KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Neděle odjakživa přinášela zklidnění těla i mysli a hudebně je spojena s nespočtem témat. Inspiruje se jimi tato rubrika. Představuje například varhany, legendární zvony, hudební díla vytvořená nebo určená speciálně pro nedělní provedení nebo místa, která v tento den hudbou ožívají. Také informuje o aktuálních významných událostech.

Jiří Štilec: Co bude až…?
Několik úvah nad covidovým a postcovidovým stavem klasické hudby

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace…

Číst dál…

Dech a zpěv, hudba a ticho.
Ondřej Adámek a Olivier Messiaen v mnichovském cyklu Musica viva

„Vyznění v prázdném sále a do ticha bez potlesku paradoxně získalo na účinku.“

„Magdalena Kožená se ujala úkolu přesahujícího její obvyklé hranice, to, na co jsme u ní zvyklí.“

„Adámkova partitura zní vynalézavě. Její hudební i myšlenkové poselství nechce být jednoznačné; je rozmanité a neuchopitelné.“

Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu uvedl v sobotu ve světové premiéře rozměrnou skladbu Ondřeje Adámka, výrazného skladatele, jehož mateřštinou je čeština, který však už delší dobu žije v zahraničí. V cyklu Musica viva zazněl Adámkův písňový cyklus „Where are you?“ – Kde jsi? – v sousedství Messiaenovy podobně nekonvenčně „duchovní“, podobně zvukově nové a podobně naléhavě vyznívající kompozice ze 60. let „Et exspecto resurrectionem mortuorum“ – A očekávám vzkříšení mrtvých.

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba…

Číst dál…

Ostravská Tosca. Realistická, melodramatická… a v televizi

„Pokud se někdo pohoršuje nad režisérskými projekty, které opery přeznačují, musí být s ostravskou Toscou spokojen.“

„Martin Bárta těží ze svého nosného, chlapského hlasu i mohutného zjevu. Jeho Scarpia je kreace na mezinárodní úrovni.“

„Není to mrazivé, krvavé drama, jdoucí na dřeň. Ale vážné, působivé, dojemné, smutné, melodramatické hudební divadlo rozhodně ano.“

Ostravská opera uvedla Pucciniho Toscu poprvé před sto lety, jen pár měsíců po vzniku českojazyčné městské scény. V pořadí osmá tamní inscenace měla premiéru v sobotu. Odehrála se kvůli opatřením proti nákaze před prázdným hledištěm, ale díky přímému přenosu TV Noe přece jen pro publikum. V hlavních rolích na sebe víc než dobře upozornili…

Číst dál…

Klasika v souvislostech (16)
Valentýn? Zamilovanost, láska a sex… Proč ne také hudba!

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

Číst dál…

Jako Spejbl aneb Úloha fraku při interpretaci vážné hudby

„Zkuste se zeptat orchestrálního hráče, jaké má zkušenosti s frakem, a dočkáte se řady komických historek.“

„Pracovní oděv by měl být především pohodlný, což frak určitě nesplňuje.“

„Nošení fraku v provozovací praxi vážné hudby se dnes stalo pouhou společenskou konvencí.“

Předpokládám, že jste už slyšeli onu anekdotickou příhodu, kdy rodič vezme své malé dítě poprvé na symfonický koncert a setká se s udiveným dotazem, proč jsou všichni páni v orchestru oblečeni „jako Spejbl“, případně v kostýmu „černých brouků s krovkami“. Následuje pochopitelně vysvětlení, že se jedná o takzvaný frak, tedy slavnostní večerní pánské oblečení, určené pouze pro nejvýznamnější společenské události, jako je například…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (25)
Koncerty z katedrály v Norwichi

„Hlavní skříň s pozitivem i hracím stolem stojí na chórové přepážce uprostřed hlavní chrámové lodi, jak bývá u anglických katedrál obvyklé.“

„Vedle vcelku obvyklé výbavy se posluchač u těchto varhan může těšit na bohatou divizi smykových rejstříků.“

„Messiaen představuje mnoho ze svého novátorského jazyka. Vybírá zcela neotřele rejstříkové kombinace, ale i sazbu, kterou jednotlivým rejstříkům připisuje.“

Nabídka „hudby na dálku“ se v průběhu pěti týdnů od 13. ledna do 10. února rozrůstá o příspěvky z města Norwich, metropole hrabství Norfolk na jihovýchodě Británie. Anglikánská katedrála Nejsvětější Trojice, dvouchórová trojlodní bazilika z přelomu 11. a 12. století, je jednou z nejvýznamnějších normanských staveb v Anglii. Tamní tři varhaníci připravují řadu pěti koncertů. Ohlížíme se za třemi z nich.

Číst dál…

ČtenářiPlus: Někdejší kostel je v Uničově domovem hudby

Zvláštní. Toto slovo vytane na mysli každému, kdo si pozorně prohlédne kostel stojící u křižovatky Haškovy a Olomoucké ulice v Uničově. Slohová nejednotnost spočívající ve spojení gotického presbytáře s barokní chrámovou lodí vdechuje stavbě nevšední charakter, současně však poukazuje na její pohnutou minulost. Období slávy kostela Povýšení sv. Kříže se střídala s časy úpadku, jeho…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (24)
Varhany ve Sboru Českobratrské církve evangelické v Pardubicích

„Roku 1952 zde postavila nový nástroj s opusovým číslem 3173 Továrna na varhany, n. p. v Krnově.“

„Z hlediska konstrukce se celý nástroj nachází v jedné velké skříni obdélníkového půdorysu, hrací stůl mají varhany volně stojící.“

„Žaluzie druhého manuálu má znatelnou dynamickou působivost a díky spojkám je plně zapnutý žaluziový stroj minimálně stejně tak silný jako hlavní.“

Dalšími varhanami, o kterých toho není mnoho známo, podobně jako o nástrojích v Husových sborech Církve československé husitské, jsou varhany v evangelickém kostele v Pardubicích. Na počátku padesátých let minulého století je postavil krnovský národní podnik Továrna na varhany. Autorem dispozice byl uznávaný varhaník Jiří Reinberger…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (23)
Nové varhany Pražské konzervatoře

„Zásadní je kvalita nástroje – přináší jednak bohatý, kultivovaný zvuk a také precizně fungující trakturu – ani jedno z toho žádný z dosavadních nástrojů školy nemá.“

„Stavba varhan pro potřeby hudebních škol má svá specifika. Je potřeba, aby na nich bylo možné cvičit široký rozptyl repertoáru v malém prostoru.“

„Škola musí stále hledět kupředu. Připravuje už s plným nasazením výběrové řízení pro stavbu varhan do koncertního sálu.“

Na konci letošního listopadu předala varhanářská firma Mühleisen z německého Leonbergu poblíž Stuttgartu do užívání nové varhany pro účely výuky a cvičení na Pražské konzervatoři. Škola tak po mnoha letech díky podpoře hlavního města Prahy a fondů EU získala kvalitní nástroj pro přípravu nové generace varhaníků.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (22)
Učebnice varhanní improvizace od Bohumíra Kratochvíla

„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“

„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“

„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“

V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (21)
Varhany v kostele sv. Mořice v Olomouci

„Celý stroj je v překrásně zdobené skříni, jejíž výzdoba je jednotná s výzdobou kůru.“

„Koncepce byla vymyšlena tak, že nové části nástroje obklopí ten starý a napojí se na něj.“

„Tím byl tedy původní nástroj v rámci možností zachován a Olomouc získala chloubu v podobě největšího nástroje široko daleko.“

Před třemi týdny oslavily varhany na kůru olomouckého kostela sv. Mořice své 275. narozeniny. Dne 21. září 1745 totiž byly po dokončení předány k užívání. Při této příležitosti se ohlédněme za jejich vývojem a také nahlédněme vpřed k tomu, co je v nejbližší době čeká.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (20)
Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši

„Nástroj byl pro katastrofální technický stav zlikvidován a zůstala pouze relativně zachovalá pseudobarokní skříň.“

„Po více jak dvacetiletém provizoriu se farnost rozhodla stav řešit.“

„Varhanářská dílna Kánský–Brachtl z Krnova do původní pseudobarokní skříně staví nástroj nový, vhodný pro soudobou liturgii a použitelný i k hraní ostatní hudební literatury.“

Další benefiční koncert na podporu dobříšských varhan se koná dnes, v neděli 20. září, přímo na místě, v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Účinkuje vokální soubor Gontrassek pod vedením Jana Bati. Na programu večera nazvaného Utrakvisté v Čechách jsou české liturgické zpěvy pozdního 15. století. Benefiční koncerty, které pomáhají získat finanční prostředky na stavbu varhan, zahrnují nejrůznější žánry…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (19)
Zámecká kaple ve Valticích

„Varhany zde postavil vídeňský dvorní varhanář Lothar Franz Walther roku 1729.“

„Skříň nástroje je zhotovena z tmavě hnědého dřeva, obsahuje jemné intarzie, mnoho zlacených řezeb a dva vyřezávané andělíčky pod prospektovou římsou a tři jejich dvojice na korunní římse.“

„Na konci druhé světové války byly varhany barbarsky zdevastovány ruskými vojáky.“

Málokdy se povede, že význam kostela, chrámu či kaple koresponduje s kvalitou a hodnotou varhan v nich umístěných. Dobré příklady v naší zemi máme ‒ například Týnský chrám v Praze a tamní Mundtovy varhany, katedrála sv. Václava v Olomouci a nástroj bratří Riegrů. Dalším podobným případem, ale méně velkolepým, jsou vynikající Waltherovy varhany v nádherné zámecké kapli na zámku ve Valticích,…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (18)
Horní Police, poutní kostel Navštívení Panny Marie

„Na této hudební empoře stály varhany již v roce 1705. Byly dílem Tobiase Flecka.

„Kontakt varhaníka s nástrojem je vynikající a můžeme si jen přát, aby takových nástrojů pro prsty (a nohy) našich varhaníků bylo u nás více.“

„Zdejší nový nástroj je velmi zdařilým dílem, na které bude radost hrát a také jej poslouchat.“

Horní Police v Libereckém kraji se pyšní dokončením rozsáhlé rekonstrukce poutního areálu kostela Navštívení Panny Marie. Jeho součástí jsou i varhany, které rovněž prošly obnovou a od jejichž kolaudace v létě uběhl už jeden rok.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (17)
David Cassan: Varhany v Alpe d’Huez plné sólových rejstříků

„Tyhle varhany se opravdu těžko dají využívat jen nějaký tradičním způsobem.“

„Dispozice nástroje je naprosto originální, Jean Guillou mu vtiskl opravdového ducha.“

„Každý rejstřík je sólista s charakteristickými vlastnostmi, se svou vlastní osobitostí.“

Prospekt varhan v Notre-Dame des Neiges, v moderním katolickém kostele Panny Marie Sněžné stojícím ve francouzském alpském letovisku a středisku zimních sportů Alpe d’Huez východně od Grenoblu, je mimořádně zajímavý. Má připomínat a připomíná lidskou ruku. Nástroj Detlefa Kleukera (1922-1988), u jehož zvukové koncepce a pak v roce 1978 také u inaugurace byl francouzský varhaník a skladatel Jean Guillou (1930-2019),…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (16)
Starkovy varhany u sv. Jakuba Většího ‒ rodinné stříbro Přelouče

„Dle smlouvy se jednalo o jednomanuálový nástroj s pedálem a jedenácti rejstříky naladěný v tzv. kornetovém ladění.“

„Díky odkázaným finančním prostředkům po zesnulém přeloučském primasovi Pelikánovi mohly být roku 1785 pořízeny do Přelouče, a to díky snaze faráře Jana Slacha.“

„Nástroj má překrásný, osově symetrický prospekt, jež obsahuje mnoho řezeb. Obsahuje sedm píšťalových polí, uprostřed píšťalovou věž. Píšťaly jsou zdobené tordováním a prolamováním.“

Každé velké či menší město nebo vesnice má svém centru kostel. A na jeho kůru jsou umístěny varhany. Po celé České republice to jsou stovky nástrojů ‒ výborných, dobrých, průměrných, podprůměrných. Kvalita nemusí být vždy spojena jen s velkými městy, jak můžeme doložit na menším městě Přelouči nedaleko Pardubic. Zde, v kostele sv. Jakuba Většího, se nachází výjimečné varhany od Abrahama Starka z Lokte,…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (15)
Husův sbor v Litomyšli

„Bohoslužby se doprovázely zpočátku jen na pedálové harmonium, pak na digitální varhany.“

„Jedná se o malý, plně mechanický jednomanuálový nástroj s pedálem a pěti rejstříky.“

„Zdejší varhany jsou zajímavé tím, že prospekt tvoří každá ze čtyř stran, nejen ta přední, jelikož všechny obsahují píšťaly, či jsou dokonce tvořeny jen jimi.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské popisuje podobu a historii nástroje v Husově sboru ve městě Bedřicha Smetany – v Litomyšli. Dlouho se zde hrálo jen na harmonium, pak na digitální varhany. Píšťalový nástroj se podařilo farnosti získat až roku 2015, a to díky hudbymilovnému faráři Kláskovi…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (14)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

„V roce 1917 bylo do původních skříní započato se stavbou nového nástroje. Vybrán byl místní varhanář Bohumil Paštika.“

„Zvuk nástroje je velmi ušlechtilý, elegantní a nesmírně barevný.“

„Nástroj velmi dobře reaguje a s varhaníkem spolupracuje.“

Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí ve Staré Boleslavi na místě, kde podle legendy zahrabal sluha knížete Václava po jeho smrti mariánský obrázek, který kníže nosil jako amulet na hrudi. Od doby nalezení jsou předmětu připisovány zázračné vlastnosti a ochranná moc a je proto zván Palladiem země české. Nevelký kovový reliéf Madony s dítětem, ve skutečnosti až ze 14. století, je významem srovnáván s korunovačními klenoty…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (13)
Husův sbor v Náchodě

„16. 6. 1948 koupila zdejší náboženská obec třímanuálové varhany systému UNIT vyrobené firmou Rieger z Krnova, a to z bývalého kina Beránek v Praze.“

„Pan Heger ml. chtěl nástroj přestavět na varhany s mechanickou trakturou, jeho otec však chtěl pneumatický systém zachovat.“

„Doufejme, že se v budoucnu bude nástroj více využívat a odkryje se tak jeho znamenitý potenciál.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o varhanách Husova sboru v Náchodě. Jedná se o jeden z největších diecézních nástrojů, který je unikátní svou plně mechanickou trakturou a spojkovým prvním manuálem. Vznikly přestavbou původních kinovarhan vyrobených firmou Rieger z Krnova pro jeden slavný pražský biograf, které ve Sboru hrály od roku 1948 do 1989.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (12)
Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

„Můžeme se domnívat, že vzhledem k významu a velikosti baziliky mohly být podmínky podobné bazilice svatovítské na Hradě, kde víme o varhanách od 13. století.“

„Jednotu se stylem a estetickým pojetím bohatě zdobeného interiéru baziliky tvoří od roku 1903 velké varhany z dílny bratří Paštiků.“

„Jedním z ´tajemství Vyšehradu´ je varhanní pozitiv, velmi vzácný nástroj velké historické a umělecké hodnoty, jehož citlivé a vysoce poučené restaurování je nezbytné.“

V pondělí mají svátek Petr a Pavel. Podle církevního kalendáře jde o slavnost svatých Petra a Pavla – katolických světců, dvou „sloupů církve“, v případě Petra nejvýznamnějšího z dvanácti Ježíšových apoštolů a v případě Pavla prvního velkého misionáře. Je jim zasvěcen nespočet kostelů, v Praze je to bazilika na Vyšehradě. Dnes večer v ní pokračuje festival Varhanní Vyšehrad… Dávnou i novější minulost místa – už 950 let spojeného s nepřetržitou existencí Královské kolegiátní kapituly,…

Číst dál…

Varhany a Varhaníci (11)
Zausovy romantické varhany v Chebu

„Na svatomikulášském kůru v 18. století působil známý skladatel a pedagog František Václav Habermann.“

„Příznivý posudek Josefa Vocknera vyzdvihl jasnou intonaci jednotlivých hlasů i v plenu a technickou spolehlivost nástroje.“

„Můžeme jen litovat, že unikátní Zausovy romantické varhany nejsou víc využívány.“

Romantické varhany v hlavním městském kostele v Chebu postavil místní mistr varhanář Martin Zaus v roce 1894. Jsou dokladem vysoké úrovně jeho umění ovlivněného pobytem v Paříži u významného varhanáře Josepha Merklina a poznáním francouzského varhanářství. Jsou jeho největším nástrojem a shodou okolností se zachovaly v téměř nezměněné podobě do dnešní doby.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (10)
Bazilika sv. Jakuba v Praze

„Od začátku byly předurčeny stát se varhanami poznamenanými složitým vývojem uměleckých názorů, které měly zásadní vliv na jejich zvukovou koncepci.“

„V tomto stavu přežily stále ještě v podstatě barokní varhany následné třicetileté období, kdy řada cenných historických nástrojů podlehla neuvážené likvidaci.“

„Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z 1. poloviny 20. století, se jeví dnes jako dosluhující a vyžaduje nutnou rekonstrukci.“

Bazilika sv. Jakuba je téměř ztracena v uličkách Starého Města, ale přece je jedním z nejznámějších pražských chrámů, stále vyhledávána Pražany a nesčetnými návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Každý, kdo překročí práh vzácného portálu, užasne nad překrásnou velebností vnitřku s bohatě zdobnými klenbami a také nad jedinečným barokním varhanním prospektem na západním kůru.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (9)
Varhany Smetanovy síně

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (8)
Varhany ve Sboru Tůmy Přeloučského

„K doprovodu bohoslužeb využívali farníci nejdříve jen harmonia: první značky Petrof Hradec Králové a druhé Hinkel.“

„Píšťalovými varhanami disponovala zdejší náboženská obec až od roku 1985.“

„Je pozoruhodné, že i po tolika letech bez generální opravy nástroj funguje zcela spolehlivě, ačkoli se jedná o obyčejné varhany tehdejší doby.“

Následující díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o nástroji ve Sboru Tůmy Přeloučského v Přelouči, sídle tamní náboženské obce. Varhany byly původně určeny pro jiný kostel, pocházejí zřejmě z roku 1902 a do Přelouče se dostaly díky daru jedné místní členky. Postavil je pražský varhanář Heinrich Schiffner, jsou jednomanuálové s pedálem a mají šest rejstříků.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (7)
Husův sbor ve Vysokém Mýtě

„Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 a od roku 1990 je památkově chráněn.“

„Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy nainstaloval nový nástroj.“

„Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu a jedenácti rejstříky.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany v Husově sboru ve Vysokém Mýtě. Původní nástroj tam postavila firma Jana Tučka ml. z Kutné Hory, pro svou poruchovost však byl roku 2019 nahrazen použitým neobarokním nástrojem od špičkové německé firmy Walcker z Ludwigsburgu.

Číst dál…

Varhany a varhaníci (6)
Pražské Rudolfinum

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (5)
Husův sbor v Dobrušce

„Zdejší nástroj postavil roku 1904 varhanář Andreas Schuster, zakladatel dodnes fungující firmy Orgelbau A. Schuster & Sohn v Olbersdorfu u Žitavy.“

„Varhany působí v kostele takřka dekorativním dojmem.“

„Dobrušské varhany mnoho let nehrály. Generální opravu inicioval až koncertní varhaník Pavel Svoboda.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představí již známé varhany v Husově sboru v Dobrušce, o jejichž opravu a propagaci se postaral vynikající český varhaník Pavel Svoboda. Tím bude tento díl trochu jiný než ty předchozí a následující. Tamní nástroj byl původně umístěn v krkonošském Rudníku, posléze se ho podařilo pořídit do dobrušského sboru…

Číst dál…

Varhany a varhaníci (4)
Varhany ve Sboru kněze Ambrože

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

Číst dál…

Křížová cesta podle Lukáše Hurníka

„Téma zpracovává postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení.“

„V katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.“

„V závěru skladby se zpívá o ženě, která šla ke hrobu a uviděla odvalený kámen a vzkříšeného.“

Křížová cesta kopíruje okamžiky, které se podle tradice, zčásti i podle Bible, odehrály během cesty Ježíše Krista od Piláta na Golgotu, tedy od soudu na jeruzalémské popraviště. V katolických kostelech jde nejčastěji o obrazy nebo reliéfní plastiky podléhající liturgické normě. Lukáš Hurník napsal Křížovou cestu jako pašijové oratorium. Mělo premiéru v roce 2011 v Hradci Králové…

Číst dál…