PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

„První skladbou byla Žárlivost, Leoš Janáček tu dal průchod své sršatosti a úsečnosti víc než melodické lince. V podání dirigenta Daviese se ale provedení s emočním podtextem skladby příliš nepotkalo.“

„Festival Špilberk byl ukončen důstojně a radostně a publikum si odnášelo výjimečný zážitek.“

Festival Špilberk se dostal do finále, které ukončilo letošní hudební hody v brněnské pevnosti, kde v minulosti zněly jen povely, střelba a nářek vězňů v kasematech. To vše je bohudík dávnou minulostí a dnešní návštěvníci už pevnost nad Brnem vnímají jen jako romantickou kulisu k pohodovému letnímu večeru. Ve čtvrtek 25. srpna se na posledním letním hudebním večeru představila publiku domácí Filharmonie Brno se svým šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem a přinesla lákavý program s podtitulem Z Brna do Nového světa.

„Povídali si spolu pomocí nástrojů, které jako by se proměnily v hlasy. A kromě výšek not intonaci určovala právě artikulace a nespočet dalších výrazových prostředků, se kterými hráči experimentovali.“

„Nálady se měnily po pár frázích, nelze však říci, že by posluchače mátly, ba naopak. Měla jsem pocit, že jsem chvíli přítomna na rockovém koncertě, který se rázem přenáší až do zemí Orientu.“

O naprosto fenomenální představení výběru děl nedávno znovuobjeveného skladatele Antona Neumanna se ve čtvrtek 25. srpna zasloužila Musica Figuralis pod vedením nenahraditelného Marka Čermáka. Dva skladatelovy flétnové koncerty za jejich doprovodu osobitě premiérovala Jana Semerádová. Afektovaností společně pohlcovali všechno kolem sebe a skvostné prostory sálu Arcibiskupského paláce v Olomouci dobovou atmosféru dokonale podtrhly. Příznivci Olomouckých barokních slavností měli možnost prožít jednoznačně jeden z nejsilnějších zážitků v rámci desátého ročníku tohoto festivalu.

„Myšlenka festivalu vznikla díky varhanám v mém rodném městě Hrušovany nad Jevišovkou a ve vedlejším Drnholci.“

„Navázali jsme dobré kontakty především se samosprávami obcí – a na ty teď navazujeme.“

„Další ročníky festivalu bych chtěla rozšířit o nástroje Silberbauerových žáků.“

Třetím rokem jsou v centru pozornosti festivalu založeného na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska varhany. Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož třetí ročník začíná 27. srpna, iniciovala a vede varhanice Kateřina Málková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje odkaz Josefa Silberbauera, zmiňuje minulé dva ročníky a shrnuje program toho letošního. Nástroje znojemského mistra se nerozpakuje srovnávat s díly mnohem známějšího německého varhanáře Gottfrieda Silbermanna, Bachova současníka.

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti… A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“

„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“

„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“

Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.

„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“

„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“

„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“

Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.

„Způsob, jakým Kněžíková emotivně a dramaticky zazpívala na vrcholu večera Gounodovu lyrickou, nicméně tušeně tragickou Julii, byl impozantní.“

„Robert Jindra k tomu přidal přátelské pochopení, vysílající směrem k pěvcům potvrzení znaleckého výrazu a jistoty.“

Zahájení týdenního festivalu skla Křišťálové údolí a Koncert pro Liberecký kraj jako vstup do programu hudebního festivalu Lípa Musica, to byl úterek v severočeské metropoli, usilující pro rok 2028 o získání titulu Evropské hlavní město kultury. Hvězdou operního koncertu byla v libereckém divadle sopranistka Kateřina Kněžíková. Spolu s ní vystoupil tenorista Daniel Matoušek.

„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“

„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“

„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“

Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie…

„Nedlouhá pouť Fritze Weisse začala i skončila na svatého Václava: 28. září 1919 se narodil v Praze, 28. září 1944 zahynul v koncentračním táboře.“

„S jeho veřejným vystupováním byl 15. března 1939 konec, ale s orchestry Ludvíka, Dvorského či Vlacha spolupracoval jako aranžér.“

„Snad z dojemné potřeby doprovodit svého otce nastoupil ‚Fricek‘ v Terezíně dobrovolně do transportu směr Osvětim, kde měl při selekci osudovou smůlu.“

Šestý díl seriálu Až na konec světa patří Fritzi Weissovi, který byl nejen instrumentalistou, ale také aranžérem a kapelníkem. Nadějnému talentu oddanému jazzové hudbě bylo po 15. březnu 1939 nejprve znemožněno pokračovat ve veřejném vystupování, dva roky nato byl deportován do Terezína a později zahynul v pouhých pětadvaceti letech v Osvětimi.

„Dvořákovo Rondo Adam Klánský přednesl s neomylnou intonační jistotou a vřelým, kultivovaným tónem.“

„Martin Kasík se svého partu ujal s přehledem technicky výtečně vybaveného a přizpůsobivého hráče. Jeho vystoupení vskutku patřilo k vrcholným festivalovým okamžikům.“

Slavnostní fanfáry v podání žesťové sekce Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně ukončily v sobotu 20. srpna Chopinův festival, jeden z našich nejstarších hudebních festivalů. Představuje svého druhu jedinečný souběh lázeňského života s každodenními kulturními událostmi. Dobrá propagace, ale zřejmě i touha po živé hudbě po covidové pauze přinesly stoprocentní návštěvnost všech koncertů i doprovodných akcí.

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

„Ten, kdo prošel Kantilénou, tak se v životě po lidské stránce neztratí, má dobrý základ. A to říkám ne proto, že jsem sbor vedl, ale že jsem jím jako dítě prošel…“

„Věřím, že se to nějak podaří, včetně zabezpečení rodiny. Když je člověk sám a věnuje se jen své hudbě, je to také něco jiného, ale o tom, podle mého, život není…“

„V tuzemsku funguje řada schopných agentur i manažerů, ale bohužel nemají prostor přijmout někoho dalšího.“

Docent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dirigent souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno Jakub Klecker má za sebou pět let ve funkci hudebního ředitele operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a následné tři sezóny v pozici šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc…