PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ďalšia Bellova koncertná predohra premiérovo na pultoch orchestra SF.“

„Holstove Planéty priniesli efektné vyvrcholenie sezóny.“

Poslední koncerty Slovenské filharmonie v této sezóně připadly na 16. a 17. června. Před orchestr se postavil jeho šéfdirigent Daniel Raiskin a jako sólistu si přizval violoncellistu Albana Gerhardta. Společně pak provedli nejen Elgarův Koncert pro violoncello a orchestr e moll, ale v úvodu také koncertní předehru Sedmohradsko, požehnaná krajina Jána Levoslava Belly a jako vrchol Planety Gustava Holsta.

„Na program zahajovacího koncertu byla zařazena – nikoli poprvé v dějinách festivalu – jedna z ikonických skladeb klasické hudby 20. století.“

„Jak Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, tak Český filharmonický sbor Brno podaly v Kroměříži soustředěný výkon; s akustickými poměry v podlouhlém a vysokém skleníku Květné zahrady neboli Libosadu se vyrovnali Tereza Mátlová, Martin Šrejma i Jiří Rajniš.“

„Budoucnost možná přinese další setkání s Orffem, kterého tu už dirigovali Jakub Hrůša, Tomáš Hanus či Tomáš Netopil. A letos František Macek.“

Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž letos zahájila v pátek 17. června kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Pod taktovkou Františka Macka vystoupili Tereza Mátlová, Martin Šrejma, Jiří Rajniš a Český filharmonický sbor Brno připravený Michaelem Dvořákem, to vše za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

„Martin Glaser jako režisér vyhmátl základní psychologické motivace. Nehledá výstřednosti, nenutí publiku schválnosti.“

„V Brně se vypráví jeden reálný příběh ze života, ne osudové drama.“

Národní divadlo Brno má od pátku na repertoáru další operní inscenaci, za kterou se opět ani trochu nemusí stydět. Verdiho Otella, v Janáčkově divadle hraného po dlouhých třech desetiletích, připravili vizuálně Martin Glaser s Pavlem Borákem a hudebně Jakub Klecker s Robertem Kružíkem, který dirigoval premiéru. Na ní se méně výrazně podíleli pěvci Harold Meers a Dragutin Matić a z tuzemských sólistů nejlepším možným způsobem Jana Šrejma Kačírková, Aleš Briscein a Václava Krejčí Housková.

„Wagner mě nasměroval k rozhodnutí, že změním obor, ovšem byl v tom ještě jeden rozhodující moment, a to, když mi Katharina Wagner nabídla, abych pro příští produkci v ND nastudovala roli Pucciniho Turandot.“

„Dlouho jsem čekala například na svůj debut v Kostelničce v Národním divadle.“

„Já jsem covidovou dobu využila a s mým korepetitorem Markem Pinzowem studovala role. Mark mě po celou dobu držel psychicky a umělecky nad vodou, věnoval se mi třikrát týdně!“

Eliška Weissová – dramatická sopranistka, která se pro tento obor rozhodla po létech kariéry coby mezzosopranistka, a to konkrétně před čtyřmi roky. O tomto rozhodnutí, o dalším posouvání hranic v novém oboru díky studiu nových rolí, o nedávném úspěchu v cardiffské opeře v Janáčkově Jenůfě, o úskalích a zvládání rolí a o dalších plánech jsme si povídali v příjemném prostředí na pražských Vinohradech.

„Program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.“

„Dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.“

Posledním abonentním koncertem řady Platina skončila koncertní sezóna Plzeňské filharmonie. Vzhledem k několika odloženým koncertům z doby pandemie však bude orchestr účinkovat i během letních měsíců jinde, doma pak na festivalu Živá Plzeň v srpnu. Orchestr letos pro své publikum připravil bohatý program ve dvou klasických řadách Platina a Diamant, řadě napříč žánry Crossover a řadě speciálních interaktivních programů pro děti Duha. Mimo to se systematicky snaží pracovat s mladými hudebníky v projektu Muzikantská naděje, kdy se nadaní žáci Plzeňského kraje zapojují do orchestrální hry pod vedením jednotlivých nástrojových skupin hráči orchestru.

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.

„V programu zazněly kompozice Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jejich protipólem se staly kompozice současného francouzského autora Pascala Dusapina, narozeného v roce 1955.“

„Pojednávaný ročník kutnohorského festivalu učinil další výrazný krok k stylově, druhově i žánrově a také interpretačně nekonvenčnímu prožívání a poznávání hudby.“

V neděli 12. června skončil už patnáctý ročník Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře, který byl současně oslavou třiceti let od založení agentury Lotos, která je jeho hlavním pořadatelem. Významný mezník se kromě jiného projevil vizuální podobou obsahově hutné a svou odbornou stránkou hodnotné programové brožury, hlavně její dynamičtější titulní stránky. Jak ředitelka festivalu Alena Turková, tak jeho umělecký ředitel, violoncellista Jiří Bárta, tu ve svém úvodním slovu věnovali festival jako celek hrdinné Ukrajině.

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly…

„Orchestr dal vyniknout typickým dvořákovským melodiím na výbornou, nacházela se v nich jemnost a cit, ale také notná dávka hravosti.“

„Hráči České filharmonie zde předvedli svůj um, především žesťové party byly zahrány naprosto s přehledem, až jsem si místy myslel, že poslouchám big band.“

Dne 15. 6. zazněl v Rudolfinu koncert v náruči amerických vlivů. Od Antonína Dvořáka, který našel v amerických spirituálech a melodiích veliké zalíbení, přes vyloženě jazzem inspirovanou tvorbu George Gershwina a lidskou emočnost Aarona Coplanda se program na závěr přenesl k big bandovému ryzímu jazzu Duka Ellingtona. Sólistou skladby George Gershwina, Koncert pro klavír a orchestr v F dur, byl světoznámý kanadský klavírista Marc-André Hamelin. Česká filharmonie hrála pod taktovkou skvělého Keithe Lockharta, který ve své bohaté kariéře dirigoval například na BBC Proms a téměř každý severoamerický orchestr.

„Jsem stará dobrá střední vlna. Nemám rád fousaté divadlo ani experiment pro experiment.“

 „Miloval jsem Boženu Němcovou od dětství, k titulu jsem se snažil přistoupit empaticky a zcela jinak než předchozí ženský inscenační tým.“

„Nová opera Quo vadis Sylvie Borodové je rozhodně velkolepá. Ohlasy byly velmi pozitivní.“

Dvě čerstvé režie má na svém kontě ředitel Divadla J.K.Tyla v Plzni Martin Otava. Na jeho domovské scéně měla 11. června premiéru výpravná soudobá opera Quo vadis od Sylvie Bodorové. Repríza je na programu v sobotu 18. června a pak v příští sezóně. V novém hávu se na festivalu Smetanova Litomyšl představí opera Jsem kněžna bláznů, které napsala Lenka Nota na libreto Olgy Sommerové…

„Hlasově i výrazově je šestašedesátiletý pěvec stále v plné síle, nicméně tu a tam už byl slyšet mírný šelest, především okolo nejvyšších tónů e1–f1.“

„Pokud bych však měl vyzdvihnout některé sólo, byl by to zcela jistě klarinet Matouše Kopáčka, jehož hladký a sametový zvuk mne vždy takříkajíc ‚pohladil‘.“

Ve středu 15. června uvedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy závěrečný koncert sezóny s titulem Thomas Hampson Praze. Kromě slavného barytonisty však šlo také o provedení skladby Sylvie Bodorové a slavné Šeherezády Nikolaje Rimského Korsakova, vše za řízení šéfdirigenta orchestru Tomáše Braunera.

„Vyzbrojený poznatkami a pevnými postojmi, Michal Potemra zanechal za sebou obdivuhodné dielo bibliografa s dôrazom na regionálnu bibliografiu na Slovensku.“

„Mária Potemrová odovzdávala svojim študentom nielen vedomosti, ale aj zapaľovala lásku k viacvrstvovej činnosti v hudobnej pedagogike, kultúre i profesionálnom hudobnom umení. Sprostredkovávala im dotyky hudby a inšpirovala múzou.“

„Svojich študentov doviedla na viaceré významné hudobné festivaly do Bratislavy, Budapešti, Viedne, Prahy, Brna či Varšavy. Naučila ich samozrejmej návšteve koncertov či operných predstavení a ich analytickému vnímaniu.“

Nedávna vedecká konferencia v Štátnej vedeckej knižnici v Košiciach – pri príležitosti storočnice narodenia manželov Potemrovcov, historika a bibliografa Michala Potemry a muzikoložky a hudební pedagožky Márie Potemrové – potvrdila pozoruhodnú skutočnosť: ako záujem o vedu, hudbu a históriu môže spojiť životné cesty dvoch ľudí a zároveň osloviť mnohých v ich okolí.