PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vivaldi měl prokazatelné obchodní a umělecké kontakty s českými zeměmi.“

„Jeho hudební jazyk je přijatelný širokými posluchačskými vrstvami. A atraktivitu jeho nedlouhých instrumentálních koncertů často zvyšují programní názvy.“

„Na danou dobu je navíc neobvyklé, že skladatel vydal koncerty s doprovodnými sonety.“

V muzikantské hantýrce Čtveráci. Jinak Čtvero ročních dob. Vivaldiho čtyři programní houslové koncerty zaznívají v české metropoli už po léta málem denně na komerčních koncertech pro turisty. Ať už je důvod jakýkoli, pravdou však je, že do Prahy patří. Tištěnou sbírku vlastních skladeb obsahující mimo jiné i Le quattro stagioni věnoval totiž autor v roce 1725 hraběti Václavu z Morzinu, jehož palác v nynější Nerudově ulici, známý také jako Dům U mouřenínů, je dodnes významnou barokní památkou Malé Strany.

„Václav Kapusta hebkým tónem podpořil elegický charakter hlavního tématu, zatímco ve třetí a páté variaci uplatnil spolehlivou techniku.“

 „Rychlý pohyb spolu s gradační dynamikou obsahuje v Rejchově skladbě kóda, která v Kapustově podání vyzněla jako efektní závěr kompozice.“ 

„Coby přídavek znovu zazněla Mozartova předehra, která pod Iwasakiho vedením sršela pozitivní energií.“

Součástí programové nabídky Plzeňské filharmonie jsou tzv. mimořádné koncerty, s nimiž tento orchestr zajíždí do menších měst a lokalit Plzeňského kraje. Jednou z tradičních zastávek je i Kdyně v okrese Domažlice, kdysi významné středisko textilního průmyslu. V pátek 16. května zde ve Společenském sále místní Sokolovny pod taktovkou šéfdirigenta tělesa Chuheie Iwasakiho zazněly skladby W. A. Mozarta, Antonína Rejchy a Antonína Dvořáka. Jako sólista vystoupil první fagotista orchestru Václav Kapusta.

„Sólista dokázal tento jev předat naprosto znamenitě.“

„Interpret navzdory složitosti díla dokázal formou provést srozumitelně, což je z hlediska interpretačního uchopení a vyznění často nesnadné.“

„Šavlový tanec je známý zejména v orchestrální verzi. Na koncertě zazněla transkripce klavíristy a dirigenta Alana Bushe, ale neméně znamenitá.“

Klavírní recitál Karla Košárka zanechal v Redutě Moravské filharmonie Olomouc atmosféru virtuozity i prosté obyčejnosti, kterou dodaly fragmenty lidových nápěvků. Publiku se dostalo možnosti nahlédnout do období romantismu zastoupeného Bedřichem Smetanou a Franzem Listzem, také však poznalo hudbu dvacátého století, která nabyla značné variability. Sólista završil koncert brilantním provedením světoznámého Šavlového tance a po velmi dlouhém potlesku se rozloučil přídavkem s prvky jazzu a posluchače nechal odejít s pocitem lehkosti.

„Ještě předcházejícího večera by náhodný chodec netušil…“

„Odměnou jim byl jeden z nejautentičtějších a nejčistších hudebních zážitků sezóny.“

„Paní sbormistryně Tereza Válková oznámila posluchačům zprávu o nově vytvořeném CD flétnistky a fagotistky Michaely Koudelkové.“

Osmý, závěrečný koncert 13. sezóny cyklu Bacha na Mozarta! se uskutečnil v brněnském kostele sv. Janů ve čtvrtek 15. května. Na programu Czech Ensemble Baroque Choir, především jeho loni vzniklé odnože Silentium! ensemble pod vedením sbormistryně Terezy Válkové, prozářila chrámové ticho pečlivě vybraná moteta Georga Philippa Telemanna, skladby jeho předchůdce Heinricha Schütze a jedna od Philippa Friedricha Böddeckera. Pravou barokní atmosféru vykreslil pečlivě stavěný sbor a dobové nástroje. Pětistrunný kontrabas Jána Prievozníka, theorba Kateřiny Maňákové, flétna i fagot Michaely Koudelkové a varhanní pozitiv Marka Čermáka dotvářely vznešený hlahol pod barokní klenbou chrámu.

„Marek Šedivý se představil jako dirigent se smyslem pro precizaci a detail.“

„Na otázku, co je to basetový roh, odpovídal Matej Veselka se smíchem po koncertě: ‚Je to semínko od basklarinetu, něco mezi klarinetem a basklarinetem, nemá to nic společného s pejskem basetem.‘“

„Nápad, se kterým autor ke kompozici přistoupil, je podobný šifrovacímu stroji se stejným názvem, který používali špioni ve válkách.“

Závěr abonentního cyklu „B“ Filharmonie Bohuslava Martinů se konal 15. května v Kongresovém centru ve Zlíně a přinesl příjemný program. Orchestr pod taktovkou Marka Šedivého hrál nejprve Fantazii a fugu c moll, BWV 537 Johanna Sebastiana Bacha a následně dva Koncertní kusy pro klarinet, basetový roh a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólové party přednesli na klarinet Anna Paulová a na basetový roh Matej Veselka. Na závěr zazněla skladba Edwarda Elgara Enigma, variace na originální téma pro orchestr, op. 36, která dala jméno celému večeru. Krásný večer s krásnou hudbou…

„Vyprodané sály na letošním ročníku festivalu jasně dokazují, že dozrála nová generace posluchačů, jež si ke komorní hudbě našla svoji cestu.“ 

„U Rachmaninova se nedá nic předstírat ani ošidit, těch pětatřicet minut se musí hrát naplno. Ivan Ženatý se svého úkolu zhostil s jistotou beroucí dech.“ 

„Při jemnosti Martina Kasíka zaslechneme i obracení listů s notami. Hned nato interpret strhne bouři.“

Také další koncert 47. ročníku Pardubického hudebního jara, pořádaný ve čtvrtek 15. května v Gočárově galerii v Automatických mlýnech, se stal oslavou komorní muziky v její nejkřišťálovější podobě. Dvě sonáty pro housle a klavír z počátku 20. století od Sergeje Rachmaninova a Bohuslava Martinů přednesli špičkoví čeští interpreti Ivan Ženatý a Martin Kasík k nápadné spokojenosti publika.

„Filippo Mineccia zaujal hned svým vstupem v árii Barbara dira effera dokonalými virtuózními běhy, jejich rytmickým tepem i moc dobrou výrazovou útočností v duchu textu.“

„Projev Gabriely Eibenové lze označit za stylově svrchovaný, vyzrálý v dokonalém frázování, muzikální.“

„Hráči Plzeňské filharmonie umí reagovat na požadavky kvalifikovaných dirigentů…“

Gotická katedrála sv. Bartoloměje v Plzni dne 14. května zažila zajímavý stylový koncert z díla mistra českého baroka Jana Dismase Zelenky pod poetickým názvem Noc se Zelenkou. Plzeňskou filharmonii vedl Adam Viktora, varhaník a zakladatel souboru Ensemble Inégal, uznávaný odborník v daném slohu. Pro sólové vstupy si zvolil sopranistku Gabrielu Eibenovou a kontratenoristu Filippa Minecciu. Koncertním mistrem orchestru byla Magdaléna Malá.

„Se Semjonem Byčkovem a Jakubem Hrůšou je to jako hrát komorní hudbu.“

„Emocionalita neznamená pracovat pouze na základě intuice.“ 

„Znakem skvělé hudby je, že při každém jejím provedení najdete něco nového, co lze jejím prostřednictvím sdělit.“

Jednasedmdesátá sezóna Janáčkovy filharmonie Ostrava se chýlí k závěru. Finální tečku za ní napíše koncert 23. května, kdy v roli sólistky do moravskoslezské metropole zavítá japonsko-kanadská houslistka Karen Gomyo. Světově vyhledávaná interpretka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odhaluje, čeho si nejvíce cení na práci s dirigenty, jak jsou po ni důležité emoce nebo kde nachází inspiraci mimo hudební svět. V závěru se Karen Gomyo zamýšlí i nad rolí, kterou by klasická hudba měla v dnešním světě hrát.

„Karel Kovařovic nadějného basistu okamžitě přijal do svého operního souboru.“

„Za pětatřicet let v Národním divadle vystoupil celkem ve 212 úlohách během více než pěti tisíc představení.“

„Pravnuk Lukáš na letní olympiádě v Barceloně bral roku 1992 zlato, o čtyři roky později v Atlantě stříbro.“

Trojnásobně se liší od většiny z těch, kterými se tento cyklus dlouhodobě zabývá. Ano, podobně jako třeba spisovatel Ota Pavel se basista, režisér a příležitostný herec Emil Pollert původně jmenoval Popper; nicméně o jeho židovském původu není v žádném z jeho životopisů zmínka. Nebyl také většinovou českou společností nikterak šikanován ani on, ani později jeho rozvětvené potomstvo. A s tím může rovněž souviset skutečnost, že Emil Pollert neměl nikdy potřebu se vydat daleko do světa, protože náramně uspěl doma.