Luděk Golat (1954–2024)
Ve věku sedmdesáti let zemřel operní pěvec a režisér Luděk Golat, který se zasloužil o rozvoj ostravské opery a v letech 1999 až 2009 působil také jako ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Ostravský rodák Luděk Golat studoval zpěv na Pražské konzervatoři a HAMU u Jindřicha Jindráka, později k pěveckému oboru připojil i režii, kterou studoval na téže fakultě u Ladislava Štrose a Milana Macků. Svoji uměleckou dráhu zahájil jako pěvec, nejprve v hradecké opeře, posléze v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a jako umělecký aspirant na AMU. V roce 1984 se stal sólistou tehdejšího Státního divadla, dnešního Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde působil až do roku 1990. V té době působil pěvecky i v Komorní opeře Praha a vyučoval na Pražské konzervatoři a JAMU. Od roku 1992 byl šéfem operního souboru ostravského divadla a v roce 1999 byl jmenován jeho ředitelem, současně však zůstal i ve vedení operního souboru.
Mezi Golatovy významné počiny patřila nastudování oper Giovanna d’Arco (2001), Bastien a Bastienka (1991), Brundibár (2001), Sedlák kavalír (2003) nebo Madama Butterfly (2003). Kromě uměleckého a dramaturgického rozvoje ostravské opery byla za Golatova působení uskutečněna i rekonstrukce Divadla Antonína Dvořáka a inicioval při divadle rovněž vznik dětského operního studia. Kromě opery se Golat věnoval Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Janáčkovy Hukvaldy, u jehož zrodu stál, podílel se na jeho programu a v jeho režii bylo na festivalu uvedeno několik titulů, např. Archa Noemova (1995), Eufrida před branami Tymén (1997), Midasovy oslí uši (1998) nebo dětské opery Ogaři (1999) a Brundibár (2001). Spolupráci s ostravskou scénou ukončil nedobrovolně v roce 2009. V následujících letech režíroval desítky operních inscenací po celém světě a nesmazatelně se tak zapsal do dějin nejen ostravské a české divadelní kultury.
Luděk Golat se narodil 28. dubna 1954 v Ostravě, zemřel 26. května 2024.
foto: Ludek Golat - Facebook Fans page
Příspěvky redakce
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
Více z této rubriky
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Soutěž Pro Bohemia Ostrava ocenila mladé dechaře, klavíristy a zpěváky
- Dvořákova Praha zkoumala vztah Čechů ke klasické hudbě. Denně ji poslouchá desetina národa
- Robert Kružík příštím hudebním ředitelem pražského Národního divadla
- Akademie MenART otevírá nominace na ocenění pro pedagogy zušek
- Ceny Plzeňský Orfeus 2025 pro instrumentalisty i skladatele
- Adam Slunečko vítězem soutěže PRAGuitarra Clásica
- Cena Anděl pro Alinde Quintet. Poprvé vyhrál dechový soubor
- Pavel Duda vítězem kompoziční soutěže festivalu Věčná naděje
- KlasikaPlus.cz hledá správce sociálních sítí