„Spektrum účinkujících sestávalo jak ze zvučných jmen s bohatou diskografií, tak i z mladých talentů na začátku slibné umělecké kariéry.“

„Liturgické chorály si se sborem mohlo zazpívat i publikum, které v bulletinu našlo noty a texty a půl hodiny před koncertem si to s ním nanečisto vyzkoušel intendant Michael Maul.“

„Maul v knize pravidelně opouští roli vypravěče a vede s Bachem až dojemný osobní monolog, obrací se něj se svými otázkami a doplňuje to svými úvahami.“

Lipsko, které si vysloužilo přívlastek veletržní i knižní metropole, je rovněž synonymem pro atraktivní kulturní nabídku a bohaté hudební dědictví. Celoročně funguje jako jakési poutní místo všech milovníků hudby Johanna Sebastiana Bacha. Zejména každoročně v červnu se toto dynamicky se rozvíjející město zaplní milovníky kantát, motet, koncertů, fug či pašijí z dílny tohoto génia, kterému Bachův archiv s městem a dalšími partnery již bezmála čtvrt století, s výjimkou pandemických let, vzdává hold festivalem Bachfest. Během obvykle jedenáctidenního maratonu koncertů a pestré palety doprovodných akcí na tradičních i neokázalých místech naslouchají jeho duchovním i světským skladbám lidé z různých národů i konfesí, včetně ateistů.

Letošní festival s názvem “Bach for Future” oslavil 300 let od příchodu Johanna Sebastiana Bacha do Lipska, což si nenechalo ujít rekordních sedmdesát tisíc návštěvníků z 56 zemí světa. Publikum se rozrostlo i omladilo, spektrum účinkujících sestávalo jak ze zvučných jmen s bohatou diskografií, tak i z mladých talentů na začátku slibné umělecké kariéry. Dramaturgie se soustředila na nejkrásnější kantáty pro nedělní bohoslužby, které Johann Sebastian Bach složil v prvním roce na postu městského hudebního ředitele a kantora kostela svatého Tomáše s chlapeckým pěveckým sborem. Kantáty jsou zřejmě nejkomplexnější Bachovou hudbou a nutno podotknout, že i Němcům dají zabrat dobové barokní texty.

Na festivalu zněly i Braniborské koncerty, nové formáty, oblíbené žánrové fúze, nechyběly ani skvosty Bachových souputníků a na závěr tradiční Mše h moll, jejíž partitura je od roku 2017 na seznamu světového kulturního dědictví. Dílo si tentokrát musel nechat ujít entuziastický muzikolog Bachova archivu profesor Michael Maul, který přes dvacet let zkoumá život a dílo Bacha a jeho rodiny v souvislostech a je od roku 2018 intendantem festivalu. V čase závěrečného koncertu se totiž stal novopečeným otcem syna Leonarda.

Bach, kterého radní zvolili až ve třetím kole 22. dubna 1723, nastoupil v Lipsku první neděli po Trinitatis – Slavnosti nejsvětější Trojice, v červnu toho roku. Přestup od dvora v Köthenu mu otevřel nové umělecké perspektivy a pro město to byla významná investice do budoucnosti, což si ovšem tehdy většina zřejmě příliš neuvědomovala; docenily to až další generace. Na starost dostal mnoho hudby, mnoho žáků, mnoho povinností. Zodpovídal za hudební život ve městě a v jeho čtyřech evangelických kostelech, komponoval pro bohoslužby a pro nejrůznější církevní a společenské příležitosti od křtů přes svatby až po pohřby. V případě potřeby muzicíroval i pro radní.

Za první rok od nástupu, tedy od Trinitatis po Trinitatis, zkomponoval Bach 63 kantát, z toho 38 nových. Jedenadvacet starších z výmarské éry více či méně přepracoval. Vznikla také proslulá velká díla – Magnificat a Janovy pašije, které poprvé zazněly na Velký pátek 7. dubna 1724 v kostele sv. Mikuláše v rámci nešpor. Toto originální pojetí se letos objevilo i na programu slavností. Působivé dílo ve verzi z roku 1749 zaznělo tentokrát ve vyprodaném kostele sv. Tomáše v podání excelentního souboru Vox Luminis. Liturgické chorály si se sborem mohlo zazpívat i publikum, které v bulletinu našlo noty a texty a půl hodiny před koncertem si to s ním nanečisto vyzkoušel intendant Michael Maul.

Autor třiatřicetidílné audiobiografie o Bachovi nazvané Universum JSB, vytvořené pro německou rozhlasovou stanici Deutschlandfunk Kultur, či spoluautor podcastů o hudbě pro stanici MDR potěšil návštěvníky festivalu a zcela jistě i odbornou veřejnost svou novou knihou „J. S. Bach. Wie wunderbar sind deine Werke”. Jak báječná jsou tvá díla. (Titul je inspirovaný druhým řádkem árie pro soprán v kantátě BWV 10 Meine Seel erhebt den Herren). Knihy vydané nakladatelstvím Insel Verlag s podtitulem Vyznání lásky hudbě Tomášského kantora Johanna Sebastiana Bacha. (Eine Liebeserklärung an die Musik des Thomaskantors Johann Sebastian Bach).

Na bezmála dvou stech stranách autor zasvěceně a v souvislostech čtivě vysvětluje první Bachovy roky v Lipsku, jeho tvorbu, povinnosti, zákulisí často složitých vztahů s radními… a snaží se přiblížit i jeho osobnost, která rovněž nebyla jednoduchá. Maul pravidelně opouští roli vypravěče a vede s Bachem až dojemný osobní monolog, obrací se něj se svými otázkami a doplňuje to svými úvahami. Autor se vyznává ze své nefalšované, až bezhraniční fascinace Bachovou mnohostrannou tvorbu, do které za více než dvacet let bádání hluboce pronikl. Popisuje rovněž, jak to sedmnáctý tomášský kantor, učitel hudby i sbormistr a varhaník vůbec neměl lehké, jak ho někteří radní omezovali při výběru hudebně nadaných žáků do sboru nebo alespoň přinejmenším takových, kteří měli potenciál růstu v oblasti zpěvu a hudby, což bylo pro Bacha zodpovědného za kvalitu celkem čtyř sborů pro čtyři městské kostely zcela zásadní. Není se proto divit, když po pouhých několika letech vážně uvažoval o konci na postu v Lipsku, který mu před nástupem vykreslili jako favorizovaný a který on sám vnímal jako možnost pro univerzitní vzdělání svých synů. Lépe placené a neobsazené místo kantora v Německu nicméně nenašel, respektive nebylo k mání. Maul s ním soucítí natolik, že ho oslovuje například “Bachu ponížený, zklamaný, trýzněný…“

Součástí knihy je kromě ilustrací také přehled kompletních církevních kantát za tři cykly z období let 1723/1724, 1724/1725 a 1725-1727 a přehled pozdějších sborových kantát. Přiložený playlist skladeb, které autor analyzuje a u kterých je na stránkách vždy notička, je čtenářům k dispozici k poslechu přes přiložený QR kód (pro Desk-Version).

Kniha Michaela Maula poskytuje fundovaný a zároveň srozumitelný „návod“ k hudbě slavného lipského Thomaskantora, odkrývá souvislosti mezi textem a hudbou a dává cenný kontext vzniku i recepce vybraných děl.

Bachova komplexní tvorba se dočkala skutečného pochopení až o sto let později, za éry Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, kdy rodák z durynského Eisenachu teprve mohl slavit své znovuobjevení. Řečeno slovy badatele Bachova archivu: Před 300 lety se Johann Sebastian Bach objevil v Lipsku prostě o pár generací dříve.

Foto: Bachfest Leipzig / Christian Kern, Jens Schlüter, Gert Mothes