PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Alpskou symfonii vedl Liebreich bez přehnané snahy budovat velká zahloubaná mysteria. Vedl ji jako barvitou, emotivní a přístupnou skladbu“

„Bradshaw působí velmi introvertně, jako pianista je nicméně svrchovaně disponovaný, schopný bezchybného a dostatečně odstíněného zvládnutí skladby, kterou interpreti jeho věku přece jen tak často nehrají.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem ve dvou večerech zahrál Straussovu Alpskou symfonii. V pondělí v pražském Rudolfinu, v úterý na zámeckém nádvoří v Litomyšli. Srovnání akustiky nevychází pro open-air prostor nijak špatně. V první polovině bylo však vždy něco jiného: doma v závěru sezóny Sukova Praga a skvělé Hartmannovo Concerto funebre, na Smetanově Litomyšli Čajkovského Koncert b moll.

„Geniální dílo Césara Francka bylo publikem nadšeně přijato, dokonce zaznělo ‚Bravo!‘ Za mě osobně to byl nejlepší kus celého večera.“

„Emmanuel Villaume několikrát k publiku během koncertu promlouval a já jsem si připadal jako na výchovném koncertě. Dostatečně nevysvětlil a ani neobhájil svůj úmysl – dramaturgii.“

Francouzsko-německými hudebními dialogy zakončil v neděli 12. června aktuální sezónu ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr PKF – Prague Philharmonia. Těleso vedl jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume. V neobvykle dlouhém programu zazněly skladby Debussyho, Francka, Wagnera, Berlioze, Glucka, Rameaua, Couperina a Bacha – tedy v časově opačném pořadí. Dramaturgie byla velmi náročná, jak pro publikum, tak pro orchestr, zejména pro lesní rohy a skupinu dřevěných nástrojů. Klobouk dolů před nimi!

„Letos jsou pro děti v průběhu června nachystány čtyři velké akce, a to jak v Besedním domě, v Janáčkově divadle, tak open air na náměstí Svobody.“

„V neděli 12. června se odehrál Slavnostní koncert Mozartových dětí v Janáčkově divadle. Tak velké obsazení, téměř dvě stě účinkujících, snad ještě jeviště Janáčkova divadla nevidělo.“

„Třetí akcí byl Koncert dětských sólistů s Filharmonií Brno, který se odehrál v úterý 14. června. Na pódiu Besedního domu vystoupili spolu s orchestrem nejlepší mladí hudebníci, kteří mají za sebou vítězství na mnoha soutěžích a reprezentují své školy.“

Festival Mozartovy děti letos načal druhý tucet svého působení. Spojení Filharmonie Brno a ZUŠ Smetanova na červen přichystalo čtyři akce, na kterých vystupují talentované děti z jihomoravských základních uměleckých škol.

„Já vyučování miluji, miluji zpěváky, rozumím jim, proč chtějí zpívat.“

„Chci být milá učitelka, nekřičet, vysvětlovat. Důležitá je důvěra.“

„Zpěvák se musí dostat do stavu, kdy techniku zvládne natolik, že na ni zcela zapomene a může se věnovat jen výrazu.“

Holandská sopranistka Margreet Honig patří k nejvyhledávanějším pěveckým pedagogům na světě, její kurzy a lekce navštěvují nejlepší zpěváci světa. Ve svých třiaosmdesáti letech je stále plná energie a do České republiky po roce opět dorazila, aby vyučovala se svou studentkou sopranistkou Simonou Houdou Šaturovou na pěveckých kurzech na Zámku Liteň. Kurzy pak zakončí v sobotu 18. června scénický koncert s názvem Dotek lásky v režii Marka Mokoše.

„Uvědomil jsem si, jak výjimečná opera Otello je, jak z hlediska dramatické stavby, tak z hlediska hudebního a všech možností, které nabízí.“

„Pokud se vzdáme důvěry v to základní, což je láska, pravda a nutnost komunikovat, a podlehneme emocím a ‚jedu‘ zlých slov, nemůžeme dojít k ničemu krásnému a smysluplnému.“

„Hlavní událostí operního podzimu bude zahajovací inscenace festivalu Janáček Brno, kdy Jiří Heřman s Jakubem Hrůšou spojí do jednoho večera Janáčkovu operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši.“

S blížící se poslední operní premiérou Janáčkovy opery Národního divadla Brno v této sezóně jsme se sešli k rozhovoru s jejím režisérem a současně ředitelem divadla Martinem Glaserem. Hovor se točil nejen kolem Verdiho Otella, který se na prkna brněnské opery v pátek 17. června vrátí po více než třiceti letech,…

„Ke gratulantům se přidal orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů, který přijel ze Zlína, a dirigentem večera se stal Robert Kružík, který je jejím šéfdirigentem.“

„Publikum bez dechu sledovalo málo známou mši, postavenou na líbeznosti a zpěvnosti a dramatických dynamických i agogických efektech.“

Houslista Václav Hudeček patří ke stálicím české hudební scény a jeho sedmdesáté narozeniny se slavily v několika městech. Brno nemohlo chybět, a proto uspořádal v neděli 12. června 2022 na jeho počest koncert Český filharmonický sbor Brno a byl to koncert velmi vydařený. Besední dům byl vyprodaný a publikum bylo, jak jinak, složeno vesměs z vyznavačů houslové hry, ale přišli si na své i milovníci vokálních děl.

„Markéta Cukrová předvedla vysokou míru pěvecké kultivace, schopnost piana i pianissima, ale na straně druhé neváhala poskytnout auditoriu i nosná prostorová forte svého neobyčejně příjemného, ve všech polohách až ideálně kulatého tónu.“

„Výborní pěvci nechť mi odpustí, jejich výkony byly imponující, ale dvojité bravo volám klavíristovi Ahmadu Hedarovi.“

64. ročník významného Národního festivalu Smetanova Litomyšl je již v plném proudu a vedle velkých koncertů na zámeckém nádvoří lze vždy zaznamenat také zajímavé komorní koncerty. Nemívají tak velkou návštěvnost jako ony zmíněné, proto se odehrávají v komornějším prostředí Zámecké jízdárny, navíc mimo večerní čas. Takového rodu byl i písňový koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové, basbarytonisty Romana Hozy a klavíristy Ahmada Hedara z písňové i klavírní tvorby především Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v neděli 12. června ve 14:30 hodin v Zámecké jízdárně atraktivního litomyšlského zámku.

„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“

„Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla. Tím spíše, když je možné ho inscenovat v tak skvěle technologicky vybaveném divadle.“

V neděli 12. června uvedlo Národní divadlo ve Státní opeře pod hlavičkou projektu Musica non grata premiéru dvouaktové opery Erwina Schulhoffa Plameny. V nastudování dirigenta Jiřího Rožně a v režii Calixta Bieita se představili v titulních rolích tenorista Denys Pivnickij, mezzosopranistka Tone Kummervold a sopranistka Victoria Korosunova.

„Ona proslulá energičnost Haasovců jde ruku v ruce s lyričností, barevností, zpěvností.“

„Zářivý Furiant, propracovaný a prožitý do poslední noty, posluchači doslova hltali, dýchali v jeho rytmu.“

Pár dní před zakončením měsíc trvajících Drážďanských hudebních slavností vystoupil ve středu 8. června Pavel Haas Quartet v historickém paláci ve Velké zahradě – a německé obecenstvo doslova okouzlil. Nejen svým podáním Schubertova kvartetu G dur, ale i interpretací Klavírního kvintetu A dur Antonína Dvořáka, v němž se ke kolegům připojil klavírista Boris Giltburg.

„Trubač působil během svého vystoupení nejvíc v pohodě a dokázal si také ‚svůj‘ okamžik užít.“

„Chihara zahrála ze všech tří finalistů nejvýrazněji. S největší vášní, obrovskou koncentrací, určitým rizikem a odvahou dala do svého projevu úplně všechno.“

„Jako bychom se bez dechu začetli do knihy, z níž nelze přeskočit jediné slovo, působil Vránův projev jako vyprávění, které celý příběh sdělilo s největší komplexností a pravdivostí.“

58. ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec v oboru klavír zná své vítěze. Prestižní soutěžní klání se letos uskutečnilo ve dnech 8. až 12. června v Opavě a Ostravě. Čtyři desítky klavíristů z celé Evropy i Asie byly důkazem, že tato soutěž má dobrý zvuk a přitahuje k sobě pozornost. Vítězem letošního ročníku se stal osmadvacetiletý český klavírista Tomáš Vrána. Druhou cenu získal o tři roky mladší Vojtěch Trubač rovněž z České republiky a třetí cenu obdržela japonská pianistka Satomi Chihara. Oba čeští pianisté jsou z Moravskoslezského kraje, odkud pochází mnoho výrazných hudebních talentů.

„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“

„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“

Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.  V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.

„Máme s rozhlasem plány hned na příští sezónu a samozřejmě také budu zpátky v České republice s Filharmonií Brno.“

„Když byli Mahler, Brahms i Strauss na úpatí hor, tak je vnímali jako něco, co přesahuje lidské bytí, něco, čeho můžete být součástí, ale co je větší než vy.“

„Jako svého nejoblíbenějšího autora z českých zemí mám Janáčka.“

Pondělní večer v pražském Rudolfinu, úterní na zámeckém nádvoří na festivalu Smetanova Litomyšl… Po oba večery diriguje Alexander Liebreich za pultem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alpskou symfonii Richarda Strausse, i když pokaždé v sousedství jiné hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o skladbě podrobně hovoří…

„Repertoár působil na poslech příjemně se silnou vnitřní intenzitou provedení skladeb klasicismu v kontrastu s dílem soudobé hudby.“

„Orchestr podal pod taktovkou šéfdirigenta mimořádný výkon.“

PKF – Prague Philharmonia vzdala 9. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce hold svému hudebnímu řediteli a šéfdirigentovi. Emmanuel Villaume profiluje prestižní těleso úspěšně už sedm sezón. Sólistou koncertu byl dlouholetý první flétnista orchestru Jiří Ševčík. Program zaměřený na díla klasicismu, který je orchestrálním hráčům z pohledu jejich stálého repertoáru nejbližší, zpestřila soudobá klasika. V sále byl přítomen skladatel kompozice Američan Michael Fine. Koncert se konal v rámci donátorské abonentní řady PKF – Prague Philharmonia, která je tradičně realizována v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů.

„Starší sestra Irma přivedla Alici v dětství ke klavíru, který se od konce první světové války stal jejím celoživotním osudem.“

„V terezínském ghettu jsem byla třikrát ročně vybrána, abych zahrála při inspekcích Červeného kříže, vzpomínala Herz-Sommer později.“

„Úmrtí údajně nejstarší přeživší holocaustu, sto desetileté legendy 20. století, oznámil 23. února 2014 její vnuk Ariel.“

Připouštím, že název článku zavání patosem, kterého se jinak – nejen v publicistice – upřímně děsím. Je-li však řeč o zřejmě nejstarší přeživší holocaustu, která se dožila úžasného věku sto deseti let, pak je snad přehršel emocí na místě. Co vše klavíristka Alice Herz-Sommer, pražská rodačka, během svého rušného života absolvovala… Svých prvních šestačtyřicet let prožila v Československu, včetně dvou v koncentračním táboře. Dalších sedmatřicet v Izraeli. A závěrečných osmadvacet v Anglii. Každá z těchto životních etap byla jedinečná – a jako by jedna podmiňovala druhou, následující.

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.