PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Doležalovo kvarteto předkládá kvalitní dramaturgii a interpretační vyzrálost.“

„Sugestivní provedení souboru asociovalo dojem filmové hudby podkreslující rázovitou realitu moravského Valašska.“

„Souborovou hru dotvářela mistrovská viola Karla Untermüllera.“

Festival komorní hudby vtipně vyvoleného titulu Qu@rtet+, který pořádá Doležalovo kvarteto, uzavřel letošní čtvrtý ročník koncertem v Sále Martinů na pražské HAMU. Na programu dne 7. listopadu byl jeden z kvartetů Vítězslava Nováka, dále Concerto da camera Bohuslava Martinů a nakonec Dvořákův Smyčcový kvintet č. 3 Es dur.

„Schumann se psaním písní snažil dosáhnout finanční stability. V tom shledávám drobný paradox doby: kdysi skladatelé psali písně, aby se uživili, dnes aby posluchače písňové tvorby pohledal!“

„Na obou sólistech jsem musel ocenit vzájemný respekt a to, jak se ani jeden nesnažil prosadit.“

„Písně se Jägerové zjevně dotýkaly i osobně, svůj niterný prožitek dávala najevo neokázale, leč přesvědčivě a naprosto uvěřitelně.“

Spolek Lieder Society, který si vzal za úkol propagovat a uvádět písňovou tvorbu, nedlouho po svém koncertu k 160. výročí narození Richarda Strausse na pražské Novoměstské radnici uspořádal koncert další, tentokrát v prostorech kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Výrazný otisk v paměti jím zanechala altistka Monika Jägerová.

„Na rozdíl od mnoha jiných soudobých skladeb je Proces velice logicky koherentní od začátku až do přímo šostakovičovského finále.“

„Bella Adamova zaujala pěkným, pevným a citlivým písňovým projevem nezatíženým operními ozdobami ani přílišným forte.“

„Díky takovým koncertům není Smetana jen sádrovým odlitkem v každé učebně hudební výchovy, ale stále inspirujícím, a tudíž i živým skladatelem.“

V sobotu 5. října se v kostele sv. Šimona a Judy v Praze na Starém Městě uskutečnil další koncert Pražských komorních sólistů, kteří si předsevzali věnovat notnou část svého uměleckého soustředění interpretaci soudobé hudby. Nejinak tomu bylo tento večer, kdy na programu byly hned dvě světové premiéry. Vzhledem k tomu, že i třetí kus – Smetanův kvartet Z mého života – získal pro danou příležitost „nový kabátek“ v aranžmá pro smyčcový orchestr, můžeme dokonce mluvit o třech premiérách.

„Okouzlující vyrovnanost všech čtyř hlasů v jednotlivých sólech a celkově svěží provedení celé věty dalo hned od začátku jasně najevo, že tento večer přinese výjimečný hudební zážitek.“

„Heroldovo kvarteto hrnulo celou čtyřicetiminutovou skladbu v jednom velkém, komplexním celku, kterému nechyběla barevnost, vnitřní napětí, tah ani energie.“

„Dlouhé bouřlivé ovace vestoje byly zaslouženou odměnou za živelnou energii, kterou soubor posluchačům naservíroval.“

Heroldovo kvarteto je již dlouhá léta stálicí mezi špičkovými komorními soubory na české hudební scéně. V letošním roce slaví soubor ve složení Petr Zdvihal, Jan Valta (housle), Karel Untermüller (viola) a David Havelík (violoncello) úctyhodné 25. výročí založení. Slavnostní koncert k tomuto jubileu se konal poslední říjnovou neděli v Průhonickém zámku. Průvodního slova se ujali Václav Hrubý, viceprezident společnosti RegioArt a spoluzakladatel koncertního cyklu Sukův hudební Štiřín (nyní Zámecká hudební setkání v Průhonicích), a prof. Jiří Hlaváč, pedagog na pražské HAMU, předseda Rady Asociace hudebních umělců a vědců a člen Nadace Bohuslava Martinů či Nadace Život umělce. Zcela zaplněný Rytířský sál potvrdil nejen slavnostní náladu tohoto podvečera, ale také vysoké renomé Heroldova kvarteta.

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

Středa se souhrou okolností stala festivalovým skutečným středem a navíc jednou z dominant v podobě koncertu z děl komponujících žen příznačně nazvaného „Les Femmes Fatales“.“

„Terezie Fialová se svou bohatou zkušeností komorní praxe věděla přesně, kdy vystoupit do popředí a kdy tmelit celek, nebo ustoupit promluvě obou melodických nástrojů.“

„O naprosto bezprecedentní zážitek se postaral slovenský houslista Milan Paľa.“

Koncem jara a začátkem léta ožívá tradice regionálních hudebních festivalů. Mezi nimi si renomé výjimečné události svého druhu vydobyl Mezinárodní festival komorní hudby Kutná Hora, pořádaný na začátku června v týdenním rozsahu. Již 16. ročník se uskutečnil mezi 3. a 11. červnem s nabídkou šestnácti koncertů ve vynalézavé a atraktivní dramaturgii. Charakteristickým, nezaměnitelným rysem tu je princip tvůrčí dílny, kdy interpreti se ke společnému výkonu scházejí až na místě, aby připravili a předvedli výsledný zvukový tvar skladeb, s jakými se v běžném koncertním provozu stěží kdy setkáme. To vše je umocněno vyspělým interpretačním uměním individuálních výkonů, včetně komorní souhry.

„Ve zvuku nosnou táhlost a plnost, propojenou však s jistou nazálností kombinovali s velmi procítěnou hrou, přičemž každého posluchače tak naplnili kýženou melancholickou a poněkud smutnou emocí.“

„Krásně a živě si všichni vyhráli s „westernovými“ rytmicko-melodickými nápady skladatelovými, které však vždy pohotově překlopili do zpěvných vzájemných rozhovorů v duchu českém.“

„Těžké a intenzivní představení hlavního motivu a jeho proměny, zejména v pasážích nad velmi obtížnou pedálovou sazbou, dávaly vyniknout procítěné hře varhaníka.“

V pondělí 3. dubna se uskutečnil v Sále Martinů na pražské HAMU Vzpomínkový koncert k nedožitým 85. narozeninám violisty Lubomíra Malého. O pestrý a nevšední program se postaralo Wihanovo kvarteto, Karel Untermüller (viola), Karel Vrtiška (klavír) a Pavel Svoboda (varhany). Repertoár důvtipně a vyváženě naplnil večer melancholickými, smutnými, ale i milými a veselými emocemi, které se na tuto vzpomínku velmi hodily.

„Úvod k části Credo Mše h moll Johanna Christiana Bacha, auditorium zasáhl jako blesk. Tak mimořádná tónová kultura se slýchá málokdy!“

„Zaujala dokonalá sehranost. Orchestr hrál jako jeden člověk, a přitom byl rozeznatelný, zachytitelný každý detail partitury!“

„Prométheus je křehká a zároveň silná skladba, která velmi přesně vypovídá o osobnosti její autorky, citlivé, přemýšlivé, hluboké a tvůrčí bytosti.“

Závěrečným koncertem vyvrcholila první sezona Pražských komorních sólistů, o jejichž obnovení se zasloužil Radek Baborák. Neotřelá dramaturgie přilákala v sobotu 1. dubna do pražského kostela svatých Šimona a Judy početné publikum, které ocenilo jak skvostně zahrané Divertimento pro smyčce Bély Bartóka, tak premiérově provedenou orchestrální verzi Prometheus Suite Nikol Bókové, jež za stejnojmenné autorské album získala v roce 2021 Cenu Anděl.

„Chceš přijet za dva měsíce s Dvořákem do Lvova?“

„Když někdo chtěl jít tehdy na koncert, tak proto, že chtěl slyšet muziku. Jako študáci jsme dali uvaděčce dvacku a sedli jsme si na schody. Dovedete si představit, že by dneska někdo seděl v Dvořákově síni na schodech?“

„Nikdo se ani nepohnul. Nikdo se neodvážil vstát a zazvonit. To největší umění interpretace je v odměření ticha. Dodnes na to všichni vzpomínáme.“

I když se nám to zdá neuvěřitelné, v ukrajinském Lvově probíhá běžná koncertní sezona. S tamějším Lvovským národním filharmonickým orchestrem, který si letos připomíná 120 let od vzniku, zahraje 7. dubna český violoncellista Jiří Bárta Dvořákův  Koncert h moll. Vystoupí bez nároku na honorář. O tom, proč pojede hrát na Ukrajinu i jak se v průběhu let proměňuje jeho přístup k Dvořákovi či Beethovenovi, mluví v následujícím rozhovoru.

„Mezzosopranistka Magdalena Kožená vytvořila v roli Elvíry zjevně zoufalou, životem smýkanou a téměř vyšinutou postavu, jíž lze bez potíží uvěřit i jinak nepravděpodobnou schopnost splést si svého někdejšího milence s jeho plebejským sluhou.“

„Zkrátka a dobře, Mozartův týden měl v čele s Rolandem Villazonem našlápnuto více než znamenitě, a jak se zdálo, dveře měl otevřené i pro špičkové interprety z České republiky.“

„Dámy a pánové, vypněte si prosím své mobilní telefony. Nahrávání a fotografování je během koncertu zakázáno. Věřím, že si užijete fantastický a neopakovatelný večer, Mozart žije!“

O tom, komu patří hlas, který promlouval k návštěvníkům před začátkem jednotlivých programů letošního ročníku Mozartwoche, pochyboval asi jen málokdo z přítomných. Extravagantní festivalový intendant Rolando Villazón byl totiž ve dnech 26. ledna až 5. února 2023 osobně či obrazně v Salcburku přítomen prakticky všude. Pokud jste ho na některém z koncertů nezastihli jako pěvce, recitátora, moderátora či režiséra, určitě se jeho portrét nedal přehlédnout v novinách, časopisech nebo festivalových tiskovinách. A to nemluvím o obchodech, které si kladly za čest prodávat exkluzívní kávové šálky s designem, navrženým samotným panem ředitelem.

„Z postupně se nabalujících dalších nástrojů, jakoby neslyšitelně, bez jakéhokoli rušivého švu – ostřejšího nástupu – se zvolna vynořovala gradace plná napětí a vášně.“

„Radek Baborák srozumitelně odkryl strukturu skladby a vystavěl ji s citem pro kontrast, gradaci, jemné i plné plochy.“

„Provedení bylo tak podmanivé, že člověk chtěl jen zavřít oči, nechat se unášet tou nenapodobitelnou hudbou a přát si, aby nikdy neskončila…“

Třetím koncertem v této sezoně se představili Pražští komorní sólisté pod vedením svého uměleckého ředitele Radka Baboráka. V kostele svatých Šimona a Judy zahráli v sobotu 4. února romantický repertoár, v němž ukázali, že patří ke špičce současných českých komorních těles.

„Velký obdiv patří hráčům za naprosto přesnou rytmickou souhru i v komplikovaných synkopovaných místech, kterých jsou Martinů skladby plné, a které jim dodávají onu lehkost a hravost.“

„Petr Nouzovský dokázal vytvořit natolik vřelý, a přesto znělý pianissimový tón, že mi až bylo líto, když věta skončila.“

„A když éterická pianissima působila tak, že už tišeji zahrát nejdou, oba hráči ještě ubrali.“

Pro svůj první koncert v novém roce ve středu 4. ledna se spojily Český spolek pro komorní hudbu a festival Dny Bohuslava Martinů, aby ve Dvořákově síni Rudolfina uvedly, celkem tři, komorní díla G. Mahlera, B. Martinů a O. Messiaena. Interprety nebylo existující komorní těleso, ale přední češti sólisté. Klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashab a Roman Patočka, violisté Jiří Pinkas a Karel Untermüller, a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson.

„Kvarteto bylo založeno v roce 2002 a jeho jméno schválila dcera Pavla Haase Olga Smrčková-Haasová.“

„První housle hraje žena, Veronika Jarůšková, a je zřetelné, že právě její energie je ta vůdčí a že je to právě ona, která dává souboru duši.“

„Hrají-li všechny nástroje společně, vychází jim nádherný souzvuk, vyvážený a vyrovnaný. Samozřejmě k tomu přistupuje ještě dokonalá souhra jak technická, tak dynamická.“

Festival Janáček Brno 2022 nabral na otáčkách a nezastavil ho ani víkend. V neděli 6. listopadu v 15 hodin odpoledne se sešli hudbymilovní návštěvníci festivalu v rudě zářícím Mozartově sále v divadle Reduta, aby se zde potkali s Pavel Haas Quartetem. I když se tato odpolední doba spíš hodí pro poobědové lenošení, sál byl plný posluchačů, kteří s napětím očekávali slavné kvarteto.

„Ve vší své mohutnosti, naléhavosti i smířlivosti mohlo dílo v Kolíně zaznít až letos.“

„Chrám byl toho večera naplněn snad i hmatatelnou pozitivní energií.“

„Kolínský dušičkový koncert se bezesporu stal v regionu jednou z největších hudebních událostí letošního roku.“

Přijdou lidé v Kolíně v den Památky zesnulých na koncert, který má na programu Mozartovo Requiem? Tuhle otázku si položil sbormistr místního pěveckého uskupení Cantores Cantant Jakub Hrubý, který velmi dobře ví, coby organizátor několika hudebních festivalů, že návštěvnost podobných akcí v regionech je v současné nelehké době velmi ošidná a že se v tomto směru nelze na nic spoléhat. Zvážil všechna pro i proti – a nakonec se rozhodl „dušičkový“ koncert v chrámu svatého Bartoloměje uspořádat. Udělal moc dobře. Posluchači se dostavili v tak hojném počtu, že ti, co přišli na poslední chvíli, museli hodinku v zadní části stále ještě rekonstruovaného svatostánku prostát.

„Hru kvarteta charakterizují absence povrchního pozlátka, nenablýskanost, neokázalost, také promyšlenost, prožitek a úzké sepětí s partiturou.“

„V průběhu let se pochopitelně přístup hráčů k dílu vyvíjí, ale základní atributy zůstávají neměnné – nezměrný cit pro Dvořákovu lyričnost, až živočišná vášnivost, jiskření mezi jednotlivými hráči, vřelost a pokora vůči autorovi i partituře.“

Potlesku vestoje, gratulací k dvacátému výročí existence souboru i zájmu publika na tradičním setkání po koncertě se dostalo Pavel Haas Quartet při jeho vystoupení na Dvořákově Praze. Zahajovací koncert komorní řady, kterou tento soubor kurátorsky vede, měl v pondělí 12. září na programu Smyčcový kvartet č. 15 G dur Franze Schuberta a Smyčcový kvartet č. 13 G dur Antonína Dvořáka.