Janáčkův oblíbený liščí příběh rozehrají v Linci
Velký sál lineckého Musiktheateru žije liščím příběhem. Pod tvůrčím vedením dirigenta Markuse Poschnera a režiséra Petera Konwitschného je na pořadu dne inscenování Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to dokonce pod titulem z originálu věrněji přeloženým jako Die gerissene Füchsin, namísto obvyklého familiárního Das schlaue Füchslein (Chytré liščátko). Premiéra nového nastudování se uskuteční 29. března, v titulní roli účinkuje Carina Tybjerg Madsen.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočního stromu republiky a nalezení jedenáctiměsíční Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. Příhody lišky Bystroušky je opera o třech dějstvích, složená v letech 1921–1923. Premiéra se konala v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924, na loňský rok tedy připadlo její sté výročí. Bystrouška je jedním z nejhranějších děl skladatele jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách. V německy mluvících zemích se obvykle uvádí pod názvem Das schlaue Füchslein (Chytré liščátko), nikoli však v popisovaném případě. V Linci zvolený Die gerissene Füchsin totiž reflektuje přístup režiséra.
Pod roztomilým názvem Příhody lišky Bystroušky byla a je tato opera Leoše Janáčka často vyprávěna jako uličnická a roztomilá série anekdot ze zvířecí říše. Jak vtipný je však život lišky Bystroušky, která se nechá chytit lesníkem, zabije hejno slepic a po dalších dobrodružstvích je nakonec zastřelena? Tyto otázky si klade režisér Peter Konwitschny. Přináší divadelně rozmanitou analýzu společenského chování a mocenských struktur. Kontrast mezi člověkem a zvířetem se zde stává konfrontací mezi klidnou starší generací a vitalitou mládí. Hudebního nastudování se chopil šéfdirigent lineckého Brucknerova orchestru Markus Poschner. Nejbližší reprízy se konají 3., 16. dubna a 2., 19. a 30. května. V obsazení nefigurují čeští umělci, zato je součástí představení breakdance.
Foto: Robert Josipovic
Příspěvky redakce
- Via ad Artem připomene výročí Dvořákovy Stabat Mater
- Beethoven, Dvořák i nová česká symfonie. Karlovarští symfonikové představili sezónu 2026/27
- Festival Leoše Janáčka otevírá novou kapitolu. Nabídne hvězdné hosty, nové projekty i hudbu napříč regionem
- Kutnohorský festival komorní hudby i letos tematizuje Šostakoviče
- Vizovické zámecké kulturní léto Aloise Háby nabídne rodinné hudební příběhy
Více z této rubriky
- Via ad Artem připomene výročí Dvořákovy Stabat Mater
- Beethoven, Dvořák i nová česká symfonie. Karlovarští symfonikové představili sezónu 2026/27
- Festival Leoše Janáčka otevírá novou kapitolu. Nabídne hvězdné hosty, nové projekty i hudbu napříč regionem
- Kutnohorský festival komorní hudby i letos tematizuje Šostakoviče
- Vizovické zámecké kulturní léto Aloise Háby nabídne rodinné hudební příběhy
- Hana Blažíková a Jan Krejča společným cílem Hudebních výletů
- SOČR v Riegrových sadech
- ČRo D-dur: Dvousté výročí odchodu Carla Marii von Webera
- Žilinský komorní orchestr zakončí sezónu s Leošem Svárovským
- Západočeský symfonický orchestr uzavře sezónu premiérou i vzpomínkou na Belle Époque