron až v Japonsku
Více z této rubriky
- Hornista Jan Vobořil ml. uspěl na soutěži v Markneukirchenu
- Národní divadlo Brno rozšiřuje program pro podporu vzniku nových inscenací
- Jan Málek (1938–2026)
- Ceny OSA za rok 2025 pro Koženou, Srnku, Temla či Ebena
- Petr Popelka od sezony 2029/30 coby hudební ředitel povede Bavorskou státní operu
- Pražská konzervatoř mění organizační strukturu. Zaměří se na duševní zdraví studentů
- Jakub Hrůša bude prezidentem Smetanovy Litomyšle
- Česká hudební rada otevřela debatu o budoucnosti hudebního vzdělávání i postavení umělců
- Kompoziční soutěž příbramského Dvořákova festivalu vyhrála Markéta Kapustová
- Dědická kauza spojená s majetkem po herečce Budínové míří před soud. Figuruje v ní i Gabriela Beňačková