PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

„Tore Tom Denys se narodil právě v Roeselare. Není tak divu, že se pustil do objevování skladeb místního rodáka Willaerta.“

„Sametovou barvu hlasu předvedl vedoucí Tore Tom Denys, zpíval zcela odlišně od svých tenorových kolegů.“

Třiadvacáté Letní slavnosti staré hudby odehrávající se na území města Prahy zahájil vídeňský mužský vokální soubor Dionysos Now! s uměleckým vedoucím a tenoristou Torem Tomem Denysem. Koncert, který se konal v úterý 19. července v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství, představil duchovní i světskou hudbu vlámského renesančního skladatele Adriana Willaerta prokládanou gregoriánským chorálem. Zazněla i ukázka tvorby Andrey Gabrieliho. Z výkonu souboru složeného z mezinárodních umělců se doslova tajil dech, absolutní špičkou byl zpěv i výraz kontratenoristy Terryho Weye.

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

„Zpívat Biblické písně je snem a touhou každého adepta pěveckého umění i vyzrálého pěvce. Tentokrát byl pěvecký part svěřen interpretovi nadmíru zkušenému, Romanu Janálovi.“

„Dirigent, sbormistr a varhaník Marek Vorlíček měl šťastnou ruku ve volbě pěvců sólového kvartetu i ve výběru sborového tělesa.“

V pořadí třetí kulturní událost, která se odehrála v rámci čtvrtého ročníku přeshraničního festivalu Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, zavedla v sobotu 16. července publikum opět do mariánskolázeňského Casina. Početné zastoupení široké veřejnosti napovědělo, že tato svým způsobem ojedinělá akce zaujala jak tematikou, tak programovou náplní. Byla věnována 150. výročí narození československého prezidenta Emila Háchy a sestávala ze dvou částí – odpolední besedy a na ni navazujícího večerního koncertu, přinášejícího Dvořákovy duchovní kompozice v podání Pěveckého sboru Čerchovan a čtyř sólistů – Barbory Řeřichové, Sylvy Čmugrové, Aleše Voráčka a Romana Janála za řízení Markem Vorlíčkem.

„Musím moc ocenit, že dramaturgie festivalu zařadila do programu předního českého symfonického orchestru dílo Césara Francka, k jeho dvoustému výročí narození.“

„Ende gut, alles gut, praví německé přísloví. Na Noc romantismu platí toto přísloví dvojnásob.“

Prestižní hudební festival v Českém Krumlově na svém druhém festivalovém koncertu v Pivovarské zahradě 16. července přivedl na pódium Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze s nastupujícím mladým šéfdirigentem Petrem Popelkou (od září letošního roku). Sliboval silný zážitek. Přední české symfonické těleso přijelo se sedmdesáti hudebníky, s programem velmi atraktivním – Klavírním koncertem b moll Petra Iljiče Čajkovského a Symfonií d moll Césara Francka. Part Čajkovského slavného díla měl hrát pianista Alexander Melnikov, ale pro údajné snížení dotací festivalu byl zvolen mladičký vítěz Concertina Praga – teprve patnáctiletý Ryan Martin Bradshaw, slovensko-australský pianista, žijící v Bratislavě a studující ve Vídni na Univerzitě múzických umění pro velmi nadané děti.

„Figarovu svatbu přivezl soubor opery Slezského divadla v Opavě, kterou od cembala dirigoval šéf opery Vojtěch Spurný a režii měla Jana Andělová-Pletichová.“

„Vypadalo to nejprve jako přidané zábavné folklorní čtvrteční odpoledne. Cimbálová muzika Danaj a pěvecký sbor Spinek, pod vedením cimbalistky Magdaleny Múčkové, to je spojení, které jako by bylo na festivalu omylem.“

Festival Janáček a Luhačovice se konečně konal v plné kráse a přinesl mnoho krásných skladeb i výkonů. Jako každým rokem se konalo slavnostní zahájení u busty Mistra, který shlíží na procházející lázeňské hosty. Fanfáry ze Sinfonietty jako vždy rozzářily okolí a mnozí významní hosté tu promluvili o obdivu k Mistrovi i o podpoře festivalu. A byli to hosté nikoli ledajací, přijel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, ředitelka nadace Leoše Janáčka Ludmila Němcová, přijela i dlouholetá podporovatelka festivalu paní Livia Klausová a v neposlední řadě se za festival postavila i Eva Kropová, předsedkyně správní rady společnosti Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s.

„Návrat k postcovidovému normálu, jakkoli kvůli křehkému, byl 15. července 2022 oslaven vzpomínkou na koncert uskutečněný ve stejné podobě před sedmadvaceti lety.“

„Při poslechu nebylo od věci si připomenout souvislosti, ve kterých skladby vzniklé před třemi staletími spatřily světlo světa.“

„Hudbu lze legitimně pojímat a vnímat jako součást šířeji koncipované kulturně-společenské události.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov zahájil 15. července program z hudby Georga Friedricha Händela. Jihočeská filharmonie pod taktovkou Vojtěcha Spurného zahrála Vodní hudbu a Hudbu k ohňostroji, a to na jezírku v zámecké zahradě. Byla to zároveň vzpomínka na koncert uskutečněný ve stejné dramaturgické podobě před sedmadvaceti lety – v devadesátých letech, v něčem neblaze proslulých, ale symbolizovaných zároveň nadšením z nových možností v kultuře a v médiích.

„Skladateli slouží téma, společné Židům i křesťanům, k hymnickému i niternému vyznání, ale na rozhodujícím místě i k dramatickému vyprávění.“

„Dílo s rozmanitými výrazovými polohami je i díky barytonistovi Matthiasu Helmovi velkým hudebním i emocionálním zážitkem.“

Mendelssohnovo oratorium Elias, jak ho v těchto dnech scénicky hrají na hudebním festivalu v rakouském Retzu nedaleko od Znojma, je spirituálním koncertem, komorním dramatem a aktuálním mementem. Režijní aktualizace se sice se starozákonním příběhem proroka Elijáše i s jeho romantickým zpracováním vizuálně trochu míjí, ale není agresivní, a tak jde každopádně o umělecky silné představení. V městském chrámu, se scénou připomínající dávné středověké hraní duchovních her na schodech před kostely, využívá skromná inscenace jednoduchých prostředků k působivým sdělením.

„Jihočeská filharmonie původní adjektivum „komorní“ vypustila sice před časem ze svého názvu, ale při poslechu The Water Music se mně tento přívlastek vnucoval jako příznačný pro provedení díla Vojtěchem Spurným.“

„Zvolený název koncertu – Oheň a voda – byl příznačný, dramaturgy festivalu vhodně volený.“

Letošní, už třicátý první ročník zahájil Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově 15. července v plném lesku tvorbou Georga Friedricha Händela, v provedení Jihočeské filharmonie s dirigentem Vojtěchem Spurným. Festival nebyl, na rozdíl od jiných renomovaných přehlídek, postižen tak dalece pandemickou pauzou. Vedení festivalu loni flexibilně posunulo časový termín a přeneslo se tím přes kritické období obdivuhodně zdařile. Letos se slavil především návrat k původnímu, dlouhá léta zavedenému termínu v červenci. Aby se návrat náležitě akcentoval, konal se zahajovací koncert v efektním prostředí, na ostrově jezírka v zámeckém parku. Nikoliv náhodou – vodní plocha má úzký vztah k Vodní hudbě mistra barokní syntézy Georga Friedricha Händela, k jeho suitě, která nese originální název The Water Music. Proč nese tento název, objasním v následující části reflexe, byť je to možná součást legendy, jako mnohé podobné momenty ve světové hudbě.

„Dnes je oratorium Návrat Tobiášův uváděno jen zřídkakdy, podobně jako jeho opery – Haydna prostě vnímáme v drtivé převaze prostřednictvím jiných děl.“

„Pilař přidal to klíčové: pastvu pro oči. Ale nejen tu. Také divadelní čas a navíc i důležitou řadu symbolů, inspirujících k tichým úvahám o životě.“

Ve výběru vokálně-instrumentálních děl, která každoročně ve vlastních produkcích jako „opery“ uvádí scénicky, má Hudební festival Znojmo trvale šťastnou ruku. Letos tato letní přehlídka doslova objevila oratorium Návrat Tobiášův od Josepha Haydna. Páteční premiérové představení, první z celkem tří festivalových provedení, bylo vizuálně působivé, hudebně výrazné a ve vyznění vzácně pozitivní. Sklidilo ve vyprodané Jízdárně Louckého kláštera zasloužený úspěch.

„V Kalištích se naplnil dramaturgický záměr pořadatelů akcentovat v rámci letošního ročníku Mahlerovu písňovou tvorbu.“

„Dlouho neutichající aplaus po interpretačně, ale i posluchačsky náročném recitálu byl tím nejupřímnějším oceněním pro mladé umělce.“

V rodném domě v Kalištích u Humpolce vyvrcholila 7. července hlavní část jedenadvacátého ročníku festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Tradičně se zde konal koncert u příležitosti 162. výročí skladatelova narození. Mahlerovskému písňovému recitálu v podání barytonisty Filipa Bandžaka za zkušené spolupráce klavíristy Antona Aslamase naslouchal i vzácný host, jeho excelence James K. Nasambi, velvyslanec Ghanské republiky.

„Jan Schulmeister doslova ‚odvažoval‘ každý tón úvodní části, kterou postupně s citem pro napětí gradoval.“

„Naprosto zaplněný kostel v Ruprechticích dokládá, že lidé si cestu za kvalitní hudbou dokáží najít i do tak ‚zapadlých‘ koutů naší vlasti a podpořit opravu barokních skvostů Broumovska.“

Klavírista Jan Schulmeister a Wihanovo kvarteto obohatili program letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska. V sobotu 9. července přednesli v zaplněném kostele svatého Jakuba Většího v Ruprechticích díla Bacha, Debussyho, Mozarta a Ravela.

„Celek působil dojmem, že si inscenátor poněkud nahodile vyzkoušel hned několik různých režijních pohledů na věc, takže označit produkci za ‚stylově čistou‘ opravdu nelze.“

„Za nejvýraznější osobnost na jevišti považuji koloraturní sopranistku Federicu Guidu v úloze Adély. Mladá pěvkyně svými výstupy doslova ‚rozsvítila‘ dění po pěvecké i herecké stránce.“

Terstské Teatro Lirico Giuseppe Verdi uvedlo 10. července operetu Netopýr Johanna Strausse. V režii Oscara Cecchiho a pod taktovkou Nikolase Nägeleho zaznělo představení inscenačně poněkud nesourodé, hudebně však výtečné.