PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“

„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“

Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.

„Po celé sezóně je člověk už docela unavený, ale v Litomyšli to vždycky nějak záhadně přejde.“

„Na koncertním pódiu má vzduch jinou hustotu. Divadelní jeviště je úplně jiný vesmír.“

„Jakými slovy mluvíme o lásce v životě, takové barvy a výraz pro ni hledáme v hlase.“

Rodinné vazby a stejné období, to je pojítko dramaturgie koncertu s podtitulem Láska za časů romantismu, který uvádí Smetanova Litomyšl 12. června od půl třetí odpoledne. Na programu budou mimo jiné výběry z písňových cyklů představitelů vrcholného německého romantismu, Roberta Schumanna a jeho manželky Clary Schumannové a vedle nich Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a jeho starší sestry Fanny Hensel-Mendelssohnové. Přednesou je mezzosopranistka Markéta Cukrová a barytonista Roman Hoza…

„Dvě vtipné písně Melpomèny přednesla Jana Sibera s milým a odlehčeným výrazem, bylo znát, že jí přirostly k srdci.“

„Franckova skladba Anděl a dítě je doslova srdcervoucí a v interpretaci Romana Janála s Karlem Košárkem byla jistě nejsilnějším zážitkem celého večera.“

Spolek Lieder Company v neděli 5. června uvedl ve své první sezóně druhý koncert s názvem V barvách Francie, a to v refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí v Praze. Vystoupili tam sólisté Národního divadla v Praze, sopranistka Jana Sibera, pro kterou se jednalo v podstatě o její písňový debut – více se dočtete v nedávném RozhovoruPlus, a barytonista Roman Janál. Klavírních partů se ujal Karel Košárek. Na programu byly méně uváděné písně Césara Francka, Clauda Debussyho a Jacquesa Iberta.

„Je krásné, že už zase můžeme hudbu a svou lásku k ní sdílet s posluchači naživo.“

„Být hrdým příslušníkem svého národa, nebo být dogmatikem v tom, co se týká jeho důležitosti, což vede k nacionalismu, to je zásadní rozdíl.“

„Jídlo a hudba pro mě mají mnoho společného. A obojí má i tu stránku, že se člověk sdílí s druhými lidmi.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zahájí ve čtvrtek na zámeckém nádvoří Slovenská filharmonie s šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Znít bude Smetanova, Mahlerova a Dvořákova hudba. Nejen o ní, ale i dvou letech pandemie, o svých bratislavských plánech, o atmosféře letních koncertů, o hudbě jako o věci přesahující náš tělesný život a také obecněji o české a ruské hudbě – nyní i v časech Sovětského svazu a Československa – se původem ruský umělec, žijící už tři desetiletí na Západě, široce rozpovídal v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz…

„Villazón svého Lazebníka umístil do skladiště filmových studií, kde si jakýsi správce Arnoldo pouští staré černobílé filmy.“

„Navzdory některým výhradám se jedná o v mnoha směrech výjimečnou produkci, odsouzenou k nezvratnému úspěchu.“

Letošní Salcburský svatodušní festival zvolil slogan „Vítejte v Seville“. Největším tahákem čtyřdenní přehlídky byla jako obvykle premiéra nové operní inscenace, v tomto případě Lazebníka sevillského Gioacchina Rossiniho. V hlavních rolích se představili Cecilia Bartoli a Edgardo Rocha. To vše pod režisérským vedením Rolanda Villazóna.

„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“

„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“

V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.

„Regionální festivaly, probíhající s Pražským jarem takřka paralelně, mu nejsou konkurencí; z jejich programu je třeba vyzobávat lahůdky.“

„Jak Victor Julien-Laferrière v olomoucké Redutě 28. května, tak Zlatomir Fung na MHF Leoše Janáčka o dva dny později ve Frýdku-Místku se předvedli v nejlepším světle.“

„S osvěžující upřímností se oba ve vzpomínkách vrátili k mezinárodním soutěžím, které jim otevřely cestu do světa.“

Česká hudební scéna se těší celé plejádě hudebních festivalů. Že za pozornost stojí nejen akce Pražského jara, jehož letošní ročník minulý týden skončil, dokazují například violoncellisté Zlatomir Fung nebo Victor Julien-Laferrière, jejichž hru si mohli vychutnat návštěvníci dvou paralelně probíhajících moravských festivalů.

„Vynikající soustředěný výkon orchestru.“

„Hřejivě měkce a pojivě působily hlasy sólistky opery v Plzni Radky Sehnoutkové a někdejšího sólisty opery v Plzni, nyní působícího v Národním divadle Praha, Jiřího Hájka.“

Haydn je autorem tří velkých oratorií. V roce 1796 mělo ve Vídni premiéru dílo Sedm posledních slov Vykupitele na kříži, roku 1798 dokončil práci na Stvoření a v roce 1801 měly premiéru Roční doby. V dílech je znát inspirace a detailní znalost podobných děl Georga Friedricha Händela, která poznal za svých cest do Anglie. V Plzni je právě inscenováno koncertní provedení oratoria Stvoření. Hudební nastudování a řízení všech uvedení (poslední v této sezóně bylo 4. 6.) svrchovaným způsobem provedl stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří Štrunc. Dílo je nastudováno v německém originále. Diváci mají před sebou na titulkovacím zařízení jak německý text libreta Gottfrieda van Swietena, tak jeho český překlad Marty Ulrychové.

„Spojení Mendel + Janáček mne zaujalo a oba jsou předmětem chystaného díla, ke kterému jsem si také napsal libreto.“

„Teď zbývá říct kdy a kde a kdo: 24. června v Rajském dvoře brněnského augustiniánského kláštera. Je to komorní dílko, proto to realizuje soubor Opera Diversa. Další představení plánujeme v Hynčicích.“

„Je tu ještě opera Delirium aneb Návrat feldkuráta Katze domů, madrigalovou operu mám o Švejkovi, tam také vystupuje Historicus, a spolu s Uhdem jsme sáhli po Faustovi.“

Prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc., je brněnským pojmem. Je profesorem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a vyučuje skladbu i na Hudební fakultě JAMU. Nejprve se zabýval teorií a historií hudby a jeho základním tématem se stal Leoš Janáček…

„První skladbu hrálo klasické obsazení orchestru, dirigent nasadil v první větě klidné tempo, vpády tutti orchestru ale neměly dostatečnou kontrastní sílu a působily spíš věcně a klasicistně.“

„Snad to způsobila akustika Janáčkova divadla, že přes neobvyklé množství hudebníků se hudební proud nenesl do hlediště tak, aby posluchače objal, zahltil a dostal ho do centra hudebního proudu.“

Filharmonie v divadle I přinesla svým abonentům poslední dva večery, ve kterých se rozloučila romanticky. Přesto to byla romantika netypická. První skladbou Franz Schubert teprve nesměle romantismu otevíral dveře a v poslední se zase s romantismem opulentně loučil operní velikán Richard Wagner. I tento koncert řídil šéfdirigent brněnské filharmonie Dennis Russell Davies a orchestr odvedl dva plnohodnotné večery, z nichž recenzovaný je ten skutečně poslední, který se odehrál v pátek 3. června v Janáčkově divadle.

„Weillova Symfonie č. 1 Berlínská není příliš známá a zřídka se uvádí. A je to škoda. Je to zajímavá skladba.“

„V závěrečné větě Mallwitz s orchestrem kouzlily – i z notoricky známé skladby se jim podařilo vytvořit netušený zážitek.“

Do programu Drážďanských hudebních slavností se zapojila i tamější Drážďanská filharmonie. S pozoruhodnou dirigentkou Joanou Mallwitz přednesla v sobotu 26. května díla Weilla, Čajkovského a Brahmse, jako sólista vystoupil francouzský violoncellista Gautier Capuçon.

„Na stupínek vystoupal těžkopádně působící muž, který tam jen stál a hráče podněcoval mnohem méně inspirovaně, než by pro tuto příležitost bylo záhodno.“

„Dvořákova Šestá symfonie vyzněla spíše jako jakási Brahmsova skladba.“

Poslední koncert Pražského jara sliboval s příjezdem Vídeňských filharmoniků mimořádnou událost na závěr. Někde se ale stala chyba. Možná byla v programu, možná v provozních okolnostech, možná bylo na vině počasí.., ale nejspíš přece jen šlo o volbu dirigenta. Andris Nelsons je zcela jistě světovou hvězdou, nicméně v pátek v pražském Obecním domě z něj nevycházelo ani k hudebníkům, ani směrem k publiku vůbec nic mimořádného – a orchestr tedy hrál, jak hrál. Na poloviční plyn, bez velkého zájmu. Koncert proto nebyl událostí, ale vzhledem k očekáváním pouze zklamáním.

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní…