PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Varhany jsou živý organismus.“

„Záleží na tom, co varhaník chce slyšet.“

„Kdyby havarijní situace nastala, tak ji budu muset řešit. Ale v této chvíli počítám s tím, že další ročník festivalu bude.“ 

Mezinárodní varhanní festival pořádaný v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě je atraktivní nejen zajímavým výběrem účinkujících a repertoárem, ale i nástrojem – největšími varhanami v Praze i v republice. Katolická církev a Audite Organum, společenství organizující tamní koncerty varhanní hudby, však stojí před jejich nezbytnou rekonstrukcí. Titulární varhanice chrámu Irena Chřibková, iniciátorka a po celou dobu ředitelka festivalu, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, v jakém stavu varhany jsou a kolik peněz je potřeba, a vypočítává, co vše se bude opravovat. Vrací se však i k programu festivalu, který se v srpnu a září uskutečnil už potřicáté.

„Pro chrámového varhaníka je improvizace denní chleba.“

„Skladatelé českého baroka poskytují interpretovi zcela legálně možnost skladbu dokončit, respektive doimprovizovat.“

„Mentálně jsem doma v jižních Čechách.“ 

Varhanní festival Audite organum v pražské bazilice sv. Jakuba pokračuje ve čtvrtek 14. srpna koncertem českého varhaníka Martina Kubáta. Na programu je vedle improvizací Bachova hudba, Fantazie a fuga na B-A-C-H od Maxe Regera a Partita na melodii Adorote devote od Jiřího Ropka, dlouholetého varhaníka v tomto kostele. Martin Kubát v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o improvizaci, o svatojakubských varhanách, o Ropkovi i o sobě.

„Svého času, když ještě oba žili, byl v americkém hudebním životě větším prominentem Martinů než Bartók.“

„Příběhy minulosti musíme vyprávět znovu a jinak.“

„Člověk se musí rozhodnout, jestli dá přednost komfortu, nebo svobodě, možnosti měnit věci. Já jsem se rozhodl pro svobodu.“

Padesátým rokem je prezidentem severoamerické soukromé vysoké školy Bard College a při ní také prezidentem akce Bard Music Festival. Leon Botstein, dirigent, hudební historik a pedagog, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program pětatřicátého ročníku letní hudební přehlídky, letos věnované české hudbě. Ve Fisherově centru v Annandale-on-Hudson ve státě New York se tak v srpnu mimo jiné rozezní opery Julietta a Mariken de Nimègue od Bohuslava Martinů a řada dalších skladatelových děl a mezi kompozicemi jeho současníků třeba také raritní Concertino z pera pianisty Rudolfa Firkušného. V širším programu Bard SummerScape tam v červenci navíc bude scénicky uvedena Smetanova opera Dalibor.

„V Plzni jsem dostávala ty největší role.“

„Smetana nás soprány moc rád neměl.“

„Myslím si však, že opera je výplod romantismu a v něm by měla zůstat. V tomto ohledu zůstávám staromilcem.“

Legendární operní pěvkyně Naďa Šormová si české opery zamilovala už v dětství, a když se po absolutoriu HAMU vydala na profesionální pěveckou dráhu, stal se právě repertoár českých skladatelů jejím středobodem. Téměř třicet let byla sólistkou opery Národního divadla, a dokonce v roce 1977 hostovala v newyorské Carnegie Hall jako Jitka v Daliborovi. Bezmála padesát let se věnuje výchově mladých pěveckých talentů, nejprve na Pražské konzervatoři a nyní na ZUŠ Pro Arte Viva. V říjnu 2024 se stala laureátkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v opeře a letos v dubnu oslavila 87. narozeniny.

„Našim zámerom je okrem iného vzbudiť v mladých interpretoch záujem o novovznikajúcu hudbu.“

„Od Čechov sa máme čo učiť v zmysle oboznámenia sa s vlastnou históriou.“

„Na Slovensku sa podnikajú kroky, ktoré vedú k tomu, aby ľudia, ktorí majú nezávislé alebo nevyhovujúce myslenie, nemohli tvoriť a nedostali podporu verejných zdrojov.“

Medzinárodný festival komornej hudby Konvergencie je na slovenskej hudobnej scéne už pojmom. Úspešné podujatie pridalo k svojim aktivitám pred štyrmi rokmi aj skladateľskú súťaž – jej aktuálny ročník s československým názvom Posuň svoju hudbu ďalej! (Posuň svou hudbu dál!) sa pritom práve blíži k uzávierke prihlášok. So zakladateľom a umeleckým riaditeľom festivalu Jozefom Luptákom sme sa rozprávali o vzniku a priebehu súťaže, ale aj o oveľa širších súvislostiach slovenskej hudby – a to aj vo svetle súčasnej politicko-spoločenskej situácie. 

„Chci se zaměřit na mladou generaci a oslovovat ji svěžím marketingem, například přes influencery.“

„Při výčtu dirigentů nesmím zapomenout na Jakuba Hrůšu, který u nás započal svou dirigentskou kariéru.“

„Martinů ve Zlíně nikdy nebyl, pokud je mi dobře známo. Ale zlínští obyvatelé jeho tvorbu obdivovali. Léta tu aktivně působila pobočka Společnosti Bohuslava Martinů.“

Po sedmnácti letech ve funkci oznámil rozhodnutí skončit na postu ředitele zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů dosavadní šéf Josef Němý. Konkurzu na uvolněné místo se zúčastnilo deset uchazečů a z výběrového řízení vzešel jako vítěz Tomáš Gregůrek. Portál KlasikaPlus.cz ho požádal o rozhovor.

„Jako první český koncertní varhaník prováděl skladby Alexandra Guilmanta, Charlese-Marii Widora, Camilla Saint-Saënse, Enrica Marca Bossiho a k nim mnichovského Josepha Gabriela Rheinbergera a velká díla Franze Liszta.“

„Klička byl pro koncertní činnost znamenitě technicky vybaven a zároveň byl výborným klavíristou, který často vystupoval jako doprovazeč zpěváků a instrumentalistů.“

„Vrcholem jeho skladatelského úsilí je rozsáhlá Velká koncertní fantasie na chorál sv. Václave, která později vyšla tiskem jako součást alba soudobých skladatelů v roce 1914 v Paříži.“

Josef Klička nebyl jen brilantním hráčem na varhany, ale všestrannou muzikantskou osobností. Byl skladatelem, sbormistrem, dirigentem i dlouholetým pedagogem. Letošního roku slavíme sté sedmdesáté výročí jeho narození a sto let od odchodu na odpočinek. 

„Nejhlubší lidskost a opravdovost cítím v ukolébavkách.“

„Pokud se týká hudebního jazyka, snažil jsem se zachovat podstatu koled, ale často jsem si je harmonizoval po svém.“

„Nesnažil jsem se být ve Vánoční kantátě samoúčelně avantgardní. V takovémto případě rozhodně nemá skladatelské ego z hudby vyčnívat.“

Druhým rokem zazní v adventním programu Pražského filharmonického sboru a orchestru Prague Philharmonia Vánoční kantáta Jana Ryanta Dřízala. Stejně jako při loňské premiéře, i letos se koncerty konají dva, a to 19. a 20. prosince v Praze na Žofíně. Autor v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dílo i své prožívání vánočních svátků, které se dá krásně vtělit do hudby. Zas tak moc se o tom nemluví, říká, ale za celým vánočním poselstvím je skryto zobrazení vývoje od tmy a očekávání k rozbřesku, k příchodu světla.

„Jako studentka jsem často sháněla nejlevnější vstupenky na koncerty Vídeňské filharmonie a letos jsem s nimi najednou hrála na jevišti!“

„Chci se zbavit nálepek a nebýt považována za sólistu, komorního nebo orchestrálního hráče. Chci být považována za muzikanta.“

„Elgarův violoncellový koncert je ideální kus k seznámením se s tímto skladatelem.“

Rakouská violoncellistka Julia Hagen se vzdor svému mládí již etablovala na světové scéně. Pochází ze Salcburku a v současné době žije ve Vídni. Tento rok má za sebou několik významných kariérních milníků včetně vystoupení na festivalu v Salcburku, kde nastudovala soudobou skladbu ruské skladatelky Sofie Gubajduliny Canticle of the Sun s Los Angeles Master Chorale, nebo vystoupení s Vídeňskými filharmoniky. Nyní přijíždí do Prahy, aby se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu přednesla v Obecním domě ikonické dílo anglického skladatele Edwarda Elgara Violoncellový koncert e moll.

„Měl jsem v anonymní soutěži tři žáky – a ani jednoho jsem nepoznal…“

„Ve Versailles máme navíc něco, čemu říkáme návštěvní konference – setkání s publikem u varhan.“

„Zvuku varhan Cavaillé-Colla se nemůžete nabažit.“

Jeho dědeček Jean Bouvard, varhaník a skladatel, byl žákem Louise Vierna. On sám teď studentům Pražské konzervatoře posloužil na sklonku týdne při interpretačním kurzu, ale nyní už je v Opavě, kde bude na přelomu října a listopadu předsedou poroty Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena. Francouzský varhaník Michel Bouvard, dlouholetý vysokoškolský pedagog na konzervatořích v Toulouse a v Paříži, koncertoval v Česku naposledy před dlouhými lety, ale po světě, ve více než pětadvaceti zemích, odehrál už přes tisícovku koncertů. Tím zatím posledním bylo nedělní vystoupení v opavském kostele sv. Václava.

„Byl zdatný chodec a nadšený pěší turista. S přáteli se účastnil řady výletů.“

„Miloval ptactvo i jeho zpěv. Sám choval holuby a chtěl mít ve svém holubníku zástupce od každého druhu.“

„Jeho zájem o vše, co souviselo se železnicí, někdy hraničil s posedlostí.“

Procházky, pěší výlety s přáteli, ptačí zpěv, zahradničení, chov holubů, lokomotivy… To jsou hlavní záliby skladatele Antonína Dvořáka, které v den jeho narozenin shrnuje další díl dvořákovského seriálu. Odpočinek se v zálibách mísil s inspirací. A tak nepřekvapí, že je v jeho dílech zachycena řada přírodních dojmů nebo že si do rukopisné partitury napsal, že hlavní téma symfonie ho napadlo při vjezdu slavnostního vlaku na nádraží v Pešti…

„Všechno, co může posluchači pomoct zážitek mu zpříjemnit, musíme použít.“

„Mám-li co sdělit, je ještě lepší, můžu-li to sdělit zajímavě, poutavě. Vlastně to udělat musím! Klidně i udělat v jistém smyslu ‚show‘.“

„Pro vyjádření žádané emoce se může někdy hodit třeba i rejstřík jiného charakteru, než byl předepsán…“

Ve čtvrtek 29. srpna byl hostem festivalu u sv. Jakuba varhaník vídeňské katedrály sv. Štěpána Konstantin Reymaier. Je pozoruhodnou osobností světa hudby, varhaníkem s hlubokými znalostmi o stavbě varhan a jako kněz i osobou hluboce duchovní.

„Královský nástroj má v tomto gotickém chrámu s vysoko postaveným chórem a dvěma věžemi bohatou historii.“

„Nové varhany jsou rozděleny do dvou osově symetrických, historizujících skříní dle nádherné rozety uprostřed kůru.“ 

„Financování stavby částečně pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, další prostředky vzešly ze sbírky Darujte tón.“

Další díl varhanické rubriky přináší pojednání o nových varhanách v kostele sv. Bartoloměje v Kolíně. Jedná se o třímanuálový nástroj symfonického typu, zcela v duchu francouzských varhan Aristida Cavaillé-Colla, což je v naší zemi unikátní. Vždy jsme byli spíše pod německým varhanářským vlivem, o to cennější je tato skutečnost. Dané varhany jsou ideální pro interpretaci francouzské hudby 19. i poloviny 20. století, zejména Césara Francka. Stavba byla financována z dotace IROP i z veřejné sbírky, ve které se vybralo více jak dva miliony korun.

„Varhany podle názoru komunistického režimu přiváděly občany do kostela, místo aby budovali socialismus.“

„Varhaník Jiří Reinberger využil svého právnického vzdělání, přesvědčovacích schopností a paradoxně velké obliby varhan v Sovětském svazu.“

„Ani normalizace po roce 1968 tyto koncerty už nezrušila.“

V červenci 1964 se po pauze, dané militantním ateismem komunistického režimu, poprvé od roku 1948 konal v Praze u sv. Jakuba varhanní koncert. Vystoupil tehdy Jiří Ropek. Varhaník Jan Hora, který se pak brzy jako interpret také zapojil, vzpomíná na roky, kdy církve byly pouze trpěny a pořádání varhanních koncertů a dalších veřejných akcí v kostelích, s výjimkou bohoslužeb, nebylo tolerováno. Nikdy to podle jeho svědectví nebyl vyložený zákaz, nikdy neexistoval písemný příkaz. Většinou šlo o rafinované slovní nebo telefonické doporučení nepokoušet se o jakoukoliv větší aktivitu v chrámovém prostředí.

„Vždyť odtud mohl putovat pěšky na Vysokou, kde se setkával s milovanou dívkou, byť pod laskavě přísným dohledem Dvořákovým.“

„Byl to bratr Antonín, kdo poradil kvartetistům, aby uspořádali sérii dobročinných koncertů a tak se vyhnuli hrozícímu nástupu na frontu.“

„Fakt, že ani ne hodinovou kompozici, jíž je Epilog, komponoval jedenáct let a stále nebyl s prací spokojen, svědčí o tom, v jakém emocionálním, ale i fyzickém rozpoložení sil toto dílo takt po taktu skládal.“

V pokračování volného seriálu o skladateli Josefu Sukovi, od jehož narození letos v lednu uplynulo sto padesát let, portál KlasikaPlus.cz přináší esejistické pozvání skladatelova vnuka, básníka Jana Suka, do míst, která byla jeho dědečkovi nejdražší – do Křečovic na Sedlčansku. Právě tam se přesně za týden v rámci Pražského jara uskuteční vzpomínkový koncert.

„Co spojuje Viléma Blodka, Bedřicha Smetanu, Jaroslava Haška a Jana Letzela?“

„Velikán české hudby je v někdejším ústavu pro choromyslné připomínán úctyhodnou bystou s poněkud švejkovským příběhem.“

„Neskutečné vyvrcholení celého příběhu v Kateřinkách by autoru scénáře na toto téma příčetný dramaturg vyškrtl coby přitažené za vlasy.“

Úvodem budiž vyslovena otázka, která by snadno mohla připomínat zábavný kvíz, nemít však povážlivě ponuré konotace. Co spojuje tak různorodé osobnosti jako byli Vilém Blodek, Bedřich Smetana, Jaroslav Hašek a Jan Letzel? Než odpovím větou i celým článkem, nabízím drobnou vsuvku. Kdo byl Jan Letzel? Nikoli každému čtenáři portálu zaměřeného na klasickou hudbu to musí být ihned zřejmé. Tak tedy, jedná se o náchodského rodáka, světově proslulého architekta, neboť autora ikonické stavby. Průmyslového paláce, který přežil výbuch v Hirošimě. Zmínkou o něm jako by se však rozluštění hádanky ještě víc zamotávalo.

„Každá tradice buď roste, nebo slábne; již stagnace je projevem úpadku: časté opakování stejných skladeb tradici neprospívá.“

„V gregoriánském chorálu jsem našel spoustu jedinečných věcí, o kterých jsem dříve neměl tušení a které výrazně promlouvají do přítomnosti.“

„Krása není v oslnivých výkonech, v nadšení publika a v médiích. Krása může být neúspěšná a může skončit i na kříži.“

V dalším dílu volné série rozhovorů s brněnskými skladateli se o poslání hudby, kompozicích v unisonu, ale také třeba o konci postmoderny pro portál KlasikaPlus.cz rozhovořil Pavel Zemek Novák.

„Jednalo o nejmodernější varhany v zemi. Stát na nich nešetřil, objednal ze zahraničí ty nejkvalitnější materiály a díly.“

„Při rozsáhlé přestavbě Paláce kultury na Kongresové centrum varhany koupila Janáčkova filharmonie Ostrava.“

„Katolická farnost v centru Ostravy potřebuje sesbírat přibližně 27,5 milionu korun. Není to málo, ale zcela nové varhany by vyšly až na čtyřnásobnou částku.“

Varhanám Janáčkovy filharmonie, jejíž sál v Domě kultury města Ostravy se rekonstruuje, dá nový život umístění v ostravské římskokatolické katedrále Božského Spasitele. Není to nicméně první stěhování tohoto nástroje. Do devadesátých let byl umístěn v pražském Sjezdovém sále Paláce kultury.

„Vystoupením titulárního varhaníka pařížského chrámu sv. Eustacha Baptiste-Floriana Marle-Ouvrarda vyvrcholil letošní 28. ročník Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zazněly varhanní skladby francouzských mistrů 19. století.“

„Dvě rozsáhlé improvizace ukázaly mimořádné dispozice sólisty, neselhávající invenci a nápaditost. Francouzskou varhanní školu reprezentoval znamenitě.“

Na závěrečném koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil renomovaný francouzský varhanní mistr Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, od roku 2015 titulární varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Vystudoval Pařížskou konzervatoř u nejvýznamnějších francouzských varhaníků a pedagogů Oliviera Latryho, Michela Bouvarda, Thierry Escaiche, Phillipa Lefébra a F. X. Rotha. Získal první cenu v Mezinárodních improvizačních soutěžích v Lipsku 2009, Lucembursku 2011…

„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“

„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“

„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“

Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké…

„Hlavní změnou se stala výměna rejstříku Akustik, který tvořil zdání 64´ rejstříku, za reálný rejstřík Untersatz 64´, který je pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha a také jediný svého druhu v Evropě. Jen tento rejstřík váží úctyhodných 6,5 tuny.“

„Vzhledem k jeho častému využití spojkového aparátu bylo patrné, že mechanické ovládání není jen staromilským bazírováním na co nejpurističtější původnosti, ale opravdu použitelnou variantou.“

„Interpret použil jen v druhé části koncertu téměř 250 barevných kombinací a tak držel posluchače v napětí i v každém momentu Lisztovy půlhodinové kompozice.“

Olomoucký chrám svatého Mořice zažil první zářijový den slavnost, na kterou odborná veřejnost i mnoho olomouckých občanů a příznivců varhanní hudby dychtivě čekalo. Žehnání největších varhan naší republiky se neodehrává často, a tak svatomořická fara přichystala zvláštní celovečerní program. Ten se završil koncertem renomovaného amerického varhaníka Nathana J. Laubeho.

„Nakonec přece jen – a dochované spisy ukazují, že po tvrdých diskusích mezi radními – nabídli post kantora Bachovi.“

„Připisuje se mu výrok, že cílem a účelem celé hudby by nemělo být nic jiného než oslava Boha a osvěžení duše…“

„Když nastoupil do úřadu, začalo nejproduktivnější období jeho života.“

Jak to bylo v osmnáctém století přesně s letními prázdninami, není teď úplně důležité. Pravděpodobně ale bylo od školního vyučování volno na dva týdny během senoseče, tedy v červnu, a na dva týdny v době žní, tedy v srpnu. Pokud to platilo i pro žáky a učitele Tomášské školy v Lipsku, měl možná Johann Sebastian Bach před třemi sty lety právě nějaké volno. Když však na jaře toho roku 1723 nastoupil do úřadu tomášského kantora, musel začít podle rozvrhu pracovat hned…

„Za první soukromou expozicí harmonií v Česku a za výstavou o Tučkovi stojí varhaník Ondřej Mucha a houslista Jan Tomanek.“

„Skutečnost, že naše práce má velký význam nejen pro zachování kulturního a uměleckého dědictví, ale také pro koncertní vzkříšení harmonia, se nám potvrdila i v Ceně Olomouckého kraje.“

„Na přelomu září a října se v rámci Mezinárodního varhanního festivalu Zdeňka Pololáníka v České Třebové uskuteční putovní výstava harmonií.“

Ve stálé prostějovské expozici Harmonium – historie je od 20. července otevřena historicky první výstava věnovaná kutnohorskému varhanáři Janu Tučkovi (1842-1913), zakladateli první české továrny na varhany a harmonia. Firma postavila přes čtyři stovky varhan, mimo jiné koncertní nástroj ve Smetanově síni Obecního domu v Praze z roku 1912, a vyrobila více než 8000 harmonií evropské i americké soustavy.

„Spektrum účinkujících sestávalo jak ze zvučných jmen s bohatou diskografií, tak i z mladých talentů na začátku slibné umělecké kariéry.“

„Liturgické chorály si se sborem mohlo zazpívat i publikum, které v bulletinu našlo noty a texty a půl hodiny před koncertem si to s ním nanečisto vyzkoušel intendant Michael Maul.“

„Maul v knize pravidelně opouští roli vypravěče a vede s Bachem až dojemný osobní monolog, obrací se něj se svými otázkami a doplňuje to svými úvahami.“

Lipsko, které si vysloužilo přívlastek veletržní i knižní metropole, je rovněž synonymem pro atraktivní kulturní nabídku a bohaté hudební dědictví. Celoročně funguje jako jakési poutní místo všech milovníků hudby Johanna Sebastiana Bacha. Zejména každoročně v červnu se toto dynamicky se rozvíjející město zaplní milovníky kantát, motet, koncertů, fug či pašijí z dílny tohoto génia,…

„Zvítězila koncepce postavení nástroje romantického typu francouzského varhanářství 19. století, především Aristida Cavaillé-Colla. Je unikátní tím, že nástroj podobného typu nebyl u nás zatím nikdy postaven.“

„Nástroj v kostele Krista Spasitele měl štěstí, že jeho stavbu financoval plně sponzor – podnikatel a varhaník Pavel Čížek.“

„S využitím nástroje se počítá při liturgii a při stylových koncertech varhanní hudby.“

Římskokatolická farnost Praha-Hlubočepy postavila a v roce 2020 otevřela na Barrandově nový kostel spojený s komunitním centrem a kavárnou. Na 21. května 2023, při dopolední mši, ohlásila posvěcení nových varhan. První koncert na nástroji se koná 23. května večer, sólistou je Pavel Černý. V SeriáluPlus přinášíme popis varhan, unikátně inspirovaných díly francouzského romantického varhanáře Aristida Cavaillé-Colla, historii jejich vzniku i základní informace o kostele Krista Spasitele.

„Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent.“

„Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky.“

„K veřejnosti směřuje výzva k finanční podpoře záměru.“

Varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě, největší v Česku, jsou na hranici životnosti a fungují jen díky maximální péči varhanářů. Není to stav dlouhodobě udržitelný. Potřebnou rekonstrukci vyčíslují Řád minoritů a Nadační fond Sancti Jacobi Organum částkou padesáti milionů korun.

„Programová skladba obou koncertů nezapřela Güttlera coby vášnivého badatele, který na základě svých archivních rešerší, bohatých hráčských zkušeností a enormních znalostí širokého repertoáru porovnává a nachází souvislosti i tam, kde bychom je zprvu nečekali.“

„Vokální či instrumentální kompozice zazněly v úpravách pro žesťové nástroje. Güttler si s velkou erudicí zdařile pohrává s jejich kombinacemi, v nichž v zájmu výsledného homogenního a měkkého zvuku uplatňuje trubku, corno di caccia, lesní roh, altový, tenorový a basový pozoun, tubu a tympány.“

„Výtečnou schopnost orientace v oblasti vokální hudby nakonec pánové prokázali i svými pěveckými výkony ve dvou závěrečných adventních písních.“

Na dvou odpoledních koncertech v klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty v hornofalckém Waldassenu ohlásil známý německý trumpetista Ludwig Güttler konec své koncertní kariéry. První koncert jím vedeného drážďanského komorního ansámblu žesťových nástrojů se odehrál v sobotu 26. 11. vpředvečer adventu, druhý pak následující den u příležitosti první adventní neděle. V obou případech byla bazilika do posledních míst vyprodána.

„Obecní radní spolu se všemi občany složili přísahu, že pokud Bůh obec nákazy zbaví, budou každých deset let veřejně předvádět pašijové hry. A morová epidemie opravdu ustoupila.“

„Hry se obvykle začínají připravovat dva roky před svým konáním. Všichni účinkující buď v Oberammergau žijí, nebo odtud pocházejí.“

„Další ročník her se bude konat v roce 2030, prodej vstupenek – online, telefonicky i fyzicky na místě – začíná také už dva roky předem.“

Přestože složité jméno malé hornobavorské obce Oberammergau (spolu se sesterským Unterammergau – tedy „Horní“ a „Dolní“ ves na říčce Ammer) bývá někdy jako dokonalý jazykolam parodizováno, a to v češtině i v němčině (například ve slavné německé dětské písni „Heut´ kommt der Hans zu mir…“), stojí za to si ho zapamatovat a také naučit správně vyslovovat. Neboť v této půvabné předalpské obci, ke konci roku 2021 čítající jen něco málo přes pět tisíc obyvatel, se už skoro čtyři sta let v desetiletém intervalu odehrává velkolepé hudebně-divadelní ztvárnění…