„Nejde o výstřel do neznáma, ale o cílevědomou strategii, k níž byli přizváni ti nejpovolanější.“

„Illeho úpravy respektují všechny podstatné znaky Mahlerovy estetiky.“

„Excelentní vyznění alba není záležitostí sáhodlouhých studiových retuší, ale výsledkem bezvadné hudební komunikace, entuziasmu a profesionality.“

PhilHarmonia Octet si na svém aktuálním albu vzal na mušku hudbu Gustava Mahlera. Vybrané písně ze sbírky Chlapcův kouzelný roh doplnily symfonické věty v úpravách pro obsazení dechového ansámblu. Nové aranžmá připravili Tomáš Ille a Václav Vonášek. Barytonový part ztvárnil Peter Schöne. Album je nejen důvodem k zamyšlení, ale zejména k opakovanému poslechu. Nahrávek s mahlerovskou tématikou najdeme celou řadu, ale tato se z mnoha důvodů kvalitou provedení vymyká.

V jednom ze svých posledních dopisů své ženě Almě Gustav Mahler napsal: „Byla ve mně vždy latentní náklonnost k tobě.“ Málokdo dokázal do své hudby vtělit tolik mimických vlastností jako Gustav Mahler. V jeho symfoniích a písních se ozývá smutek, pláč a smích, ironie a touha v poměru, konzistenci a intenzitě, které současníci moc nerozuměli. Je zvláštní, že se genialita projevuje téměř pravidelně určitým vybočením z řady, které prohlédnou a pochopí až příští generace.

Hudba Gustava Mahlera je výzvou pro posluchače i pro interprety. Dílo tohoto mistra je majoritně věnováno symfonickému a písňovému žánru. Proto se čas od času objeví iniciativa v podobě úpravy nějakého Mahlerova díla pro požadované nástrojové obsazení. Někdy vznikne paskvil, který nemá delší ohlas, někdy se ovšem podaří něco mimořádného. To se povedlo souboru PhilHarmonia Octet na novém albu.

Jeden z nejznámějších tuzemských dechových ansámblů se rozšiřování repertoáru prostřednictvím nejrůznějších adaptací věnuje od svého založení. Nejde o výstřel do neznáma, ale o cílevědomou strategii, k níž byli přizváni ti nejpovolanější. Mahlerova hudba má k instrumentálním modifikacím solidní předpoklady. Obsahuje řadu aluzí, reminiscencí a popěvků, jež jsou odrazem jeho raných zkušeností. Nepochybně reflektují zvuk jihlavské posádkové kapely, kterou skladatel v mládí mnohokrát slyšel. Kontinuita s dechovými nástroji je zde explicitní.

PhilHarmonia Octet je těleso, které sdružuje špičkové české hudebníky. Není tajemstvím, že jde o skupinu špičkových sólistů, které pojí přátelství a touha někam směřovat. Hobojista Vilém Veverka je nejznámější tváří souboru. Druhý hoboj hraje Monika Fürbach Boušková, klarinety Karel Dohnal a Irvin Venyš, fagoty Václav Vonášek a Martin Petrák, lesní rohy Ondřej Vrabec a Přemysl Vojta. Na kontrabas hostuje spřátelený Petr Ries a vojenský buben nahrál Michael Kroutil.

Aranžmá vybraných deseti písní ze sbírky Chlapcův kouzelný roh připravil Tomáš Ille, známý jako velmi obratný a žádaný aranžér. Po poslechu alba lze konstatovat, že plným právem. Illeho úpravy respektují všechny podstatné znaky Mahlerovy estetiky. Dopřávají písním šťavnatou barevnost, která v nejlepším slova smyslu připomíná zemitou, náladovou a neučesanou lidovou hudbu. Ille se nebál místy experimentovat, což se ukázalo jako perfektní trefa do stylového idiomu. Sám Mahler se nezdráhal kombinovat věci, které udivovaly. V jednom svém dopise dokonce tvrdil, že zvuku symfonického orchestru nerozumí, protože ho jakožto operní dirigent vnímal jako vokálně-instrumentální subjekt.

Autorem dalších tří úprav je fagotista Václav Vonášek, který si vzal na paškál Scherzo ze Symfonie č. 1, píseň Bubeníček a symfonickou větu Blumine. Jedná se o původní druhou větu z Mahlerovy první symfonie, kterou skladatel posléze vyřadil. Její opis se našel až v roce 1966. Nejen Scherzo, ale i Blumine je velmi vstřícné zvukové představě, v níž hrají klíčovou roli dechové nástroje. Vonáškovo aranžmá je pestrobarevné, logicky koncipované ve smyslu rozvržení melodických rolí, doprovodu i vrstvení souzvuků. Obě symfonické věty v brilantně a citlivě uchopené transkripci umožňují nahlédnout pod pokličku Mahlerova umění a vidět názorně nejrůznější harmonicko-melodické, rytmické i témbrové detaily. Něco jako Mahler pod mikroskopem…

Slyšel jsem jednotlivé členy PhilHarmonia Octet na různých nahrávkách a viděl je v akci na mnoha koncertech. Proto dobře vím, že excelentní vyznění alba není záležitostí sáhodlouhých studiových retuší, ale výsledkem bezvadné hudební komunikace, entuziasmu a profesionality. Na jejich provedení oceňuji, že se dokázali tak trochu vyvléct ze svých klasických hudebních obleků (Vilém Veverka to učinil před drahnou dobou) a dali Mahlerovi podobu, jakou měl mít odjakživa: plnou nadšení, humoru, grotesky, nadsázky, tolerance a svobody. S tím souvisí výtečné porozumění psychologické dimenzi Mahlerovy hudby.

PhilHarmonia Octet hraje Mahlera něžně, ale i nespoutaně a divoce. V každém okamžiku na stopě nové zvukové barvy nebo souzvuku, který fascinuje svou emocí a vnitřním napětím. Souhra a hráčské výkony alba jsou referenční. Mohou sloužit jako etalon, jak má vypadat synergie a spolupráce v umělecké i obecně lidské rovině.

Náročný vokální part ztvárnil Peter Schöne. Schöne je vítěz Schubertovy mezinárodní soutěže v Grazu a prestižní soutěže ARD v Mnichově. Barytonista je řazen mezi nejúspěšnější německé interprety, kteří se specializují na písňový repertoár a lyrické barytonové operní árie. Schöneho ztvárnění Mahlerových písní dokáže nadchnout, protože nic neomílá a neopakuje, ale interpretuje. Vykládá, tlumočí a hledá v Mahlerovi sémantické vrstvy. Jde přísně po vypravěčské logice jednotlivých básní. Tvoří a vypráví s velkou perspektivou, která vnímá všechny souvislosti.

Na nahrávce PhilHarmonia Octet mimo jiné oceňuji, že dokázala hudbu Gustava Mahlera podat jako téměř současné dílo člověka, který ve svém životě a tvorbě usiloval o kreativní svobodu bez kompromisů. Jako výpověď umělce nebojácného a objevného, plného vnitřních rozporů a zápasů, které jsou odrazem životních zkušeností. Snad proto nemůže Mahlerova hudba v takto znamenité interpretaci nikdy zevšednět, ale naopak permanentně inspirovat. Život tohoto malého velkého muže příliš nešetřil. Není nejmenší důvod šetřit s jeho geniální hudbou.

PhilHarmonia Octet

Gustav Mahler: Des Knaben Wunderhorn

Supraphon SU 4322-2

Natočeno 5.–7. ledna 2022 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina

Hudební režie: Sylva Stejskalová

Mistr zvuku: Filip Beneš

Celkový čas: 56:31, 1 CD, vydáno: 2022

Foto: ilustrační / Facebook – Vilém Veverka, Collegium Bohemicum, Svatováclavský hudební festival