„Sám Baborák zeširoka vysvětluje koncepci a dramaturgii alba brilantním a poučeným průvodním slovem v bookletu.“

„Jejich hra má prostě styl. Potěší skvělou hudební komunikací a jakousi radostí, která vysvítá z jejich báječné souhry.“

„Díky kreativnímu přístupu se povedly úpravy, které mají skvělou životnost a výsostnou uměleckou kvalitu.“

Spolupráce mezinárodně renomovaného hornisty Radka Baboráka s hudebním vydavatelstvím Animal Music pokračuje novým, v pořadí šestým počinem. Album s názvem Baborák Ensemble: Hornové kvintety vyšlo 17. června a přináší skladby tří autorů hudebního romantismu v nových úpravách pro lesní roh a smyčcové kvarteto. Baborák Ensemble si tentokrát vzal na mušku díla Johannese Brahmse, Alexandra Glazunova a Jeana Sibelia. Jak to celé dopadlo, si můžete přečíst v recenzi.

Dramaturgie Animal Music se zaměřuje na původní, autorské a originální projekty, přičemž největší pozornost věnuje jazzové hudbě. Rokem 2014 začala spolupráce tohoto vydavatelství s Radkem Baborákem, ať už hovoříme o jeho větším ansámblu Radek Baborák Orquestrina, nebo o komornějším seskupení Baborák Ensemble. Právě druhý zmíněný soubor, jehož členy jsou kromě uměleckého šéfa Baboráka Milan Al-Ashhab (první housle), Martina Bačová (druhé housle), Karel Untermüller (viola) a Hana Baboráková (violoncello), je podepsán pod aktuální nahrávkou s úpravami romantických hudebních skladatelů.

Sám Baborák zeširoka vysvětluje koncepci a dramaturgii alba brilantním a poučeným průvodním slovem v bookletu. Původních skladeb pro lesní roh v podobném obsazení je velice málo. Upravit díla psaná pro jiné nástrojové složení byla výzva, k níž Baboráka vedlo několik důvodů: na prvním místě je tradičně pozitivní odezva posluchačů a široká obliba hudebního slohu, který nazýváme romantismem. Dalším motivem je výsostná umělecká stylizace všech tří skladeb, která umožňuje interpretům posouvat vlastní limity.

První skladbou alba je Kvintet G dur, op. 111 Johannese Brahmse v úpravě Radka Baboráka a Alexeje Aslamase. Vrcholné dílo pozdního romantismu zní v nové adaptaci s nečekaným šmrncem a zajímavým emocionálním rejstříkem. Hned na první poslech je zřejmé, že lesní roh se neocitl na místě obligátního violového partu náhodou, ale na základě správné intuice a přesné zvukové představy. Lesní roh zní ve všech čtyřech větách s širokou výrazovou paletou: od bojovného odhodlání přes nostalgické kavárenské „dialogy“ až po vyloženě groteskní a humorem prokvetlé pasáže. V Brahmsově hudbě se nachází úchvatný citový itinerář a Baborák Ensemble našli v jeho kvintetu snad všechny možné výrazové odstíny: lehkomyslnou frivolnost, nadhled, humor… Jejich hra má prostě styl. Potěší skvělou hudební komunikací a jakousi radostí, která vysvítá z jejich báječné souhry.

Příjemným překvapením je Idyla Alexandra Glazunova v hudebním aranžmá S. Levina. Skladba pochází z roku 1884 a je naplněná jímavým citem a vzrušením, které se po delikátní hornové intrádě zrcadlí v hřejivém souzvuku smyčcových nástrojů. Není zde nástroj, který by melodicky dominoval, nicméně musíme obdivovat kultivovaný a vřelý tón houslí Milana Al-Ashhaba i dalších členů souboru. Idyla tradičně značí klidnou náladu, selanku kdesi na venkově při západu slunce. Ovšem Glazunovova skladba má v sobě také jasně postřehnutelný žár, který se podařilo interpretům rozdmýchat s něhou, ale i s agilní a senzitivní kreativitou.

Bez zajímavosti není ani další Glazunovova kompozice, kterou je Serenáda č. 2, op. 11 opět v aranžmá Levina. Na první poslech se může zdát, že jde o nevýraznou skladbu, psanou pro vlastní potěšení a relaxaci. To je ovšem jen zdání, naopak musíme upozornit na způsob, jakým se Baborák Ensemble doslova vepsal do této tanečně odlehčené, nevázané hudby ve valčíkovém rytmu. Jako bychom se ocitli na romantickém šlechtickém sídle uprostřed nejlepší zábavy a strávili tam nejlepší tři minuty svého života. Tato hudební miniatura je mimochodem dalším z přesvědčivých argumentů, proč vnímat Glazunova jako autora formátu největších pozdních romantiků.

Poslední skladbou nahrávky je Kvintet g moll „Käyrätorvi“ finského mistra Jeana Sibelia. Dílo vzniklo adaptací původního smyčcového tria, k němuž Baborák přidal čtyři úvodní takty sólové horny. Rozeznějí se v nich dva příznačné tóny, charakteristické pro celou skladbu. Sibeliova kompozice dává albu nové napětí a ponurou severskou atmosféru plnou dramatických událostí.

Album Hornové kvintety souboru Baborák Ensemble je především ukázkou znamenité muzikality a vitální interpretace. Jedním dechem je třeba dodat, že nové úpravy všech tří skladeb pro obsazení s lesním rohem nejsou schematické a otrocké. Adaptace Baboráka, Aslamase a Levina ctí specifika dechového nástroje, nejdou cestou deskriptivní transkripce, nýbrž souladu hudebního instinktu a racionální úvahy, co se hodí a co bude dobře znít. Proto se Baborák nezdráhal někde něco přidat, jinde altruisticky opustil úlohu sólového hráče a spokojil se s doprovodným partem.

Díky kreativnímu přístupu se povedly úpravy, které mají skvělou životnost a výsostnou uměleckou kvalitu, která může být (a ono se tak už děje!) značným oživením dramaturgie klasických koncertních síní. Referenční je nahrávací kvalita alba, za níž stojí sám šéf Animal Music Petr Ostrouchov spolu s Adamem Karlíkem. V údajích jsem sice marně hledal celkový čas nahrávky, ale mou snahu vykompenzoval graficky poutavý booklet s fotografiemi Václava Jiráska, které mají dar zachytit kouzlo okamžiku. Slušivý je i grafický design Aleše Najbrta. Ten zvolil hnědou barvu jako symbol pokory a lidí, kteří stojí nohama pevně na zemi. Správná volba.

BABORÁK ENSEMBLE: HORNOVÉ KVINTETY

ANIMAL MUSIC ANI 105-2

Radek Baborák /lesní roh, umělecký vedoucí/, Milan Al-Ashhab /1. housle/, Martina Bačová /2. housle/, Karel Untermüller /viola/, Hana Baboráková /violoncello/.

Nahráno ve studiu Sono Records Doupě, Česká republika, hudební režie Petr Ostrouchov, zvuková režie Adam Karlík. Vydáno 2022, 1 CD, celkový čas: 48:13

Foto: Václav Jirásek, Animal Music