„Vyniká především jako nadšený interpret německé klasické, romantické a pozdně romantické hudby a jako jeden z nejlepších znalců díla Richarda Wagnera.“

„Zkušený Thielemann není pro berlínskou Staatskapelle žádnou neznámou a mezi oběma stranami prý panují vzájemné sympatie a respekt.“

„Bezesporu nadaný dirigent s pověstnou nápadně dlouhou taktovkou a osobitým, leč efektivním stylem má zároveň pověst jaksi poměrně složitějšího naturelu, ostatně svého času opustil Berlín i Mnichov nikoli zrovna harmonicky.“

Když před dvěma lety saská ministryně kultury Barbara Klepsch oznámila, že Drážďany šéfdirigentovi Saské Staatskapelle Christianu Thielemannovi neprodlouží smlouvu poté, co regulérně vyprší v červenci 2024, vyvolalo to poprask a mnoho spekulací jak o důvodech, tak o jeho dalším možném angažmá. Nyní je už jasné, že čtyřiašedesátiletý rodilý Berlíňan se z Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vrátí domů, ke Sprévě. Od září 2024 totiž na pozici generálního hudebního ředitele Státní opery Pod Lipami vystřídá Daniela Barenboima, který počátkem letošního roku na tento post rezignoval kvůli vleklým zdravotním problémům.

Konzervativní romantik

Christian Thielemann zanechává v Drážďanech, kde ho při nástupu v roce 2012 s pompou vítali hudebníci i politici, výraznou stopu. To se od něj ostatně i očekávalo, vždyť saská Staatskapelle, podobně jako berlínská Staatskapelle, které bude také šéfovat, patří mezi nejstarší orchestry na světě a jako jeden z mála je aktivní v podstatě bez přerušení již 475 let. Jeho dlouhá úspěšná historie je, co se pozice kapelníka týče, spjatá s řadou osobností, od zakladatele Johanna Waltera přes třeba Heinricha Schütze, Jana Dismase Zelenky, Johanna Adolpha Hasseho, Carla Marii von Webera až například po Carla Gottlieba Reissigera. Richard Wagner tento orchestr, který v polovině 19. století krátce vedl, označil se svou „kouzelnou harfu“.

Thielemann patří mezi renomované dirigenty s bohatými zkušenostmi i diskografií. Po postech v berlínské Deutsche Oper, Gelsenkirchenu, Karlsruhe, Hannoveru a Düsseldorfu nastoupil v roce 1988 v Norimberku a stal se nejmladším generálním hudebním ředitelem v Německu. Stejný post poté zastával v Berlíně v Deutsche Oper, kam se vrátil v roce 1997, i u Mnichovské filharmonie v letech 2001–2011. V letech 2013 až 2022 byl uměleckým ředitelem Salcburského velikonočního festivalu.

Vyniká především jako nadšený interpret německé klasické, romantické a pozdně romantické hudby a jako jeden z nejlepších znalců díla Richarda Wagnera. Pět let rovněž zastával pozici hudebního ředitele slavných wagnerovských slavností v Bayreuthu. Dodnes se spekuluje, proč s ním umělecká ředitelka festivalu Katarina Wagner v roce 2020 ukončila spolupráci. Bayreuth byl a je pro Thielemanna srdcová záležitost, poprvé se v mýtické „jámě“ divadla na Zeleném vršku objevil v roce 2000 a za 22 let oddirigoval 185 představení. Kromě stálých štací rovněž hostoval v prestižních operních domech v Evropě i zámoří. Jako žádaný host stanul za dirigentským pultem těch nejlepších ansámblů, zejména s Berlínskými i Vídeňskými filharmoniky jej pojí úzká spolupráce.

Zkušený Thielemann není pro berlínskou Staatskapelle pochopitelně žádnou neznámou a mezi oběma stranami prý panují vzájemné sympatie a respekt. K budoucímu postu mu bezesporu pomohla i nedávná intenzivní spolupráce, loni v červnu totiž Thielemann, kterému je rovněž velmi blízká tradice někdejší pruské dvorní opery, zastoupil Herberta Blomstedta a dirigoval Sedmou symfonii Antona Brucknera. Za nemocného Daniela Barenboima, který zrovna slavil osmdesátiny, pak převzal novou produkci tetralogie Prsten Nibelungův Richarda Wagnera a nahradil ho rovněž na turné po Asii. S Berlínem ho ovšem pojí i jeho profesní začátky, v roce 1978 byl korepetitorem u Německé opery (Deutsche Oper Berlin) a asistentem Herberta von Karajana. O bezmála 20 let později, v letech 1997 až 2004 na této adrese působil jako generální hudební ředitel. Úspěšná léta ukončil spor o peníze pro orchestr. Berlínský senát pro kulturu totiž odmítl dirigentovu žádost o navýšení rozpočtu.

Strauss, Wagner, Bruckner, Beethoven

Převzít žezlo po silné osobnosti, jakou je Daniel Barenboim, je pro Thielemanna nejenom čest, ale i velká výzva a zodpovědnost. Argentinsko-izraelský klavírista a dirigent více než třicet let jako generální hudební ředitel zásadně ovlivňoval a formoval berlínskou Staatsoper Unter den Linden. Příznivci Thielemanna a jeho akcentu na autory německého pozdního romantismu přijali zprávu o podpisu smlouvy na pět let s nadšením. Zaznívají ale i hlasy, že od tradicionalisty prý lze jen stěží očekávat odvahu k modernitě a novotám. Jejich potřebou mimochodem Drážďany nepřímo zdůvodnily neprodloužení spolupráce s Thielemannem, kterého tam nahradí Ital Daniele Gatti.

Bezesporu nadaný dirigent s pověstnou nápadně dlouhou taktovkou a osobitým, leč efektivním stylem má zároveň pověst jaksi poměrně složitějšího naturelu, ostatně svého času opustil Berlín i Mnichov nikoli zrovna harmonicky. Teprve čas však ukáže, v jaké atmosféře, s jakou dramaturgií i s jakou odezvou bude jeho nové angažmá v Berlíně probíhat. Ono totiž ani Thielemannův předchůdce nebyl vždy, respektive úplně všemi, považován za snadného šéfa. Daniel Barenboim byl zajisté právem oceněn řadou poct a cen, čelil ale také kritice za svůj údajně autoritářský styl práce. V kuloárech se proto občas říkalo, že je mnohem lepší hudebník než manažer.

S Christianem Thielemannem každopádně od sezóny 2024/2025 přijde do berlínské Státní opery Pod Lipami další zvučné jméno, nesporná erudice i charisma. K nové éře u Sprévy bude patřit i změna na pozici uměleckého ředitele, kdy Matthiase Schulze, jež odejde do Curyšské opery, nahradí Elisabeth Sobotka. Rodačka z Vídně je zkušená rakouská operní režisérka i dlouholetá intendantka oblíbeného festivalu v Bregenz, kde kromě okázalých produkcí na Bodamském jezeře prosadila na repertoár i méně známá díla; působila také v lipské i vídeňské opeře. Podobně jako Thielemann i Elisabeth Sobotka, někdejší intendantka opery ve Štýrském Hradci, se do Berlína vrací, na rozdíl od něj dokonce do stejného divadla. Už v letech 2002 – 2007 byla totiž ve Státní opeře ředitelkou.

Se „svojí“ budoucí Staatskapelle Berlín vystoupí Christian Thielemann v německé metropoli do konce tohoto roku ještě na abonentních koncertech 20. a 21. listopadu, na nichž zazní Brucknerova Pátá symfonie B dur.

Foto: Marcus Ebener, Jakob Tillmann, archiv Klasiky+, S.Lelli / Filarmonica della Scala, Musikverein Wien (c) Dieter Nagl