PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Prostor sociální sítě často dokáže zkreslit realitu a skutečné výkony umělce.“

„Aktivisté rozdávali letáky a v sále se i při koncertě pohybovali muži s vysílačkami.“

„Koncert nebyl pro Dvořákovu Prahu šťastným krokem.“

Bylo lákavé zajít si poslechnout recitál Valentiny Lisitsy, této internetové hvězdy, které světová koncertní pódia otevřela nahrávka na Youtube. Dnes čítá její kanál více než 62 milionů zhlédnutí a jistě to není jediná kontroverze, která pianistku doprovází. Nečekané klima koncertu nakonec nepřineslo nijak zajímavý večer a pro Dvořákovu Prahu to nebyl šťastný výběr.

„Ančerlova typologie koncertních návštěvníků obstojí i po padesáti letech.“

„Jeho mobil svítil do tmy, z balkonu to musel být úchvatný pohled.“

„Nagelovaní muži nečekali na přídavek a vyrazili do salonku určeného pro zachránce planety.“

Není daleko doba, kdy si místo papírového programu koupíme licenci k online verzi obohacené o videa, rozhovory a bůhví co ještě. Zdaleka už výjimkou není, že na mobilech můžeme pomocí speciální aplikace sledovat např. titulky k opeře. Nepříjemnou daní moderních technologií jsou ovšem ti, co si chodí na koncerty psát maily či smsky nebo surfovat po netu. Právě nad nimi se zamýšlí ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný.

„Jistota Kissinovy hry i náročnost, se kterou se k partituře staví, brání v hledání jakékoliv hráčské nedostatečnosti.“

„Jeho technická preciznost našla s Altrichterem – díky dirigentově schopnosti hudbu dramaticky násobit a zdobit – společnou řeč.“

„Dvořákova Osmá byla pod vedením Petra Altrichtera vlastně jako Lisztova hudba.“

Úterní koncert festivalu Dvořákova Praha byl efektním večerem – jak programem, tak především obsazením Petra Altrichtera a Jevgenije Kissina. Ačkoliv u Dvořáka se dá o Altrichterově vnější efektnosti polemizovat, v Lisztově Prvním klavírním koncertu našli interpreti společnou řeč.

„Žádný záchytný bod pro člověka chtějícího si na koncertě spíše odpočinout.“

„V symfonii zřejmě škrtal. Jak mnoho, zůstává věcí jeho svědomí.“

„Adamsova skladba působí masivně i étericky, disonantně i zvukově opojně.“

Inaugurační koncert šéfdirigenta Dennise Russella Daviese rozhodně nebyl konvenční. Nasvítil Filharmonii Brno třemi jasnými paprsky. Jeden se dotkl odvážné dramaturgie, druhý zaujaté interpretace. Třetí, odhalující realitu sálu Stadionu, však bolestně připomněl, že postavení moderní koncertní síně je pro město opravdu naprostou nezbytností. 

„Provedení přimrazilo posluchače do sedadel.“

„Michal Kaňka na sebe – vedle Sharon Kam – strhl největší pozornost.“

„Dramaturgům náleží pochvala za podobné „výstřelky“, které se v běžné sezoně neuvádějí.“

Osm muzikantů, kteří se „náhodně“ potkali v jeden večer. Tři zkoušky před koncertem. Výsledkem nádherné hudební ztvárnění smíření, odpuštění a apokalypsy, kterou střídá naděje. A důkaz, že ti nejlepší muzikanti dokážou své ego odevzdat celku, podřídit své ambice ansámblové souhře. Závěrečný koncert Komorní řady, kterou svým jménem a umem zaštítila izraelská klarinetistka Sharon Kam, se uskutečnil 17. září v pražském Rudolfinu.

„Koncert nabídl několik scén nalezených mezi notami v archivu v Neapoli.“

„Interpreti dali k dispozici komplexní, zralé a svrchované umění.“

„V přídavcích byla opravdu nadstandardně svou – vášnivou, vokálně oslňující.“

Festival Lípa Musica postoupil zase o krok dál. Jeho úvodní večer, Koncert pro Liberecký kraj, ozdobila v pondělí Magdalena Kožená s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. V divadle v Jablonci nad Nisou se zastavili na svém evropském turné s novým programem sestaveným z větší části z nedávných hudebních objevů. 

„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“

„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“

„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“

Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.

„Těžce řešitelným problémem celého koncertu byla akustika konkrétního chrámového prostoru.“

„Projevila se obrovská profesionalita souboru, který s akustickými podmínkami dokáže pracovat.“ 

„Jana Semerádová ve své řeči vzdala hold festivalu i jeho organizátorovi Igoru Františákovi.“

Tři oslavná díla barokních skladatelů rozezněla v neděli kostel Panny Marie Královny v Ostravě-Mariánských Horách.  Ať již v rámci projektu Tebe Bože chválíme souboru Collegium Marianum návštěvníci koncertu vyslechli parodii na dřívější světskou narozeninovou kantátu, nebo dílo věnované výročí německé reformace, vše vyznělo velmi slavnostně a důstojně. 

„Do tohoto skvostu vložil skladatel náboj klidné a tiché zbožnosti.“

„Sbor s chlapeckými soprány a alty vnesl do zažitých představ o skladbě nové odstíny.“

„V Praze se objevilo těleso z nejlepších v Británii – Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Lužanská mše je krásné komorní dílo. Na festivalu Dvořákova Praha bylo v britských rukou. A v sousedství Schubertovy a Elgarovy hudby. 

„Největší síla Martinů není v rytmu, v synkopách, ale v poetičnosti a v melodičnosti.“

„Myslím, že čeští interpreti mohou Bohuslavu Martinů i škodit.“

„Lidský přesah a přátelství v hudbě mi dává mnohem víc než slavná jména a rádoby pozlátka.“

Právě dotočil violoncellové sonáty Bohuslava Martinů s legendárním Gérardem Wyssem a předtím komplet jeho orchestrálních děl. Hudba rodáka z Poličky mu změnila život, přesto se občas ptá: Proč to proboha napsal právě takhle? Čeká ho podzim v synkopickém dozvuku a dnes večer vystoupí na Dvořákově Praze v Schönbergovi. PETR NOUZOVSKÝ ale přiznává, že v životě ty nejdůležitější momenty bývají úplně jinak, než by si člověk představoval.

„Soutěž Edvarda Griega byla nejnáročnější soutěží, jaké jsem se dosud účastnil.“

„Čím je člověk starší, tím víc si doporučení svých pedagogů váží a bere si je k srdci.“

„Když nemohu jet delší dobu vlakem, cítím se nesvůj.“

Matyáš Novák, který před několika dny získal druhou cenu v Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v Bergenu, má dnes recitál v duryňském městečku Bad Lobenstein. Dvacetiletý pianista se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vrací k norské soutěži, vypočítává nadcházející koncertní závazky, uvažuje nad studiem a zmiňuje hudbu, která je mu nejbližší, ale přibližuje i své mimohudební záliby. 

„Plzeň je městem lidí, kteří milují kulturu.“

„Je fascinující zabývat se souvislostmi vzniku děl, osudy skladatelů a odrazem dějin v jejich tvorbě.“

„Písňové tvorbě u nás není věnována taková pozornost, jakou si zaslouží.“

Západní Čechy ode dneška ožívají novým festivalem Plzeňský podzim. Do 2. listopadu nabídne postupně šest koncertů, které budou propagovat nejen píseň a zpěv, přestože je jeho pořadatelem spolek Česká píseň. První ročník připadl na rok, kdy oslavujeme sté výročí vzniku Československé republiky, a program koncertů se k němu více či méně vztahuje, jak nám mimo jiné potvrdil dramaturg festivalu, hobojista Vojtěch Jouza.

„Dirigent pečlivě a současně uvolněně a inspirovaně dospěl k interpretační dokonalosti.“

„Hlavním hráčem byl v tomto případě jednoznačně Pražský filharmonický sbor.“

„To, že koncert začal československou hymnou, byl krásný symbol.“ 

Uvedení oratoria Svatá Ludmila na festivalu Dvořákova Praha vstoupí do historie. Nejen tím, že zřejmě poprvé od premiéry zaznělo opět úplně celé, bez škrtů a krácení, ale i díky Jakubu Hrůšovi a jeho uměleckému výsledku. A pak i proto, že koncert v Rudolfinu provázela paralela na náměstí před ním. 

„Když se odbourají manýry, tak se z Ludmily vykřeše něco úžasného.“

„Přesně to jsem chtěla do díla dostat – pokoru, cit, víru v Boha.“

„Občas třeba udělat pěvecky krok dopředu, do neznáma.“  

Vokálně-instrumentální dílo Antonína Dvořáka má v repertoáru sopranistky Kateřiny Kněžíkové výjimečné postavení. Aktuálně si to uvědomuje při letošním festivalu Dvořákova Praha, při němž se před týdnem podílela na provedení kantáty Svatební košile a na němž pro dnešní večer nastudovala titulní postavu oratoria Svatá Ludmila. „Je to moje srdcová záležitost,“ říká.

„Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“

„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“

„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“ 

Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením.

„V případě PKF a Emmanuela Villauma existuje velké porozumění.“

„Po brilantním úvodu neměla Sarah Chang vůbec jednoduchou úlohu.“

„Stylovost, přesnost, obdivuhodné frázování, soustředěnost, to je dědictví Jiřího Bělohlávka.“

Zahajovací koncert Orchestrálního cyklu PKF – Prague Philharmonia se konal ve Španělském sále Pražského hradu. Hráči předvedli to nejlepší, co umějí, a svým výkonem rozklenuli oblouk mezi dědictvím Jiřího Bělohlávka a současným vkladem Emmanuela Villauma. Přestože akustika Španělského sálu těmto typům koncertních programů příliš nepřeje, dali interpreti na tuto nevýhodu po většinu večera zapomenout.

„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

„Dualita masivního hudebnického prostoru a proskleného prostoru pro veřejnost  je geniální nápad.“

„Z hlediska akustického, ani z hlediska urbanistického nepůjde o žádný kompromis!“

Brno už ví, jak bude vypadat Janáčkovo kulturní centrum. Jeho srdcem a středobodem má být koncertní sál pro třináct set posluchačů. Vizualizaci projekční tým v pátek poprvé představil veřejnosti. Plány hovoří o tom, že by nová budova vedle Besedního domu měla stát v roce 2022 a že by tedy Filharmonie Brno mohla na začátku roku 2023 už určitě koncertovat ve svém. 

„Foersterova Předehra není prvoplánově příležitostnou hudbu.“

„Straussovy Čtyři poslední písně jsou pravou hudební poezií.“

„Na poklidnou třetí větu navázal prudkým střihem a vybudil v hráčích spoustu sil.“

Čtyři poslední písně Richarda Strausse sice názvem ukazují jinam než k začátku sezóny, ale Slavnostní předehra Josefa Bohuslava Foerstera úlohu úvodního čísla zahajovacího koncertu splnila ve čtvrtek v Obecním domě víc než dobře. A hlavní skladbou prvního abonentního programu orchestru FOK byla Mahlerova První symfonie. Ohromující, opulentní, pozitivní. Pořadovým číslem i charakterem motivující k pohledu do budoucna.