PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kateřina Kněžíková písním dává přirozenost i přesnou míru stylizovanosti, jak ji nachází na pomezí prostoty a operních zkušeností.“

„Krásná hudba s velkoryse klenutými kantilénami.“

„Harfa, pod rukama Kateřiny Englichové znějící vznešeně, zřetelně i barvitě, dodává písním mnoho nápadité a sváteční neobvyklosti.“

Album jim pokřtil horolezec Radek Jaroš, v roce 2014 pokořitel K2, druhé nejvyšší hory světa. Název nové nahrávky nemá sice s velehorami nic společného, ale bylo to během koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl vtipné, nápadité a milé. Kateřina Kněžíková s Kateřinou Englichovou, které natočily a uvádějí písně s harfou, mají totiž na obalu desky napsáno K2…

Pokud chce někdo slyšet ´jiného Haydna´, neměl by si nechat Návrat Tobiáše ujít.“

„Živý repertoár děl, která se různě po světě hrají, je jako ekosystém – čím větší je jeho diverzita, tím je zdravější a udržitelnější.“

„Vše se dělá doslova na zelené louce, ale o to více tento typ projektu přitahuje skutečné nadšence a lidi, kteří dělají umění z přesvědčení.“

Hudební festival Znojmo uvede v pátek v premiéře vlastní inscenaci Haydnova starozákonního apokryfního oratoria Návrat Tobiáše. V Jízdárně Louckého kláštera se bude hrát po tři večery. Na provedení se podílí pětice pěvců od Lucie Kaňkové přes Shiru Patchornik, Dagmar Šaškovou a Theodora Brownea po Adama Plachetku. Czech Ensemble Baroque řídí Roman Válek. Scénické nastudování je dílem režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře, který v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dílo i svůj přístup k němu. Jedná se o hudební divadlo, byť zpracovává partituru oratoria, říká.

„Jan Hora patří ke známým českým varhaníkům, kteří i přes svůj vysoký věk stále koncertují – například opakovaně na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum.“

„Závěr koncertu patřil osmé a šesté části z devíti Meditací o mystériu Nejsvětější Trojice Oliviera Messiaena, tedy posluchačsky velmi komplikovaným dílům.“

Pořadatelé jedenáctého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery přizvali na druhý koncert letos už pětaosmdesátiletého českého varhanního virtuosa Jana Horu. Ten připravil program sestávající z děl Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Leopolda Zvonaře, současného Jiřího Temla, francouzského Arthura Honeggera a Oliviera Messiaena – jednalo se tedy o technicky i posluchačsky celkem náročný koncert. Návštěvnost byla hojná, ostatně jako vždy na tomto druhu produkce ve svatém Vítu. Nicméně v průběhu dvou Messiaenových Meditací několik skupin lidí odešlo, ale o tom níže.

„Sám Baborák zeširoka vysvětluje koncepci a dramaturgii alba brilantním a poučeným průvodním slovem v bookletu.“

„Jejich hra má prostě styl. Potěší skvělou hudební komunikací a jakousi radostí, která vysvítá z jejich báječné souhry.“

„Díky kreativnímu přístupu se povedly úpravy, které mají skvělou životnost a výsostnou uměleckou kvalitu.“

Spolupráce mezinárodně renomovaného hornisty Radka Baboráka s hudebním vydavatelstvím Animal Music pokračuje novým, v pořadí šestým počinem. Album s názvem Baborák Ensemble: Hornové kvintety vyšlo 17. června a přináší skladby tří autorů hudebního romantismu v nových úpravách pro lesní roh a smyčcové kvarteto…

„Baborákův nástroj zazněl v plné kráse ušlechtilého tónu, veden velkým citem pro interpretaci romantické hudby.“

„Dirigent měl stavbu koncertu pevně promyšlenou, o orchestru se tudíž nedá říct, že pouze doprovázel, nýbrž byl integrální součástí působivého celku.“

Hudební festival Živé pohraničí, za kterým stojí Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, otevřely ke konci minulého týdne dva koncerty. Zněla na nich hudba českých a německých autorů. V regionu je ještě stále živé povědomí o nutnosti hojit rány z minulosti, které souvisejí s druhou světovou válkou a poválečným odsunem německy hovořících obyvatel.

„Pokles návštěvnosti v České republice je místy až padesátiprocentní a i významné festivaly, které nemívaly problém po spuštění předprodejního systému naplnit kapacity i za pár hodin, stále nemají sály prodané.“

„Před dlouhou řadou let jsme se rozhodli, že půjdeme cestou čistě nekomerční. To znamená, že se nebudeme sklánět před mainstreamem.“

„Na stole je spíše v tuto chvíli úvaha, jak udržet festival v této kvalitě, třeba i na úkor toho, že se sníží na nějakou dobu počet koncertů.“

Už jedenadvacet let přináší Lípa Musica hudební zážitky na řadě míst Libereckého a Ústeckého kraje a v uplynulých deseti letech i v saském příhraničí. Na festivalu, pořádaném na přelomu léta a podzimu, mohou posluchači prožít setkání s hudbou a umělci velmi zblízka. Budovat ovšem takovou hudební přehlídku v bývalých Sudetech je trnitá cesta. I po sedmdesáti letech je tam patrná vykořeněnost a absence vztahu k hodnotám. Je to běh na dlouhou trať a zároveň nádherná výzva, říká ve velkém rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš.

„Dirigent Rustioni Berliozovu operu výstižně charakterizoval třemi slovy: efektní, spektakulární, naturalistická.“

„Na těchto dvou inscenacích si divák mohl zcela jasně uvědomit, co je to moderní operní divadlo 21. století a co jen sled prázdných nápadů s vnějším kalkulem zaujmout.“

Mnichovskými slavnostními hrami každoročně vrcholí operní a baletní divadelní sezóna v Bavorské státní opeře. Na mezinárodní festival, který se letos pořádá ve dnech 24. června až 31. července, se každoročně sjíždějí milovníci oper doslova z celého světa. Však také má festival každoročně co nabídnout. Letos jsou vedle třinácti oper uvedeny také čtyři balety, pět komorních koncertů, písňové recitály… Podívejme se blíže na dvě inscenace první poloviny letošního programu – operní bilogii Les Troyens od Hectora Berlioza, uvedenou 6. a 10. července, a na festivalovou premiéru inscenace opery Ďáblové z Loudunu od Krzysztofa Pendereckého.

„Výkon tenoristy Jörga Schneidera umocňují příjemné vystupování a až odzbrojující přirozená lidskost, s níž vstupuje do kontaktu s publikem.“

„Estermannova kompozice přináší hudbu jedinečného výrazu, zbaveného jakéhokoli eklekticismu.“

Na druhý z koncertů festivalu Hudební léto Kuks letos přijala pozvání trojice rakouských umělců. V sobotu 9. července v kostele Nejsvětější Trojice vystoupil tenorista Jörg Schneider s varhaníkem Wolfgangem Kogertem. Třetím Rakušanem byl skladatel Kurt Estermann, jehož uvedené Čtyři šporkovské árie pro varhany vznikly na objednávku festivalu.

„V provedení Janáčkovy filharmonie pod taktovkou dirigenta Spurného nebyl ani náznak papouškování a schematičnosti, naopak, co skladba, to odlišný a osobitý emocionální vesmír.“

„Nejde jen o to, dodržet nějaké normy a hrát s mechanickou přesností, ale naplnit hudbu skutečným životem. A to se orchestru podařilo.“

Janáčkova filharmonie Ostrava nelení ani o velkých prázdninách. Tentokrát zavítala do nedaleké Opavy. Kostel svatého Václava je dějištěm abonentní koncertní řady, která se tradičně těší velké oblibě Opavanů. Nejinak tomu bylo v neděli 10. července, kdy JFO vystoupila po boku mladičké francouzské trumpetistky Lucienne Renaudin Vary v klasicistním programu. Provedení děl Jana Křtitele Vaňhala, Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta řídil dirigent Vojtěch Spurný.

„Není nic snazšího než připravit pro večer tohoto typu směs ukázek ověřených časem; dramaturgie ale 8. 7. 2022 zvolila jiný, neotřelý způsob.“

„Šikovně zvolenou, rozuměj nikoli experimentální, soudobou hudbou lze prorazit i bariéru oficialit a dodat jim lidský rozměr.“

PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Jana Kučery, klavírista Tomáš Kačo a barytonista Jiří Brückler vystoupili v pátek 8. července na Zahajovacím koncertu českého předsednictví v Radě Evropské unie. Koncert se uskutečnil v pražském Rudolfinu za přítomnosti prezidenta, premiéra, politiků a diplomatů a byl živě přenášen Českou televizí. V neotřelé dramaturgii zazněla díla Antonína Dvořáka a protagonistů večera: Jana Kučery a Tomáše Kača.

„Celkový dojem z provedení díla jednoznačně určovala vševládnoucí spontaneita, vřelá dynamika sólových árií či dvojzpěvů hojně střídaných mluveným slovem, pohybově intenzivní dění sólistů i kolektivních scén.“

„Baroko se letos zvlášť nápadně přelilo i do programu některých dalších festivalových dnů.“

Málokterý regionální festival se může chlubit takovou stylovou vyhraněností, čistotou a pestrostí jako Festival komorní hudby Český Krumlov, pořádaný každoročně na prahu léta, v desetidenním rozmezí na přelomu června a července. Zahajuje ho v pozitivním smyslu slova velkolepá a barvitá show – Barokní noc na zámku Český Krumlov. Letos – v rámci už šestatřicátého festivalového ročníku – jako obvykle připadla na pátek a sobotu (24. a 25. 6.), aby zalidnila a rozzářila vlastně celý zámecký exteriér včetně zahrady i některé zvláště cenné zámecké interiéry. Pro tento rok byla vybrána opera La fausse magie Andrého Grétryho, kterou provedly soubory Alla Danza Brno Baroque a Capella Regia pod vedením Roberta Huga.

„V Hamburku soubor dovedl k mezinárodní proslulosti, v neposlední řadě i díky velkolepému londýnskému hostování s Wagnerovým Prstenem Nibelungovým.“

„Mahler přestoupil ke katolicismu především proto, aby ve Vídni dostal místo operního ředitele. Ani po deseti letech však přesto úplně nezmizely antisemitské podtóny výpadů a tlaků, které proti němu směřovaly.“

„Povolání do Vídně bylo důsledkem Mahlerova vzrůstajícího věhlasu, dirigentského i kompozičního.“

Před 125 lety, v roce 1897, prožíval Gustav Mahler důležitou etapu svého nedlouhého života, pro který mu osud vyměřil necelých jedenapadesát let. Působil šestým rokem v Hamburku, ale směřoval už do Vídně. Na různých koncertech zaznívaly jednotlivé věty jeho Druhé a Třetí symfonie, hostoval jako dirigent v Mnichově, Budapešti a Moskvě, tiskem mu vyšly Písně potulného tovaryše…

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Po Čarokraji je Kniha džunglí dalším fantastickým počinem dua Ivanović-Forman.“

„Přestože představení probíhalo celých osmdesát minut bez pauzy, dokázali účinkující udržet pozornost malých i velkých diváků bez sebemenších obtíží.“

V pražském alternativním prostoru Azyl78 se v červnu uskutečnila unikátní série představení z dílny Matěje Formana a Marka Ivanoviće – hudebně-taneční zpracování Kiplingovy slavné Knihy džunglí. Celý projekt byl umístěn do prostředí pro vážnou hudbu velice neobvyklého: na jeviště cirkusového šapitó. A uvnitř čekal stejně neobvyklý zážitek – a to v nejlepším slova smyslu.