Každoroční prázdninový festival Letní slavnosti staré hudby představil program svého 27. ročníku, kterým se bude linout leitmotiv mytologie a legend, a to nejen těch antických; tématem budou také legendární nebo legendami opředené skladby či skladatelé. Chybět nebude program inspirovaný středověkými světci nebo Ovidiovými Proměnami. Akce uskuteční mezi 16. červencem a 5. srpnem.

Letošní ročník Letních slavnostní staré hudby na sedmi koncertech to nejlepší ze staré hudby, ale také několik novodobých premiér. V rámci koncertních večerů se posluchači vydají například na cestu za nesmrtelnými příběhy olympských bohů, pěvce Orfea a jeho milované Eurydiky, argonauta Iásona a jeho osudové lásky a zrady vůči Médee či za mytickými postavami ve světských dílech Johanna Sebastiana Bacha. Průvodci jim budou přední interpreti mezinárodní scény, z nichž většina vystoupí v České republice poprvé.

„Mytologie je kolektivní pamětí a duší civilizace, z níž pramení naše představy o světě, životě i lidských hodnotách. Mýty a legendy nás od počátků provázejí jako univerzální příběhy, které inspirují umění napříč staletími – hudbu nevyjímaje. Na letošním festivalu se k nim vracíme jako k živému zdroji imaginace, objevování i sdílené paměti,“ uvádí k nadcházejícímu ročníku festivalu jeho hlavní dramaturgyně Jana Semerádová.

Slavnostní zahájení festivalu 16. července s podtitulem Legendae sanctorum bude patřit londýnskému vokálnímu souboru Stile Antico, který v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství připomene významné postavy křesťanské spirituality a představí hudební hagiografii renesanční Evropy. Zpívat se bude například ke cti sv. Jakuba, Ondřeje, Cecílie, Kateřiny či Františka z Assisi, od jehož smrti uplyne v roce 2026 rovných osm set let. Kromě toho zazní také další skladba opředená mnoha mýty, a to Allegriho Miserere mei, považované za „tajnou“ skladbu určenou pouze pro Sixtinskou kapli, kterou prý směl zpívat jen papežský sbor při tenebrae o Svatém týdnu a jejíž opis či provedení mimo kapli byly zakázány pod trestem exkomunikace. O nejslavnější únik se prý zasloužil čtrnáctiletý Mozart, který si ji údajně zapamatoval a zapsal, byť některé opisy (například Jana Dismase Zelenky) existovaly již dříve. A Allegriho doplní další legendární dílo, Palestrinova Missa papae Marcelli – mše k poctě papeže, která během Tridentského koncilu údajně „zachránila“ polyfonii v katolické liturgii, a její úzké sepjetí duchovního textu s polyfonní sazbou se zřejmě stalo jedním z argumentů pro zachování dosavadního hudebního provozu a další rozvoj vokální polyfonie.

Druhý koncert na Trojském zámku nabídne nadčasový příběh bájného pěvce Orfea, který se rozhodne zachránit z podsvětí svou milovanou ženu Eurydiku. Kusy G. Cacciniho, C. Monteverdiho či L. Periho uslyší posluchači v podání vlámského souboru Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, který se představí nejen jako pěvec, ale i jako instrumentalista na rozmanité dobové nástroje, a to především drnkací: theorbu, chitarrone, harfu či colascione.

Na Viaggio magico, čili magický výlet, s Iásonem a argonauty, vezme účastníky německý soubor I Zefirelli. Program sestavený z instrumentálního repertoáru raného italského baroka, plného působivých hudebních vyjádření rozmanitých citů, vášní a nálad, nabídne zpěv Sirén, ladný tanec nymf, dramatické mořské bouře i obdiv k oslnivému lesku zlatého pokladu. Připomene také odstíny osudového příběhu Iásóna a Médey – od bezbřehé lásky přes zradu až ke kruté pomstě – a nakonec zlato jako symbol krásy a triumfu, ale zároveň pomíjivosti a klamné iluze.

Koncert Violino virtuoso přenese posluchače do doby, kdy se housle staly středobodem hudebního světa a kdy italská škola definovala hranice technické dokonalosti a zároveň čerpala podněty z kulturního dědictví jiných národů, v čele s exotickou přitažlivostí Pyrenejského poloostrova. Program španělského souboru OBNI (Objeto Barroco No Identificado) pod vedením houslistky Miriam Hontany přinese temperamentní španělské rytmy a jiskřivé barvy, kompozice „houslového mága“ Francesca Marii Veraciniho, ikonickou Corelliho La Follii postavenou na divokém iberském tanci či legendární Tartiniho Ďáblův trylek – sonátu opředenou mýtem o skladatelově snu, v němž jej hře na housle učil sám ďábel… „Tato talentovaná mladá dáma se představí v Česku poprvé právě na Letní slavnostech staré hudby a troufám si říci, že jde o budoucí legendu na poli interpretace staré hudby,“ uvedla Jana Semerádová.

Program dalšího večera situovaného do romantické atmosféry Trojského zámku se vydá za kořeny západní i východní civilizace a vytvoří pomyslný hudební epos o jejich metamorfózách. Rámovat jej budou postavy z Ovidiových Proměn – nymfy Échó a Dafné, pěvec Orfeus a věštkyně Sibyla. Koncert s dramaturgií vytvořenou speciálně pro festival. Vystoupí íránsko-izraelský zpěvák, skladatel a hráč na setar Kiya Tabassian, který ve svém oboru patří k naprosté špičce. Ten uvede také premiéru své vlastní skladby na starý perský text. Představí se také syrská zpěvačka a hráčka na oud Waed Bou Hassoun. A posluchači se mohou těšit i na hudební bonbonek – perskou skladbu, která má téměř totožnou harmonii jako jedna z moravských lidových písní.

Koncert s titulem Phantasy bude pomyslnou poctou viole da gamba, nástroji, který díky svému sametovému a stříbřitému tónu i široké paletě artikulačních prostředků od jemného šepotu až po energické, dramatické akcenty platí za jeden z nejoblíbenějších v hudební historii. Posluchači koncertu v Lobkowiczkém paláci se vydají do zlatého věku anglických gambových consortů spolu se členy Vittorio Ghielmi Viol Quartet, jehož umělecký vedoucí Vittorio Ghielmi je velkým milovníkem českých zemí. Hudebník a ředitel oddělení staré hudby v salcburském Mozarteu k tomuto hudebnímu projektu sezval své bývalé studenty a pedagogické činnosti se bude věnovat i v rámci Akademie Versailles.

Na závěrečném koncertu festivalu s názvem Mythologia aeterna 5. srpna ožijí zejména v hlase německého basbarytonisty Andrease Wolfa mytické postavy z oper G. F. Händela, H. Purcella a světských kantát J. S. Bacha, zkomponovaných na zakázku Lipské univerzity či k poctě saské panovnické rodiny. Hudební doprovod bude patřit domácímu Collegiu Marianum pod vedením Jany Semerádové.

foto: archiv festivalu a redakce

Facebook X E-mail WhatsApp