Luděk Golat (1954–2024)
Ve věku sedmdesáti let zemřel operní pěvec a režisér Luděk Golat, který se zasloužil o rozvoj ostravské opery a v letech 1999 až 2009 působil také jako ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Ostravský rodák Luděk Golat studoval zpěv na Pražské konzervatoři a HAMU u Jindřicha Jindráka, později k pěveckému oboru připojil i režii, kterou studoval na téže fakultě u Ladislava Štrose a Milana Macků. Svoji uměleckou dráhu zahájil jako pěvec, nejprve v hradecké opeře, posléze v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a jako umělecký aspirant na AMU. V roce 1984 se stal sólistou tehdejšího Státního divadla, dnešního Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde působil až do roku 1990. V té době působil pěvecky i v Komorní opeře Praha a vyučoval na Pražské konzervatoři a JAMU. Od roku 1992 byl šéfem operního souboru ostravského divadla a v roce 1999 byl jmenován jeho ředitelem, současně však zůstal i ve vedení operního souboru.
Mezi Golatovy významné počiny patřila nastudování oper Giovanna d’Arco (2001), Bastien a Bastienka (1991), Brundibár (2001), Sedlák kavalír (2003) nebo Madama Butterfly (2003). Kromě uměleckého a dramaturgického rozvoje ostravské opery byla za Golatova působení uskutečněna i rekonstrukce Divadla Antonína Dvořáka a inicioval při divadle rovněž vznik dětského operního studia. Kromě opery se Golat věnoval Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Janáčkovy Hukvaldy, u jehož zrodu stál, podílel se na jeho programu a v jeho režii bylo na festivalu uvedeno několik titulů, např. Archa Noemova (1995), Eufrida před branami Tymén (1997), Midasovy oslí uši (1998) nebo dětské opery Ogaři (1999) a Brundibár (2001). Spolupráci s ostravskou scénou ukončil nedobrovolně v roce 2009. V následujících letech režíroval desítky operních inscenací po celém světě a nesmazatelně se tak zapsal do dějin nejen ostravské a české divadelní kultury.
Luděk Golat se narodil 28. dubna 1954 v Ostravě, zemřel 26. května 2024.
foto: Ludek Golat - Facebook Fans page
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba