Janáčkův oblíbený liščí příběh rozehrají v Linci
Velký sál lineckého Musiktheateru žije liščím příběhem. Pod tvůrčím vedením dirigenta Markuse Poschnera a režiséra Petera Konwitschného je na pořadu dne inscenování Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to dokonce pod titulem z originálu věrněji přeloženým jako Die gerissene Füchsin, namísto obvyklého familiárního Das schlaue Füchslein (Chytré liščátko). Premiéra nového nastudování se uskuteční 29. března, v titulní roli účinkuje Carina Tybjerg Madsen.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočního stromu republiky a nalezení jedenáctiměsíční Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. Příhody lišky Bystroušky je opera o třech dějstvích, složená v letech 1921–1923. Premiéra se konala v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924, na loňský rok tedy připadlo její sté výročí. Bystrouška je jedním z nejhranějších děl skladatele jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách. V německy mluvících zemích se obvykle uvádí pod názvem Das schlaue Füchslein (Chytré liščátko), nikoli však v popisovaném případě. V Linci zvolený Die gerissene Füchsin totiž reflektuje přístup režiséra.
Pod roztomilým názvem Příhody lišky Bystroušky byla a je tato opera Leoše Janáčka často vyprávěna jako uličnická a roztomilá série anekdot ze zvířecí říše. Jak vtipný je však život lišky Bystroušky, která se nechá chytit lesníkem, zabije hejno slepic a po dalších dobrodružstvích je nakonec zastřelena? Tyto otázky si klade režisér Peter Konwitschny. Přináší divadelně rozmanitou analýzu společenského chování a mocenských struktur. Kontrast mezi člověkem a zvířetem se zde stává konfrontací mezi klidnou starší generací a vitalitou mládí. Hudebního nastudování se chopil šéfdirigent lineckého Brucknerova orchestru Markus Poschner. Nejbližší reprízy se konají 3., 16. dubna a 2., 19. a 30. května. V obsazení nefigurují čeští umělci, zato je součástí představení breakdance.
Foto: Robert Josipovic
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou
- K poctě Lukáše Hurtíka. Historické varhany Slovenska znějí popětatřicáté
- Jihočeské premiéry. Sezonu načne Čardášová princezna, v plánu je i Don Giovanni
- Do Kladrub během léta zavítá i Jiří Vodička