PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vilde Frang, podpořena Jakubem Hrůšou a pozorně a empaticky hrajícími filharmoniky, nadchla cudně dokonalou, neokázalou a bezchybnou hrou, svou vzácnou introvertností.“

„Citová intenzita, které s filharmoniky ve stupňovaném nasazení Hrůša v Prokofjevovi dosáhl, odpovídala tomu, že autorem té mistrovské světové hudby je nezpochybnitelný klasik.“

„Příběh Romea a Julie je sice smutný, tragický, ale přesto krásný a povznášející.“

Organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl pokřtili novou podobu amfiteátru na zámeckém nádvoří jako SmetaNOVÝ sál. V sobotu tam po tříleté pauze vrátila koncerty Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou. Úvodní koncert letošního ročníku patřil efektnímu Smetanovi, vášnivému Prokofjevovi, nebesky krásnému Beethovenovi a odzbrojujícímu umění norské houslistky Vilde Frang.

„Netradičně je na stanici D dur v pondělí prostor pro přímý přenos z abonentní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Petr Popelka provádí Bartókův Koncert pro orchestr.“

„Ve večerním programu ve středu dojde na několik legend Pražského jara. Vrátíme se do doby, kdy závěrečným koncertem byla Beethovenova Devátá symfonie; zazní dokonce s Lovro von Matačičem.“

„Víkendová dopoledne tentokrát patří Návštěvě u senátora a prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. do 23. června?

„Maynooth University Chamber Choir dokáže emocemi nabít opravdu každý tón.“

„Koncerty propojující více i méně známá olomoucká zákoutí.“

„Nejvíce mnou rezonovala výjimečná atmosféra plná podpory, z řetězu utržené aplaudování a vděčnost všech zúčastněných sborů.“

První červnový víkend se Olomouc proměnila ve sborový babylon. Mezinárodní sborový festival Svátky písní Olomouc již po dvaapadesáté přivezl do moravské metropole desítky sborů z různých koutů Evropy. Jádro čtyřdenního sborového veselí představuje soutěž Mundi Cantat, při níž odborná porota důkladně hodnotí sbory v jednotlivých kategoriích, od dětských sborů přes komorní až po žánrové kategorie, jako je populární hudba, folklór či soudobá hudba; vrcholem je pak klání o absolutního vítěze. Svátky písní Olomouc se dlouhodobě těší přízni nejen soutěžících, ale i porotců, kteří se do Olomouce rádi vracejí.

„V Plzni jsem dostávala ty největší role.“

„Smetana nás soprány moc rád neměl.“

„Myslím si však, že opera je výplod romantismu a v něm by měla zůstat. V tomto ohledu zůstávám staromilcem.“

Legendární operní pěvkyně Naďa Šormová si české opery zamilovala už v dětství, a když se po absolutoriu HAMU vydala na profesionální pěveckou dráhu, stal se právě repertoár českých skladatelů jejím středobodem. Téměř třicet let byla sólistkou opery Národního divadla, a dokonce v roce 1977 hostovala v newyorské Carnegie Hall jako Jitka v Daliborovi. Bezmála padesát let se věnuje výchově mladých pěveckých talentů, nejprve na Pražské konzervatoři a nyní na ZUŠ Pro Arte Viva. V říjnu 2024 se stala laureátkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v opeře a letos v dubnu oslavila 87. narozeniny.

„Jiří Teml je vnímán jako dvorní skladatel Kühnova dětského sboru .“

„Pro děti napsal nespočet skladeb, cyklů a písniček. Také tři opery.“

„Při třech koncertech se vystřídali všichni sbormistři. Jiří Chvála sbor umělecky vede od roku 1967.“

Jiří Teml oslaví 24. června devadesátiny. Jako dvorní skladatel Kühnova dětského sboru dostal při sobotním odpoledním koncertu tělesa v pražském Rudolfinu květiny a dárek. V programu zazněl za řízení dvaadevadesátiletého Jiřího Chvály jeho cyklus Šest písniček ze studánky a v podání těch nejmenších Kühňátek s Karolínou Řepovou předtím – v sousedství hudby Ilji Hurníka, Petra Ebena, Otmara Máchy, Jana Vičara, Lenky Pospíšilové a dalších autorů – také jeho Kolotoč a Cirkus rámus a s Veronikou Holcovou písnička Krtek.

„Král Roger není epický příběh. Spíše jde o výjev, mysterium, podobenství.“

„Vladimír John vyhmátl neskutečnost prostředí i nadčasovost námětu, mysticky a mysteriózně působící atmosféru, ve které se prolíná religiozita s existenciálními otázkami.“

„Robert Kružík připravil operu, hranou bez přestávky, jako nepřetržitý proud naléhavého atakování diváka.“

Opera Král Roger moderního polského klasika Karola Szymanowského je pozoruhodné, magické dílo, koncentrát důležitých myšlenek a umělecky zachycených emocí. V Praze zazněla naposledy koncertně v roce 2007, v Brně byla nyní scénicky uvedena vůbec poprvé. Inscenací na sebe zcela bezprecedentně upozornil režisér Vladimír John, student posledního ročníku JAMU. Premiéra, která se konala v pátek třináctého, byla jednoznačným úspěchem jak jeho, tak výtvarníků scény, ale i dirigenta Roberta Kružíka a pěvců. Na ploše osmdesáti minut se odehrává komplexní hudební divadlo.

„Sopránový part je až takzvaně nahatý, každá odchylka nebo nepřesnost je slyšet.“

„Nejsem příliš hrr, že bych najednou cítila, že mi hlas narostl nebo nabyl a zabarvil se a já jsem se zbláznila a začala dělat nějaké heroické role.“

„Nejsme v muzeu. Nepotřebujeme mít Prodanou nevěstu pořád v kroji a s holubičkami a tesat nějaký monument.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková vystoupí v neděli 15. června na Národním festivalu Smetanova Litomyšl v Králi Davidovi, oratoriu Arthura Honeggera na starozákonní téma. Sopránový part bude pěvkyně zpívat pod vedením dirigenta a sbormistra Lukáše Vasilka za doprovodu Prague Philharmonia a Pražského filharmonickeho sboru. O tom, jak toto dílo vnímá a jaké má plány do budoucna, hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí ze svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748.“

„Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků.“

„Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev, totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky.“

Rozmanitý a nápaditý program, tradiční i experimentální formáty, rekordních 203 akcí během jedenácti dní, od koncertů či seminářů přes přednášky, čtení, výstavy až po cyklotúry po stopách geniálního skladatele. Možnost pořídit si vstupenky na tzv. klimatický pas a podpořit tím vysázení dalších stromů v Bachově lese a udržitelnost akce. V Lipsku za uměleckého přispění Jana Čmejly začaly Bachovy slavnosti, které do 22. června uvedou mimojiné i Bachova Fausta, tedy fúzi Goetheho dramatu s hudbou Johanna Sebastiana v kultovním Auerbachově sklepu.

„Po právě skončené sezóně má Plzeňská filharmonie na svém kontě 84 koncertů.“

„V náročném sólovém partu Symfonie-koncertu se v Plzni poprvé představil mladý polský violoncellista Michał Balas.“

„Šéfdirigent Chuhei Iwasaki vybral na závěr sezóny program, v němž mohl plně obsazeným orchestrem dokázat výtečné kvality tohoto tělesa.“ 

Ve čtvrtek 12. června se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil závěrečný koncert sezóny Plzeňské filharmonie. Pod vedením šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho zazněla výlučně Prokofjevova hudba. Mladý polský violoncellista Michał Balas přednesl sólový part ve skladatelově Symfonii-koncertu pro violoncello a orchestr, v druhé půli večera orchestr uvedl výběr ze tří suit baletu Popelka.

„Čtvrtý ročník festivalu zahájil ve čtvrtek 12. června na Biskupském dvoře už dopoledne Edukačním koncertem pro mladou generaci.“

„Dirigent Robert Kružík dával důraz na rozlišení barevnosti nástrojů, na dynamické odstínění a především na energický rytmus, který žesťům velmi slušel.“

„Závěrem zazněla světová premiéra Koncertu pro Brass Band Ondřeje Moťky, který se stává dvorním skladatelem souboru.“

Žesťový soubor Moravia Brass Band přichystal opět velký festival, kdy žesťové nástroje hrají v různých prostředích a pro nejrůznější publikum. Svátek žesťů zahájil koncert 12. června večer na Biskupském dvoře, letní scéně na nádvoří Moravského zemského muzea. Orchestr složený ze třiceti špičkových hráčů na žesťové nástroje hrál skladby pro tento útvar přímo složené a dirigoval je Robert Kružík. Večerem provázel moderátor Jiří Koktomos.

„Narychlo připravené dílo zaznělo se ctí.“.

„Mysliveček mi byl největším dramaturgickým i interpretačním přínosem večera.“

„Přes některé pozitivní momenty interpretace Dvořákova Amerického kvartetu bohužel překvapovaly momenty odlišující se od autorova textu.“

S mírnou změnou programu se uzavřela v Plzni letošní sezóna Kruhu přátel hudby. Doležalovo kvarteto mělo účinkovat spolu s dvěma vynikajícími hornisty, ale z vážných zdravotních důvodů po havárii Zuzany Rzounkové bohužel nezazněl avizovaný Beethovenův Sextet pro dva lesní rohy ani jeho Smyčcové kvarteto Es dur, op. 81b. Další skladby, které měly s hornisty na koncertě 11. června v Domě hudby zaznít, nebyly dramaturgicky až tak významné a Doležalovo kvarteto je operativně nahradilo.

„Akustické podmínky Národního hudebního fóra ve Vratislavi nemá smysl se sálem v Porubě srovnávat. I když na dané možnosti není špatný, pro dojem ze hry orchestru příliš příznivý není.“

„Narek Hakhnazaryan poskytl Dvořákovi ztišenou kantilénu, v pasážích na opačném výrazovém pólu však uplatňoval až příliš náruživosti.“

„Brahmsova Druhá symfonie, dílo šťastné letní pohody dnů trávených u jezera Wörthersee v Korutanech, je kompletně pozitivní.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračoval ve čtvrtek koncertem orchestru NFM Filharmonia Wrocławska. Dirigoval Tomáš Netopil, prezident festivalu, sólistou byl mezinárodně proslulý arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan. Program dvěma základními díly světového repertoáru připomněl umělecké i osobní přátelství Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse.

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„Prague Philharmonia se dostavila v nápadně širším složení, než bývá obvyklé.“

„Tam, kde počítače suplují základní vklad invence, prý dochází ke vzniku děl, která nemají potenciál přetrvat.“

„Dnešní hudba nemusí být intelektuálským fetišem povýšené mysli.“

Sezóna se chýlí ke konci a s ní přirozeně i jednotlivé koncertní řady českých orchestrů. Platí to i o tělese Prague Philharmonia a jeho unikátním cyklu soudobé hudby, který je soustavně už přes dvacet let součástí činnosti organizace a který je v minimálně v českém kontextu ojedinělý. Žádné jiné tuzemské filharmonické těleso současné hudbě nevěnuje abonentní řadu. Speciální koncert ve Studiu 1 Českého rozhlasu přivítal velké množství umělců a také dramaturgyni Hanu Dohnálkovou. Kdo se chtěl setkat s přístupnou formou soudobé hudby, měl na „hudební talkshow“ s pány skladateli Karlem Havlíčkem a Vadimem Petrovem dorazit.

„Už v rané fázi tvorby jsem navrhnul, abychom hlasy představitelek obětí neukončily v okamžiku, kdy skončí jejich život.“

„Předloha opery obsahuje množství momentů, v nichž lidé jednat mohli, ale neudělali to.“

„To, co bych chtěl, abychom slyšeli, je temporalita vedená v obrovských vlnách pulsující energie.“

Miroslav Srnka uspěl v německy mluvících zemích jako operní skladatel již dávno. V pátek 13. června se v Divadle na Vídeňce dočká premiéry další z jeho oper s názvem Voice Killer. Skladatel, opět v tandemu s libretistou Tomem Hollowayam, si za námět tentokrát zvolil skutečný příběh – příběh masového vraha, který si oběti vybíral na základě jejich hlasu, na základě podobnosti s hlasem jeho matky. Místo kriminální zápletky však Srnka sleduje spíše sociologické a psychologické aspekty příběhu. Zamýšlí se přitom nad závažnými otázkami kolektivní paměti, prevence nebo ochoty zakročit v rizikových situacích. Tato témata, ale také psychologii pachatele, v opeře bezejmenného Srnka promítá i do hudby a jejího zacházení s časem. Více prozrazuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Janáčkova konzervatoř Ostrava v čele s její ředitelkou Soňou Javůrkovou sehrála v této konstelaci klíčovou roli hostitelské scény a stala se prostorem, kde se zkušenost setkává s ambicí.“

„Večerem slovem provázel ředitel festivalu Jaromír Javůrek, svými bonmoty, hořkosladkými glosami i osobními vzpomínkami vdechl večeru osobitou rovinu.“

„Každý z účinkujících nám nabídl kousek svého hledání, své poctivosti, své odvahy.“

„Mládí je sen, moudrost je jeho probuzení,“ napsal Victor Hugo. Když se však tento sen zhmotní jako hudební výpověď v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, nabývá ještě hlubšího významu. Festivalový koncert s příznačným názvem Janáčkovo mládí II, konaný v úterý 10. června v Janáčkově sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, byl dialogem generací, demonstrací pedagogického odkazu a důkazem, že kultura je především vztah…